Petr Chňoupek je patriotem rodného Horácka a celé Moravy. Zkušený novinář a komunální politik se rozhodl veřejně angažovat ve prospěch moravské samosprávy. Nedávno byl také zvolen členem vedení Moravského zemského hnutí. V rozhovoru pro Zprávy z Moravy prozradil, jaký je jeho názor na stávající situaci a co považuje za důležité do budoucna.
Jak je na tom v současnosti Morava? Jaké jsou její vyhlídky?
Jsem opatrným optimistou. Morava na tom není dobře, ale pomalu, ale jistě se to mění k lepšímu. Rád bych se ještě dožil toho, že vstoupím do moravského sněmu hlavními dveřmi a že když pojedu od Českých Budějovic, narazím před Mrákotínem na velkou ceduli s nápisem: Vítá vás Země Moravská. Cesta to bude ještě dlouhá, ale má smysl. Tlak z Prahy už začíná hraničit s porušováním lidských práv a s tím se prostě nesmíme smířit. Chci žít ve spolkové České republice a nerad bych se dožil toho, že kvůli nevstřícné Praze potká Českou republiku osud Československa. Když toto politici v Praze pochopí, vidím vyhlídky nejen Moravy, ale celé republiky nejoptimističtějších barvách.
Co vás přivedlo k politickému angažmá ve prospěch moravské myšlenky?
V politice se angažuji od roku 1989. Tehdy jsem věřil, že obnova zemského zřízení je jen formalitou, ovšem zřízení krajů mě vrátilo nohama na zem. Na konci devadesátých let jsem stál za peticí, která žádala přeřazení okresu Třebíč k Jihomoravskému kraji. Osobně jsem se tehdy sešel s předsedkyní senátu Benešovou i s prezidentem Havlem. Obě schůzky pro mě byly osobním zklamáním, ale na druhou stranu mě nakoply a ubezpečily v tom, že za svou zemi je třeba se bít a třeba i padnout, když to bude třeba. Morava je jednou z nejstarších zemí v Evropě a zároveň pravděpodobně i jediným protektorátem na starém kontinentě.
Jak přesvědčit lidi, zejména na západě Moravy, aby se zasadili o Moravu?
Mluvit s nimi o Moravě, o její historii, o jejích krásách. Nelze lidi k něčemu nutit, ale musíme v nich postupně probudit lásku k rodné zemi. Především veřejnoprávní média zašlapávají vše moravské a moravskému lidu berou duši. Komunisté nám vzali zemi, současní mocipáni tento zločin napravit nehodlají. Je proto třeba mít Moravu v srdci a bránit svou rodnou hroudu.
Na nedávném sněmu jste byl zvolen členem vedení Moravského zemského hnutí. Jak chcete hnutí dál rozvíjet? Co mu chybí?
Rád bych přispěl k tomu, aby se myšlenky hnutí dařilo šířit po celé Moravě. Mým cílem je získat pro moravskou myšlenku tolik lidí, abychom mohli mít místní organizaci v každém kraji. Rád bych se podílel i na tom, aby různé pro moravské proudy a organizace postupně nacházely společnou řeč. A ještě bych byl rád u toho, aby vzniklo i Slezské zemské hnutí a také České zemské hnutí. Chtěl bych docílit i toho, aby se po volbách rozjel dialog s parlamentními stranami v duchu T. G. Masaryka, který řekl: “Moravská otázka je a bude opět zkušebním kamenem české politiky. Je proto žádoucí, aby byl Moravě zachován její specifický ráz, aby se jí dostalo rozsáhlé autonomie, nejen politické, ale i kulturní.“
Půjde hnutí na podzim do voleb i v rámci kraje Vysočina? Co může nabídnout zdejším lidem?
Ano, na Vysočině připravujeme kandidátku, která by podobně jako v krajských volbách měla nabídnout kvalitní kandidáty, na které je spoleh a lze za ně dát ruku do ohně. Kandidátku připravujeme i s našimi kolegy z Dačicka. Vidíme v tom obrovskou symboliku. Dačicko a Slavonicko jsou přes tisíc let nedílnou součástí Moravy. Naším prvotním cílem je samozřejmě zrušení krajů a obnovení zemského zřízení, postupným krokem k tomuto cíli by mělo být připojení Dačicka a Slavonicka ke Kraji Vysočina, tedy jen na dobu, než se opět vrátí do lůna matky Moravy. Kraj Vysočina je slepenec, který ani po dvaceti letech nenašel svoji tvář. Protikrajské tendence necítíme jen v moravských částech kraje, ale třeba i na Havlíčkobrodsku, které historicky tíhne k Pardubicím. Lidem na Vysočině tak můžeme nabídnout možnost rozhodnout se svobodně podle svého srdce.
Petr Chňoupek je novinář, publicista a komunální politik. Působí jako šéfredaktor Horáckých novin i jako dlouholetý zastupitel rodné obce Mastník na Třebíčsku. Dlouhodobě se zasazuje o obnovu zemské samosprávy.
Autor: pjk, foto: archiv Petr Chňoupek
Velice pekny rozhovor.