Radost v ostravské zoo. Narodilo se tam první mládě vikuni

Zoo Ostrava se může pochlubit historickým úspěchem v chovu vzácných zvířat. Před rokem a půl začala chovat vikuně, divoké příbuzné alpak, a nyní se dočkala narození prvního mláděte této jihoamerické lamy přímo před očima návštěvníků. Tento jedinečný moment se odehrál v sobotu 16. března, kdy samice porodila během dne ve výběhu. Ostravské stádo vikuní, které nyní tvoří dvě mladé samice a jeden samec, tak přivítalo nového člena. Narození mláděte je významným milníkem nejen pro zoo, ale i pro ochranu těchto zvířat, která v přírodě čelí řadě hrozeb.

Zoo Ostrava začala vikuně chovat před rokem a půl. V sobotu se zde narodilo první mládě této divoké lamy. Na svět přišlo během dne, a porodu mohli dokonce přihlížet návštěvníci zoo.

Ostravské stádo vikuní tvoří dvě mladé samice, které byly do zoo dovezeny na podzim 2022, a jeden samec, který k nim přibyl zkraje roku 2023. Divoké lamy v zoo nahradily jejich domácí příbuzné – alpaky. Nyní se zoo dočkala historicky prvního mláděte tohoto vzácného zástupce jihoamerické fauny. Mládě přišlo na svět v sobotu 16. března. Samice rodila během dne přímo ve výběhu, takže kolemjdoucí návštěvníci mohli přihlížet příchodu malé vikuni na svět. Mláďata kopytníků se rodí značně vyspělá a záhy po porodu vstávají, aby se napila a následovala matku. I malá vikuňa po hodině začala pobíhat po výběhu a také sát mateřské mléko. Že mládě opravdu saje výživnou tekutinu, poznali chovatelé podle mávání ocásku, jímž tuto činnost mláďata doprovázejí.

Samice rodí osamoceně v ústraní

U porodů většiny zvířat chovaných v ostravské zoo člověk přímo neasistuje. Pokud se neočekávají nějaké komplikace, samice porod zvládne sama, tak jako ve volné přírodě. Řada porodů se navíc odehrává večer nebo v noci. Pouhý zlomek pak během dne, i zde ovšem bez asistence chovatelů či veterináře. Za normálních okolností by přítomnost člověka mohla naopak působit rušivě. I samice řady stádových zvířat se těsně před porodem od skupiny odloučí a rodí v ústraní. V zoo ale samozřejmě nejsou zvířata zcela bez dozoru. Jejich ošetřovatelé je chodí pravidelně kontrolovat, a pokud by nastaly nenadálé potíže, jsou připraveni pomoci. V případě vikuni (prvorodičky) to ale nebylo potřeba, samice porodila bez problémů.

U druhé samice se porod zatím neočekává, jelikož teprve před nedávnem pozorovali chovatelé páření. Další mládě by tak mohlo přijít na svět nejdříve za 11 měsíců, což je doba březosti vikuní.

Vikuňa (Vicugna vicugna) obývá svahy And v Peru, Chile, Bolívii a Argentině ve výšce 3 700 až 4 800 m n. m. Životu ve vysokohorských podmínkách je dobře přizpůsobena – na  spodní straně prstů má mozoly, pomocí nichž se bezpečně pohybuje na úzkých stezkách a skalních římsách, červené krvinky jsou schopny v řídké horské atmosféře vázat více kyslíku a před chladem je chráněna velmi hustou srstí. Spokojí se také s chudou horskou vegetací, spásá horské byliny, traviny a některé sukulenty. Vikuně žijí v rodinných skupinách tvořených samcem a 5–10 samicemi s mláďaty. V minulosti byl tento druh nadměrně loven pro srst a maso a čelil konkurenci domácích zvířat, což vedlo k prudkému poklesu populace a vikuňa se zařadila mezi ohrožené druhy.

Autor: red Zdroj a foto: Zoo Ostrava