Památkáři: Bílý dům je hodnotná stavba, v médiích se objevila lež

Brnem hýbe spor o Bílý dům, významnou stavbu z doby normalizace, která se dlouhodobě nachází v nedobrém stavu. V Deníku N se nedávno objevil článek hovořící o rozporování hodnoty budovy památkáři. Ti se dnes proti článku ohradili v tiskové zprávě.

Novinářka poškodila práci památkářů

“Národní památkový ústav, Metodické centrum moderní architektury v Brně, se důrazně ohrazuje proti nepravdivým informacím, publikovaným dne 2. června 2020 v Deníku N v článku nazvaném ‘Boj o Bílý dům se vede i v Brně. Je bývalé sídlo výboru KSČ brněnským Transgasem?’ redaktorky Silvie Šeborové,” stojí v úvodu zprávy památkářů.

Zmíněný článek se věnuje budoucím osudům stavby Bílého domu vystavěného v 70. letech, který byl původně sídlem Městského výboru KSČ a po roce 1989 slouží jako polyfunkční budova s rozhlehlým multifunkčním sálem, poliklinikou, soukromou základní školou a kavárnou.

Článek podle památkářů nebere v potaz výsledky pětiletého výzkumu architektury 60. a 70. let, který je z brněnského metodického centra řízen. V rámci výzkumu vznikla metodika výzkumu a hodnocení staveb uvedeného období.

“Vybrané objekty byly zpracovány do veřejné databáze a nyní probíhá výběr skutečně nejhodnotnějších staveb, u nichž bude zvážen návrh na prohlášení kulturní památkou či na jinou formu památkové ochrany. Projekt se pochopitelně zabýval také objektem takzvaného Bílého domu v Brně, který je hodnocen jako jedna z nevýznamnějších staveb Brna. Jako takový se vyskytuje ve všech výběrech,” vysvětlují památkáři.

Hodnocení Bílého domu jako jedné z nejvýznamnějších brněnských budov z druhé poloviny minulého století je podle nich možné doložit i na webových stránkách projektu.

Památkáři tvrdí, že článek zcela v rozporu se skutečností uvádí, že Bílý dům na zpracovaných seznamech není, popisuje, že památkáři rozporují urbanistické hodnoty objektu. “Deník N a redaktorka Šeborová tak diskredituje snahu metodického centra i všech jeho spolupracovníků, kteří usilují o rehabilitaci architektury 60. a 70. let”, uzavírají památkáři.

Spor o Bílý dům: neužitečný symbol totality, nebo hodnotná památka?

Bílý dům patří mezi tradiční kameny úrazu brněnské politiky. Léta se hovoří o jeho rekonstrukci, vedení města se k ní však nemá. Začaly se naopak objevovat názory, že pro město je budova neužitečná a její oprava by byla příliš nákladná.

„Náklady na opravu odhadujeme na 100 až 150 milionů, což je v současné ekonomické situaci velmi obtížné. Jednou z možných variant je i prodej. V současnosti shromažďujeme potřebnou dokumentaci,“ popsal pro server iDNES náměstek primátorky pro správu majetku Tomáš Koláčný.

Budoucí majitel může se stavbou naložit, jak bude chtít. Může ji srovnat se zemí. Bílý dům totiž dosud není památkově chráněn.

Část odborníků a architektů se už v minulosti postavila na obranu budovy, kterou někteří označují za jeden z brněnských symbolů totality. Petice obránců Bílého domu, aby se stal chráněnou památkou, však neuspěly. Podle nich jde přitom o ojedinělou ukázku architektonického stylu zvaného brutalismu. 

„Jedná se o mimořádně kvalitní příklad architektury 70. let, jež navíc tvůrčím způsobem reagovala na aktuální zahraniční dění, zejména poválečné práce Le Corbusiera a Oscara Niemeyera,“ stojí například v Brněnském architektonickém manuálu.

Nadějně vypadala nedávná jednání s Masarykovou univerzitou, která by směnou majetku převzala Bílý dům pod svá křídla. Záměr byl městem schválen, vedení univerzity však od nabídky nakonec ustoupilo.

Autor: pjk, zdroj: NPÚ, foto: