Pod Pálavou přibylo vzácných motýlů. Pomohla změna přístupu státních lesů

Pálava jasoň dymnivkový
Jasoňům dymnivkovým svědčí světlé lesy, které z našeho území téměř vymizely.

Rozšíření populace vzácných motýlů jasoňů dymnivkových ukázalo sčítání v oboře Bulhary v Milovickém lese na území chráněné krajinné oblasti Pálava, které proběhlo v minulém týdnu. Nárůst jasoňů lze přičíst výraznému prosvětlení části zdejších lesních porostů. Informaci v tiskové zprávě uvedla správa CHKO Pálava.

Vzácným motýlům pomohlo prosvětlení lesních porostů

„S Lesy ČR se nám nyní podařilo domluvit, že se v místech, které navazuje na plochu obývanou posledními jasoni, prokácely hustší lesní porosty, vyřezaly keře a vytvořily migrační koridory. Výsledkem je světlý parkový les, který motýlům vyhovuje. Letos jsme tu napočítali odhadem 100–120 poletujících zvířat. Je vidět, že když se chce, je možné se domluvit na řešení, které funguje,“ konstatuje vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet.

Právě dlouhodobý způsob hospodaření státního podniku Lesy ČR v oboře Bulhary vedl k tomu, že druhy motýlů, vázané na světlé lesy, tady během posledních let prakticky vymizely. V loňském roce se už podařilo jasoně dymnivkového prokázat jen na jediném místě, kde poletovalo nejvýše 34 jedinců. V oboře chovaná zvířata totiž les kompletně vypasou, takže tu jasoni nemají dostatek potravy a úkrytů. Neprospívá jim ani frézování pasek určených k zalesnění a těžba pomocí obnovních bloků. LČR za tento způsob hospodaření dlouhodobě čelí kritice.

„Samozřejmě ještě není vyhráno, ale je jasně vidět, že řešení existuje. Tím je jednoznačně taková úprava hospodaření, které bude zdejším vzácným druhům rostlin a živočichů vyhovovat. Osud jasoně dymnivkového je tak především v rukou místních lesních hospodářů. Ideální příležitost ke změně přístupu se nabízí právě nyní, kdy se projednává nový lesní hospodářský plán pro Lesní hospodářský celek Židlochovice,“ uzavírá Jiří Kmet.

Světlé lesy téměř vymizely, na vině je opuštění tradičního způsobu hospodaření

Jasoň dymnivkový je motýlem typickým pro takzvané světlé lesy, tedy ten typ prostředí, který z území ČR během posledních desetiletí téměř vymizel. Souvisí to s opuštěním tradičních způsobů hospodaření, jakými bylo třeba pařezení, a jejich náhradou tzv. moderním lesnictvím. Spolu se světlými lesy mizí i druhy na ně vázané – v Milovickém lese již před desetiletími vyhynuly další druhy lesních motýlů, například okáč jílkový nebo hnědásek osikový. Je tedy zřejmé, že způsob hospodaření v lesích je pro přežití těchto organismů zcela zásadní.

Důsledek přezvěření – na stepní enklávě přežily jen jedovaté rostliny

Na stepních enklávách v oboře Bulhary na jaře rozkvetly hlaváčky. Byl na ně však smutný pohled, neboť kromě nich tam nerozkvetlo téměř nic jiného. Hlaváčky přežívají extrémní tlak oborní zvěře jen díky své jedovatosti. Ostatní lesostepní druhy, které takové štěstí nemají, z obory nenávratně mizí kvůli přezvěření. Pokud se hospodaření nezmění, budou brzy hlaváčky jedinou připomínkou zašlé slávy kdysi bohaté lokality plné vzácných organismů.

Přečtěte si  Průtok v říčce Šišemce na konci června dosáhl úrovně dvousetleté povodně. Vodohospodáři čistí koryto

Zdroj a foto: Správa CHKO Pálava

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*