Neobjevené skvosty Moravy a Slezska IV: Co navštívit během prázdnin

Pulčiny, největší skalní labyrint na Moravě

Letošní prázdniny nabízí skvělou příležitost navštívit různé kouty Moravy a Slezska. Řada míst přitom zůstává neprávem opomíjená. Zprávy z Moravy nabízí tipy na nevšední lokality. Ve čtvrtém dílu se podíváme na největší pískovcový labyrint na Moravě, nejsevernější sídliště homo sapiens v Evropě, unikátní gobelínovou manufakturu, cihlovou křížovou cestu či jedinou papouščí zoologickou zahradu v Evropě.

Podívejte se na všechny díly Neobjevených skvostů Moravy a Slezska: 1. díl, 2. díl, 3. díl

Pulčínské skály

Na Valašsku jižně od Vsetína se nedaleko obce Pulčín nachází nádherný pískovcový labyrint Pulčínské skály, lidově zvaný Pulčiny. Ojedinělé skalní městečko je situováno na úbočí vrcholu Hradisko ve výšce 600 až 750 metrů nad mořem. Známé jsou zdejší barevné ledopády, které se tvoří v zimě.

Skalní labyrint je rozeset po jihovýchodním úpatí kopce, kde naskládané obrovské balvany místy tvoří řady a stěny. Jejich výška je i 20 metrů a délka až 250 metrů, ale velikost skalisek dostatečně nevynikne, protože jsou zakryty lesním porostem a jen část skalního masívu je viditelná z protějšího kopce od vesnice Pulčín.

Nejznámějšími částmi skalního města jsou skály Zámčisko, Pět kostelů a Izby. Ve středověku stával na vrcholu skal hrad Pulčiny, dnes jej připomínají pouze schody vytesané do skály. V minulosti byly skály využívány k úkrytu zbojníků a v dobách nájezdů z Uher i obyčejných lidí z okolí.

Pulčínské skály se stávají oblíbeným cílem turistů. Nejsnáze se k nim lze dostat po červené značce z Pulčína nebo po modré značce z Lidečka. Lidečko je známé pískovcovou deskou zvanou Čertovy skály. Podle pověsti zde čert prohrál sázku, kdy měl za úkol přehradit údolí skalní stěnou do ranního kuropění, ale prohrál ji a tak stěna zůstala nedokončena.

Mladečské jeskyně

Morava oplývá řadou krasových jeskynních systémů. Ne vždy po právu je zastiňuje Moravský kras. Za návštěvu totiž rozhodně stojí například Mladečské jeskyně, které se nachází v chráněné oblasti Litovelského Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky.

Jeskyně sloužila jako rituální pohřebiště kromaňonského člověka období středního paleolitu, z doby před více než 31 000 lety. Zároveň je nejsevernějším sídlištěm moderních lidí rodu Homo sapiens sapiens v Evropě, s řadou kosterních pozůstatků a nálezů unikátních kostěných hrotů oštěpů, tzv. “hrotů mladečského typu” z období kultury aurignaciénu. Výpravnou expozici o Kromaňoncích můžete zhlédnout v Dómu mrtvých, která ztvárňuje rituální obřad s figurínami pravěkých lidí. Během času bude doplněna hrou světel a stínů pro ještě silnější atmosféru

Mladečské jeskyně byly objeveny v letech 1824 až 1828 při otvírce lomu na vápenec pro stavbu silnice z Olomouce do Mohelnice a ještě v průběhu 19. století v nich zahájil Josef Szombathy, kustod vídeňského muzea, rozsáhlé archeologické výkopy. Četné kosterní pozůstatky lidí a množství kostí zvířat, kostěné i kamenné nástroje ozdoby pravěkých lovců jsou uloženy v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni.

Jeskyně jsou složitým, převážně horizontálním labyrintem chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn a stropů, s krápníkovou výzdobou, četnými blokovými závaly, a svými chodbami prostupují vrchem Třesín až pod hladinu podzemní vody. Z celkové délky 1 250 m chodeb a síní, o výškovém rozpětí 30 m, je 380 m zpřístupněno veřejnosti.

Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí

Vydejte se do centra tkalcovského řemesla, umění a textilního designu. Moravská gobelínová manufaktura se již více než sto let věnuje ručnímu tkaní klasických gobelínů, originálních koberců a uměleckých tapiserií. V nabídce jsou také kurzy, ve kterých si návštěvníci vyzkouší kompletní realizaci vlastního koberce.

Moravská gobelínová manufaktura je zároveň jediná dílna svého druhu na Moravě a ve Slezsku. Při prohlídce si lze prohlédnout historické, dodnes funkční tkalcovské vybavení a díla ze současné i starší tvorby manufaktury.

Umění tkaní gobelínů si návštěvníci mohou i vyzkoušet. Při exkurzi mají návštěvníci možnost prohlédnout si tkalcovské vybavení z přelomu 19. a 20. století, na kterém dodnes pracují zkušené tkadleny a vazačky. Seznámí se s prací v gobelínové, kobercové i restaurátorské dílně. V prostorách dílen i galerie jsou instalována díla ze současné tvorby manufaktury i gobelíny vzniklé v těchto dílnách v období před druhou světovou válkou.

