Pomůže bakterie ze Sahary na vinicích? Podle vědců z Mendelovy univerzity působí proti houbám a podporuje růst kořenů

Kmínek révy vinné může být napaden mnoha patogenními houbami, které mohou postupně rostlinu zcela zničit. Houby se obvykle dostávají dovnitř přes rány po řezu. Pokud je rostlina navíc vystavena suchu a vysokým teplotám, jejich škodlivý vliv se ještě zhoršuje. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity používá proti chorobám kmínku bakterie pocházející ze Sahary. Tyto bakterie se dostávají do přirozeného mikrobiomu sazenic révy vinné prostřednictvím vody obohacené bakteriálním roztokem. Následně kolonizují kořeny a dřevní pletiva révy, čímž významně podporují růst kořenového systému a pomáhají omezit růst škodlivých hub.

Révu vinnou napadají zejména vřeckovýstrusné, ale také některé stopkovýtrusné houby, které kolonizují dřevo keřů a stromů. Častější jsou při větší hustotě výsadby nebo tam, kde vinař používá mechanizovaný řez. „Po inokulaci na kořenový systém se bakterie dostane do dřeva rostlin, kde podporuje růst kořenové soustavy o cca 20-50 %. Pokud je patogen v pletivu rostliny přítomen, bakterie je schopná zpomalit nebo zastavit jeho růst, respektive u uměle inokulovaných sazenic zpomaluje kolonizaci dřeva patogenem, k čemuž nastává právě v podmínkách stresu, zejména v létě,“ popsal Aleš Eichmeier ze Zahradnické fakulty MENDELU.

Vědecký tým zjišťuje, jaká antibiotika jsou obsažena v látkách, které bakterie vylučují do svého okolí. Doba, po kterou vydrží bakterie působit v mikrobiomu rostliny zatím není ověřená. „Paralelně s námi firma Rovensa Next, se kterou máme podepsanou smlouvu o spolupráci, testuje využití bakterie nejen vůči houbovým patogenům révy, ale i v rámci dalších plodin, včetně obilovin tak, aby měl přípravek co největší komerční dosah. Pracují také na formulaci bakterie, to znamená, v jaké podobě by se mohla finálně prodávat,“ nastínil vědec.

Choroby kmínku révy vinné způsobují rychlá či pozvolná odumírání celých rostlin, a to jak sazenic, tak starších keřů. Vzhledem ke klimatické změně se symptomy projevují častěji. Vědci odhadují, že těmito chorobami je napadena celosvětově až pětina všech vinohradů a jsou tak nejvýznamnější hrozbou. Česká republika v tom není výjimkou, finanční ztráty spojené s dosazováním výpadků odumřelých rostlin se mohou vyšplhat až na stovky milionů korun ročně. „Dá se říct, že houbové patogeny jsou v současnosti všudypřítomné, většinou mají endofytický charakter a nezpůsobují škody, ale jejich virulenci spouští kombinace stresových faktorů jako jsou vysoké teploty a sucho, důležitá je také citlivost odrůdy,“ přiblížil Eichmeier.

Bakterie do Lednice před několika lety dovezla alžírská vědkyně Akila Berraf-Tebbal, která se podílela na výzkumu potenciálu nanomateriálů v zemědělské praxi v rámci projektu OP VVV. V současnosti Mendeleum – ústav genetiky podepsal smlouvu o spolupráci s nadnárodní firmou Oro Agri, která figuruje ve společenství Rovensa Next. „V rámci analýz exudátů spolupracujeme s Mikrobiologickým ústavem AV ČR, Laboratoří genetiky a metabolismu hub aFaculté des Sciences et Technologies Nancy,“ vyjmenoval Eichmeier.

Autor: red Zdroj a foto: Mendelova univerzita v Brně