Přijde konec Riviéry? Legendární brněnské koupaliště ohrožuje přestavba

Brněnské koupaliště Riviéra má projít zásadní přestavbou. Z vyhotovené dokumentace vyplývá, že půjde ve skutečnosti o rozsáhlou demolici původní budovy a její nahrazení novostavbou. Na možný zánik “Rivecu” upozornili památkáři, kteří posuzují návrh přestavby.

“Důvodem k rozsáhlé demolici je podle správce areálu špatný stav konstrukcí. Suterénní část budovy je však v rozporu s tímto tvrzením z velké části navržena k zachování,” uvedli Renata Vrabelová a Petr Svoboda z Národního památkového úřadu (NPÚ) v tiskové zprávě. Podle památkářů by bylo možné budovu opravit. Ostatně autoři původní podoby koupaliště jsou stále působící architekti.

Koupaliště Riviéra památkáři hodnotí jako výjimečné dílo z přelomu 80. a 90. let. Dnešní koupaliště Riviéra u brněnského výstaviště je historicky využívaným rekreačním územím. “Již v roce 1813 zde nechal doktor Josef Vincenc Bayer vybudovat lázně z bývalé soukenické valchy a přistavěl lázeňskou budovu obklopenou zahradou, s výletní restaurací a terasou na ploché střeše. Tento takzvaný zámeček se stal centrem areálu, který od 50. let 20. století fungoval jako Park kultury a oddechu,” popsali památkáři.

Z banálního zadání ojedinělé dílo

V reakci na požadavek vedení tehdejšího krajského národního výboru rozšířit v lokalitě možnosti koupání v hygienicky ošetřené vodě vznikl v 80. letech projekt Petra Hrůši, který po prozkoumání terénu navrhl využít bývalé, po regulaci slepé rameno původního meandru řeky Svratky k vybudování přírodního koupaliště.

“Vznikl tak zcela nadčasový, ojedinělý koncept, reflektující přírodní prostředí. Terénní konfigurace byla využita k umístění kaskády bazénů pro plavce různé zdatnosti, s romantickým přemostěním dvěma oblouky dřevěných mostů,” zdůraznili památkáři.

Jako fyzickou bariéru oddělující rekreační území od frekventované Bauerovy ulice navrhli mladí architekti ze Stavoprojektu páteřní systém budov: Aleš Burian restauraci, Jan Vrabel sportovní halu pro bowling a squash, Michal Říčný technické sklady a garáže. Petr Hrůša je kromě celkové koncepce autorem bloku s technickým a provozním zázemím, který byl ve výsledku jako jediný z celého návrhu zrealizován a dodnes v původní podobě zachován.

“Ve ztvárnění této budovy je zřejmá práce s klasickými proporcemi a současně, s nepřehlédnutelným respektem k tradici brněnského funkcionalismu, se zřejmě v brněnské premiéře autoři přiklonili také k formám tehdy ze západu pronikajícího postmodernismu,” upřesnili památkáři.

Areál byl po nefunkční přestávce desetiletého chátrání rekonstruován podle projektu Ateliéru Brno v letech 2003–2004. Následná renovace v letech 2017–2018 umístěním řady vodních atrakcí podle památkářů ubrala areálu poetiku „rozmarného léta“, ale ještě stále zachovává původní krajinný koncept.

Stávající budova šaten a technického zázemí, projektovaná v roce 1986, je podle památkářů ojedinělým dokladem raného tvůrčího směřování mladé generace architektů, která svými občanskými postoji a nekompromisním tvůrčím přístupem směřovala ke společenským a politickým změnám. Budovy v areálu brněnské Riviéry jsou jedním z prvních dokladů ovlivnění mezinárodními postmoderními trendy celorepublikově.

“Celý areál Riviéry je v rámci České republiky zcela ojedinělý uchopením původně banálního utilitárního zadání. Vložením do kontextu přírodního prostředí a původních historických staveb je celek cenný v tom, že se zde setkává několik vývojových etap včetně různých časových období identifikovaných příslušným dobovým architektonickým vyjádřením,” shrnuli památkáři.

Zdroj: NPÚ, foto: Archiv Petra Hrůši