Přečtěte si  Trať z Olomouce do Opavy slaví 150 let, výročí připomenou historické vlaky i program v Krnově

Gobelínová dílna přiblíží návštěvníkům jak pracně vzniká klasický gobelín technikou, která se nemění již více než 2000 let. Dozví se zde, co je to “pauza”, proč je možno vidět gobelín teprve až když je celý hotový a k čemu slouží při tkaní gobelínů vidlička. V kobercové dílně je možno vidět, jak se řeže barvená vlna než z ní může začít vznikat koberec, jakým způsobem se váží kobercové uzlíky, k čemu slouží člunek a jak se přenáší vzor z výtvarného návrhu do právě vznikající ručně vázané tapiserie. Vyjímečná je příležitost sledovat při práci odborné restaurátorky, které se s nesmírnou pečlivostí a zručností podílejí na zachování historických gobelínů dalším generacím.

Účastníci týdenního kurzu budou mít příležitost seznámit se v rámci podrobné prohlídky manufaktury se všemi tkalcovskými technikami, jimiž se v dílnách pracuje. Jádrem kurzu je kompletní realizace vlastního koberce, od zakládání plátnové vazby až po dokončovací práce jako zapošívání a napařování.

Nedávno byla ve výstavních prostorách otevřena Schlattauerova kavárnička, pojmenovaná po zakladateli manufaktury, kde si mohou návštěvníci v klidu posedět a shlédnout mimo jiné dobové týdeníky o Valašsku. Gobelínka vyráběla od roku 1898 v nedaleké obci Zašová, o deset let později ji její zakladatel Rudolf Schlattauer převedl do Meziříčí.

Cihlová křížová cesta u Černé Hory

Nedaleko Černé Hory na Blanensku se nachází ojedinělá křížová cesta, kterou tvoří cihlová zastavení. Začíná v severní části města a vede na kopec Paseka severním úbočím ke zdejší kapli svaté Rodiny.

Křížová cesta byla postavena roku 1864 nákladem Flory Friesové. Na kamenném základu stojí vždy cihlová výklenková kaplička vystavěná z místních, ručně vyráběných cihel pocházejících z poloviny 19. století. V cihlové stavbě a opukových rámech je zasazen litinový reliéf vyobrazující jednotlivé fáze Kristovy poutě.

Po druhé světové válce křížová cesta pustla. Kořeny okolních lip vyvracely jednotlivá zastavení, některá i spadla. V letech 1999 – 2002 skupina mladých dobrovolníků obnovila cestu a opravila kapličky. Bylo třeba znovu zhotovit řadu pískovcových prvků a zajistit staré, ručně vyráběné cihly. Náročné práce v obtížném terénu byly dokončeny roku 2004, kdy byla obnovená křížová cesta slavnostně otevřena.

Po dokončení cesty si mohou návštěvníci zvenčí prohlédnout černohorský zámek, kde sídlí domov pro seniory, a uhasit žízeň v nejstarším pivovaru na Moravě.

Papouščí zoologická zahrada v Bošovicích

Věděli jste, že jediná papouščí zoo v Evropě leží na Moravě? Navštívit ji můžete v Bošovicích v dosahu Brna. Na návštěvníky tu čeká více než sto voliér s exotickými ptáky, rozmístěných na pěti stech metrech čtverečních, včetně těch nejohroženějších druhů papoušků.

Papouščí zoo provozují manželé Škrhákovi, kteří návštěvníkům nabízejí k vidění sbírku papoušků, jež vznikala čtyřicet let. Zoo má ve voliérách i několik párů ohrožených papoušků, jedná se o amazoňany kubánské, kakadu žlutolící celeveské, ary marakány i ary červenouché, které patří k těm nejohroženějším na světě. Jednotlivé expozice s papoušky jsou opatřeny informačními tabulkami.

K dalším druhům, které můžete v zoo zhlédnout patří kolekce arating, amazonků, dále ar, amazoňanů, kakaduů a africké druhy papoušků – šedé žaky, senegalské a jiné. Součástí bezbariérového areálu je park s množstvím zeleně, oddechová zóna pro návštěvníky včetně “pozorovatelny”, což je altán s posezením k nerušenému pozorování papoušků. Dále okrasná vodní plocha a fontánky pro zlepšení ovzduší a pro celkový příjemný pocit při procházce zahradou. 

Papouščí zoo má otevřeno každý den. Návštěvníci se zde dozvědí nejen o životě opeřenců v jejich domovině a volné přírodě, ale mohou se podrobněji seznámit i s jejich chovem.  Zahrada se nachází v obci Bošovice, ve vzdálenosti asi 25 kilometrů od Brna, 6 kilometrů od památníku Mohyla míru a „napoleonského” města Slavkov u Brna.

Zdroj a foto: stránky lokalit

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*