Neobjevené skvosty Moravy a Slezska III: Co navštívit během prázdnin

Danzigerova modrotisková dílna v Olešnici.

Letošní prázdniny nabízí skvělou příležitost navštívit různé kouty Moravy a Slezska. Řada míst přitom zůstává neprávem opomíjená. Zprávy z Moravy nabízí tipy na nevšední lokality. V třetím dílu se podíváme na poslední původní modrotiskovou dílnu, synagogu proměněnou v galerii, hanácký skanzen na úpatí Hostýnských vrchů, zámek s největší sbírkou dýmek a ještě jeden zámek s tajuplnou Křišťálovou jeskyní.

Podívejte se na všechny díly Neobjevených skvostů Moravy a Slezska: 1. díl, 2. díl, 4. díl

Danzigerova modrotisková dílna v Olešnici

Jedním z nejstarších způsobů potiskování lněného a později bavlněného plátna je modrotisk. Činnost modrotiskové dílny v Olešnici na Moravě se datuje již od roku 1816. Strojový tisk v továrnách znamenal konec ručnímu tisku plátna, proto je olešnický modrotisk výrobou velice vzácnou a nevídanou. Od roku 1849 se zde provádí stále stejná technologie výroby – používají se původní dřevěné ruční formy, následně je vše zbarveno v barvě indigo.

Tajemství barvířství rodiny Danzingerů sahá až do 16. století. V Olešnici si můžete prohlédnout poslední původní dílnu v celé republice, a to s výkladem a ukázkou výroby. Součástí expozice je prodejna s kompletním sortimentem výrobků firmy. Z modrotisku je vyráběno více než 90 druhů výrobků a přibližně 100 vzorů metráže včetně fjertochů.

Návštěvníci si mohou výrobu modrotisku sami vyzkoušet. Novinkou jsou “barevné tisky” v odstínech červená, žlutá a zelená. V letních měsících je možné využít možnosti občerstvení v kavárně, která se nachází v areálu dílny.

Samotná technika modrotisku se dostala v listopadu 2018 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis této metody ozdoby textilu do seznamu společně žádala Česká republika, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Muzeum v přírodě Rymice

Skanzen na úpatí Hostýnských vrchů nabízí pohled na život hanáckého venkova během 18. a 19. století. Několik usedlostí doplňuje kovárna, sedlářská dílna, větrný mlýn a tvrz, kde si můžete prohlédnout expozici věnovanou větrným mlýnům na Moravě a ve Slezsku.

Vesnická stavení rekonstruovaná v sedmdesátých letech minulého století představují způsob bydlení a hospodaření v této části Moravy v posledních dvou staletích. Návštěvníci si mohou prohlédnout interiéry domů vybavených tradičním inventářem kuchyní, světnic a hospodářských místností. K vidění je také dílna vesnického sedláře a stará kovárna s výhní a kovářským nářadím.

Z blízkých Bořenovic byl přenesen a v devadesátých letech rekonstruován větrný mlýn německého typu, jehož ramena je možno nastavovat podle směru větru otáčením celého objektu na nosné konstrukci zvané beran. Rychlost otáčení lze regulovat přidáváním či odebíráním takzvaných plachet, dřevěných desek zavěšovaných na ramena.

Všechny domy v areálu jsou postaveny tradiční technologií dřevěného srubu opatřeného hliněnou omítkou, nebo z nepálených cihel, střechy mají krytinu ze slaměných došků. Pouze vesnická kovárna je z důvodů bezpečnosti proti ohni kryta střechou ze štípané břidlice.

Galerie Synagoga v Hranicích

Bývalá hranická synagoga je využívána muzeem a galerií k pořádání výstav se zaměřením na moderní výtvarné umění. Příležitostně se zde konají hudební koncerty.

Hranická synagoga je jednou z památek, připomínajících komunitu hranických Židů, kteří sem přišli na počátku 17. století. Dnešní Janáčkova ulice, vycházející z Pernštejnského náměstí a ukončená podloubím u synagogy, byla někdejší Židovskou ulicí, v níž se postupně usadila židovská menšina. Židé zde vlastnili celkem 17 domů, většina z nich však byla v průběhu 20. století zbořena či přestavěna.

Židé v Hranicích nikdy netvořili velkou skupinu v poměru k celkovému počtu obyvatel, přesto jejich společenský vliv v 19. století byl velmi silný, zejména při rozvoji hranického průmyslu. Až do poloviny 20. století byla největší hranickou továrnou textilka židovské rodiny Hellerů (později Karnola), založená v roce 1844, a ještě delší tradici měly likérky Sigmunda Wolfa a Abrahama Wolfa.

