Smutnou zprávu přinášíme z Olomoucké zoo, která se po 28 letech musela rozloučit s uhynulým samcem siamanga Bentem. Smutek ze ztráty Benta zmírňují přírůstky. Jedním z nich je osmiletý samec pižmoně aljašského Odin, který do zoo přicestoval z Kolína na Rýnem a stává se bezpochyby jedním z nejvzácnějších zvířat v olomoucké zoo. Další novinkou je mládě mravenečníka, které je nejmladším obyvatelem Jihoamerického pavilon. Malý mravenečník se narodil již na jaře, ale od svého narození pobýval v zázemí a veřejnost ho může spatřit teprve nyní.
Zoo se loučí s Bentem, samcem siamanga
Olomoucká zoo se loučí se samcem siamanga, který v zoo pobýval dlouhých 28 let. „Důvodem úhynu Benta bylo vysoké stáří, kterému napomohlo chronické onemocnění jater. Do naší zahrady přišel 1. prosince roku 1994 přímo z Indonésie už coby dospělý samec. Jeho přesný věk tedy nemůžeme určit. Zanechal po sobě dva potomky, z nichž samec (narozený v roce 2012) zde zůstal dodnes. Bento byl přátelské povahy, klidný, jak vůči ostatním ve své rodině, tak i vůči ošetřovatelům,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.
„Bento dokázal projevit jak radost, tak rozmrzelost. Jakmile nás slyšel procházet zázemím, snažil se navazovat kontakt. Když se mu někdy výjimečně opozdilo krmení, projevoval se specifickým tónem, který jasně signalizoval „Tak, co bude s tou svačinou?!“. Jiný zvuk zase vydával, když zjistil, že jsou sousedé giboni zlatolící už venku a jemu se ven ještě neotevřelo. V uplynulých pár dnech docházely Bentovi síly, přestával pomalu chodit na krmení a už jen natahoval končetiny, abychom mu do nich daly nějakou poslední z dobrot. O to jsme raději, že odešel brzy po zhoršení stavu. Jeho potomek vnímá odchod Benta se smířením. Projevuje se vyrovnaně. Jsme rády, že k tomuto samci koordinátor vybírá partnerku a linie Benta bude pokračovat,“ dodává za ošetřovatele pavilonu opic Aneta Rakusová.
Přijel statný Odin, samec pižmoně
Osmiletý samec Odin, narozený 11. 5. 2014 v Bernu, přicestoval z Kolína nad Rýnem. Nakládka i vykládka pomocí jeřábu proběhly bez potíží. „Na doporučení samce vhodného pro naši samici jsme dlouho čekali, protože pižmoňů není v evropských zoo mnoho. Samec přijel v bedně určené pro malé nosorožce, kterou jsme pomocí jeřábu snesli do výběhu. Do vnitřní ubikace přešel bez jakýchkoliv časových průtahů. Pižmoň je stádové zvíře, a proto seznámení s naší 4letou samicí Ragnou nestálo nic v cestě. Nový samec je majestátní, statné, vyrovnané zvíře. Doufáme, že se mu v naší zoo bude dobře dařit, a že se dočkáme mláďat,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá. „Pro chov pižmoňů jsme se rozhodli koncem devadesátých let a chovatelské zařízení, které obývají, bylo vybudováno přímo pro ně. Prvním pižmoněm v naší zoo byla samice Sněhurka. Žila zde až do roku 2015 a téměř každým rokem přivedla na svět mládě. V červenci roku 2020 jsme pak přivezli zmíněnou Ragnu,“ dodává.
Pižmoň se vyskytuje ve dvou poddruzích (aljašský a grónský) v oblastech tunder a arktických stepí za severním polárním kruhem v Norsku, Špicberkách, Sibiři, Grónsku, severní Kanadě a na Aljašce. Pro tamní život je dobře přizpůsoben, jeho tělo pokrývá dlouhá, hustá srst. Pižmoňům aljašským se podařilo přežít jen v odlehlých a pustých místech kanadské Arktidy a severovýchodního Grónska. Ale i tady téměř vyhynuli během 19. století, kdy do těchto oblastí začali pronikat obchodníci s kožešinami. Na poslední chvíli byly však vydány zákony na jejich ochranu. Díky tvrdému režimu ochrany počet pižmoňů aljašských znovu stoupá a dnes se pohybuje mezi 50 až 60 tisíci zvířaty. Dokonce se v některých oblastech Kanady povoluje původním obyvatelům – Eskymákům – omezený lov několika desítek kusů ročně.
Mládě mravenečníka je konečně k vidění ve své expozici
Mládě mravenečníka velkého přišlo v olomoucké zoo na svět již 3. 3. 2022. Načasování si ale nevybralo nejlepší,v protože v té době probíhala rekonstrukce pavilonu. Aby jeho odchov proběhl v pořádku a byl ničím nerušený, rozhodli jsme se jej umístit do zázemí a umožnit mu se vyvíjet tak, abychom šanci na jeho odchov zvýšili. „Úsilí do tohoto počínání vložené se vyplatilo. Dnes mohou mravenečníka v plné síle vidět i s jeho matkou návštěvníci, neboť v těchto dnech opustil do té doby obývanou ubikaci v zázemí a přesunul se už do svého trvalého bydliště v Jihoamerickém pavilonu,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová. Mládě je 8. úspěšně odchovaným mládětem od roku 2011, kdy se olomoucká zoo začala chovem mravenečníků zabývat.
Mravenečníci denně sežerou až 30 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.
Autor: red Zdroj a foto: Zoo Olomouc
Buďte první kdo přidá komentář