Právě rekonstruovaná Moravská zemská knihovna převzala knihovnu znojemských dominikánů

Čtenáře a badatele vystřídali v Moravské zemské knihovně stavbaři, v jindy tichých studovnách jsou slyšet sbíječky. Knihovna je kvůli rekonstrukci na léto zcela uzavřená, provoz obnoví až v polovině září, řekla dnes mluvčí knihovny Martina Šmídtová.

Nejkomplikovanější částí rekonstrukce je oprava atria, které bylo v havarijním stavu. Dešťová voda prosakovala porušenou hydroizolací do nižších podlaží. Stavbaři museli z atria, kam se nedostane těžká technika, šetrným způsobem odtěžit značné množství zeminy. Používají k tomu sací bagr.

Budova v Kounicově ulici byla dokončena v roce 2001. Ročně knihovnou projde bezmála tři čtvrtě milionu lidí, což představuje vysokou zátěž. Proto je nutná také kompletní rekonstrukce sociálních zařízení pro veřejnost. V některých studovnách také vylepší mobiliář a osvětlení.

Stavbu knihovna naplánovala na letní měsíce mimo akademický rok, kdy je návštěvnost nejnižší. Práce je ale tolik, že se všechno letos nestihne. Projekt je proto rozdělený na dva roky.

“V druhém roce pak dojde především k dokončení úprav atria, proběhne oprava foyer, rekonstrukce zádveří a pokládka nových koberců ve studovnách. Jako odměnu za trpělivost nabízíme zvýšení uživatelského komfortu, ale i funkčnosti knihovny,” uvedl nedávno ředitel knihovny Tomáš Kubíček.

MZK převzala knižní fond znojemských dominikánů

Moravská zemská knihovna také převzala do odborné péče fond jejich klášterní knihovny ve Znojmě. Knihovna znojemských dominikánů se tak již podruhé přestěhovala do Brna. Zatímco poprvé, v 50. letech minulého století, to bylo vynuceno represí komunistické totalitní moci vůči řeholníkům, nyní fond převzala po dohodě s dominikány. K cenným svazkům budou mít v Brně lepší přístup badatelé, knihy zůstanou ale ve vlastnictví řádu.

Dominikánský fond čítá 6000 svazků. Řád knihy shromažďoval a využíval až do začátku 50. let, kdy je převzala tehdejší Univerzitní knihovna v Brně, dnešní Moravská zemská knihovna, stejně jako fondy dalších zrušených klášterů.

I přes rychlé a dramatické stěhování se podařilo zachovat jádro klášterní knihovny pohromadě. Proto ji mohli dominikáni v roce 2004 znovu umístit ve Znojmě. V klášteře ale v následujících letech ubylo řeholníků a loni se řád obrátil na Moravskou zemskou knihovnu s dotazem, zda by o fond opět nezačala pečovat a neuložila jej v Brně. Dnes přijela do rekonstruované budovy knihovny v Kounicově ulici v Brně poslední část fondu.

Mezi cennými svazky je 60 prvotisků, včetně latinsky psaného spisu Tomáše Akvinského Super quatro libro Sententiarum s původní gotickou vazbou, dřevěnými deskami s hovězinou a vykrajovanými ornamenty, vytištěného v Benátkách. K deskám knihy byl připevněn řetěz, díky kterému ji nikdo nemohl ukrást ze čtecího pultu. “Nenechavé ruce byly vždy a všude,” řekla ČTK vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Jindra Pavelková.

• 

• 

Zbytek fondu tvoří staré tisky ze 16. až 18. století původem z německých zemí, ale i Španělska, Itálie a Francie. Převažují knihy teologické, kanonické, bible a knihy kázání, zastoupeny jsou i historické, právnické, lékařské nebo astronomické a alchymické spisy.

Vzácná je středověká rukopisná bible z Francie ze 13. století. Kvůli malým rozměrům 15 krát devět centimetrů je psána velmi drobným, francouzským perličkovým písmem. Při čtení se používala lupa, uvedla Pavelková.

Na vazbách knih lze ilustrovat i hospodářský vývoj kláštera. Z počátku 18. století, kdy se klášteru vedlo dobře, pocházejí nové kožené vazby se zlacenými knižními značkami s motivem psa s hořící pochodní v tlamě. Motiv odkazuje ke slovní hříčce “domini canes”, tedy psi Páně.

Knihovna už letos převzala do své správy fond brněnského kláštera sester svaté Voršily. Tvoří jej 4200 svazků převážně z 19. a první poloviny 20. století, ale některé jsou výrazně starší. Do knihovny se fond dostal s ohledem na badatelskou dostupnost a bezpečné uložení. Odborníci jej nyní katalogizují. V knihovně je také množství dalších rukopisů a starých tisků z někdejších šlechtických i klášterních biblioték.

Moravská zemská knihovna je se čtyřmi miliony dokumentů největší knihovnou na Moravě a druhou největší knihovnou v České republice. Díky zákonu o povinném výtisku nabízí téměř veškerou českojazyčnou produkci od roku 1934. Pečuje také o množství starých rukopisů a tisků ze šlechtických a klášterních knihoven.

Autor: red Zdroj: ČTK Foto: Moravská zemská knihovna