Původní malou zděnou budovu synagogy nahradila roku 1863 novostavba v tehdejším maursko-byzantském stylu. Ta potom sloužila bohoslužbám až do roku 1940. Následné plány na její zboření nebyly naštěstí realizovány a v roce 1943 byla přizpůsobena potřebám městského muzea. Do dnešní impozantní podoby, díky které je jednou z charakteristických dominant historického centra, ji přivedla zdařilá rekonstrukce v polovině 90. let minulého století. Genius loci této památky ji přímo předurčuje k pořádání kulturních akcí, zejména výstav výtvarného umění.

Přečtěte si  Světový den vody 2025: Povodí Odry zpřístupní v sobotu 22. března přehrady i laboratoře veřejnosti

Zámek Jánský Vrch s největší sbírkou dýmek

Zámek nad městem Javorníkem patří k nejzachovalejším objektům tohoto druhu v části Slezska ležící v ČR. Návštěvníci při prohlídce ocení interiérové zařízení s bohatým mobiliářem, umělecké sbírky od renesance po biedermeier i pozoruhodnou expozici dýmek a kuřáckých potřeb, ve které naleznou exponáty z celého světa. Tato největší sbírka v České republice čítá dohromady zhruba 1200 exponátů z 18. až 20. století.

Starobylé sídlo vratislavských biskupů, rozkládající se na ostrohu nad městem, je poprvé připomínáno jako gotický hrad již roku 1307. Na renesanční zámek byl přestavěn v letech 1482–89, později prošel i barokní úpravou. Střediskem hudební kultury byl zámek od roku 1769, kdy zde působil skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu, který tu založil proslulou zámeckou kapelu. Připomínkou tohoto umělce je každoroční mezinárodní festival, konaný v řadě míst celé oblasti, i muzeum Karla Ditterse v Javorníku.

Novým prohlídkovým okruhem je od roku 2014 “Zámecká půda”. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout autentické krovy z období gotiky i 18. století, nahlédnou do flankovací věže či místnosti s hodinovým strojem, uvidí i zbytky původní malované barokní fasády. Počet míst v prohlídce je omezen a je třeba se na ní včas přihlásit. Zámek je otevřen celoročně, v zimním období po přechozí domluvě. Bezbariérový přístup je umožněn na nádvoří i do kavárny, včetně bezbariérového WC.

Zámek Uherský Ostroh s Křišťálovou jeskyní

Původně vodní hrad střežící obchodní stezku propojující Uhry s Moravou byl v 15. století přestavěn na renesanční zámek. Nabízí prohlídky historických interiérů a věže. V zámeckém sklepení na návštěvníky čekají unikátní expozice, které zavedou do jiných světů.

Na zámku se nachází zámecká galerie, která slouží pro pořádání různých výstav a expozicí. Milovníci historie si mohou prohlédnout nejstarší části zámku v doprovodu kostýmovaného průvodce. Na trase uvidí například nejstarší dochovanou místnost na zámku s gotickými konzolami zakončenými sochařsky ztvárněnými obličeji. Prohlídka je zakončená návštěvou věže, kde je k nahlédnutí fungující hodinový stroj. Věž také skýtá výhled do malebného okolí.

V podzemí zámku návštěvníci objeví multimediální expozice, které je zavedou do fantastických světů. Nachází se zde unikátní expozice Křišťálová jeskyně, který navazuje na jeden z neuskutečněných plánů Gundakara z Lichtenštejna z roku 1650. V jeskyni jsou křišťálové stalagmity, zájemci zde uvidí také netradiční hru se světlem, které se na ně promítá. Během pěti minut se na nich vystřídá světlo od měsíčního svitu, po ranní červánky, polední sluníčko až po večerní západ slunce.

Ve druhé místnosti je instalace bájné Atlantidy. V podmořském světě mohou zájemci zažít interaktivní hru okamžiku – podívají se na svou duši za zrcadlem nebo si vytáhnou poklad z Atlantidy, který je vytvořený z polodrahokamů. Ve třetím sále návštěvníky čeká planeta jednorožců Lukuma, kde je úplně jiné světlo než na Zemi. Když přiloží prst na kořen stromu, začne tlouct stejně jako jejich srdce.

Novinkou v zámku Uherský ostroh je unikátní věž podzemí a zřejmě nejníže položená rozhledna na světě.

Zdroj a foto: stránky lokalit

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*