Doprava severně od Brna naráží na své limity a stále častěji zatěžuje menší obce. V Lelekovicích projede podle měření až 200 tisíc vozidel měsíčně, část z nich kvůli objíždění přetížených úseků na silnici I/43. Situaci v rozhovoru popisuje starosta Lelekovic Aleš Mikauš.
Doprava se rozlévá mimo hlavní silnice
Dopravní situace severně od Brna se dlouhodobě zhoršuje a stále výrazněji zasahuje i menší obce. Přestože předběžná data z Celostátního sčítání dopravy 2025, které Ministerstvo dopravy zveřejnilo v druhé polovině března, naznačuje pokles dopravy na silnici I/43 v Lipůvce, zkušenost z terénu tomu neodpovídá. Kolony, objíždění přes okolní vesnice a zvýšený tranzit se staly běžnou součástí každodenního provozu.
Mezi nejvíce zasažené patří Lelekovice. Obec podle starosty Aleše Mikauše sleduje dopravu systematicky od roku 2021 pomocí úsekového měření. Zatímco na začátku evidovala zhruba 61 tisíc vozidel měsíčně v jednom směru, nyní jde o více než 90 tisíc. V obou směrech tak provoz dosahuje téměř 200 tisíc vozidel za měsíc.
Na nárůstu se podílí nejen přirozený růst dopravy, ale i objíždění přetížených úseků, zejména silnice I/43 v Lipůvce. Do situace se navíc promítá omezení provozu na mostě mezi Českou a Lelekovicemi.
Starosta Lelekovic: Přetížená I/43 přelévá dopravu do okolních obcí
Redaktor:
Podle předběžných dat ze sčítání dopravy z minulého roku intenzita dopravy v Lipůvce klesla. Přesto ale všichni vidíme, že se tam každý den tvoří i půlhodinové kolony. Čím si ten rozpor vysvětlujete?
Starosta:
Je to dané tím, že spousta aut, která míří do Blanska a okolí, se snaží vyhnout hlavní trase a jede tranzitem přes okolní obce – typicky přes Lelekovice, Vranov a podobně.
Redaktor:
Vy to jako obec nějak systematicky sledujete?
Starosta:
Sledujeme to od roku 2021, kdy jsme zavedli úsekové měření. Začínali jsme zhruba na 61 tisících vozidel měsíčně a teď jsme přes 90 tisíc vozidel měsíčně. A to je v jednom směru, z Lelekovic na Vranov. Ráno je pochopitelně situace v opačném gardu. Navíc je doprava ovlivněná i omezením na mostě přes železnici mezi Českou a Lelekovicemi, kde je nyní provoz omezen.
Redaktor:
Když to zjednoduším: 90 tisíc aut v jednom směru za měsíc – takže při dvou směrech se bavíme zhruba o necelých 200 tisících vozidel měsíčně?
Starosta:
Ano, zhruba 200 tisíc za měsíc. Těmi Lelekovicemi to teď navíc projíždí i s tím „filtrem“, že kvůli únosnosti mostu je část velké nákladní dopravy odkloněná jinam.
Redaktor:
Část dopravy se pak asi rozlévá i jinudy – třeba přes Útěchov a Soběšice, když lidé míří na sever Brna.
Starosta:
Určitě. Ti, kteří mají co dělat na severu Brna, tak asi to potom berou i tam.
Redaktor:
Když se dívám na záměry Ředitelství silnic a dálnic, mluví se o třech mimoúrovňových křižovatkách na I/43 v okolí Kuřimi – a souvisejících úpravách. Nebojíte se, že v době výstavby to bude ještě větší dopravní extrém?
Starosta:
Během stavby to samozřejmě zatížit dopravu může. Když jsem viděl tu projektovou dokumentaci, protože jsem v kontaktu s kuřimským starostou, Dragem Sukalovským, tak se uvažuje nad tím, že se bude alespoň nějaká doprava v průběhu prací udržovat – minimálně pro určité typy vozidel. Je ale potřeba říct, že je to dočasné: pokud to potom zlepší situaci a sníží průjezd obcí, tak to bude mít jednoznačně pozitivní přínos.
Redaktor:
Jste v kontaktu i se starosty okolních obcí nebo s městskými částmi Brna, které mají podobné problémy – třeba Jehnice?
Starosta:
Ano, komunikujeme. Jehnice například dosáhly snížení nosnosti na 11 tun na jejich komunikaci, čímž do jisté míry odfiltrovaly těžkou nákladní dopravu. Dává to logiku: silnice tam vede blízko obytné zástavby, je to terénně složité – zatáčky, kopce – podobně jako je to směrem na Vranov.
Redaktor:
V čem je pro vás největší praktický dopad tranzitu – co řešíte nejčastěji?
Starosta:
Jednak škody, které doprava způsobuje. A pak poměrně často řešíme úklid komunikace na naše náklady – hlavně po autech z místního kamenolomu. Když jsou přeložená, ať už jsou to menší kontejnerová auta, tak v zatáčkách odstředivou silou vypadává štěrk – a my pak silnici uklízíme.
Redaktor:
Máte obavu, že se situace bude v dalších letech zhoršovat, nebo čekáte spíš stabilitu?
Starosta:
Zatím nárůst dopravy kontinuálně stoupá, takže moc nevidím důvod, proč by se to samo od sebe mělo změnit.
Redaktor:
Zmínil jste most, který aktuálně provoz omezuje. Co se má dít teď v nejbližší době?
Starosta:
Od 15. dubna má začít instalace dočasné mostovky, která zvýší únosnost mostu. Hlavní důvod je i ten, že kvůli omezení nejezdila přes most běžná veřejná doprava: cestující do Lelekovic musejí přestupovat v Ivanovicích z „normální“ linky do menšího autobusu a pak zase zpět. Dočasná mostovka má být zhruba o 50 centimetrů nad současnou poškozenou částí; zvýší únosnost tak, aby tam mohla jezdit i nákladní doprava legálně. Konečná fáze je ale stavba nového mostu – ta má začít v roce 2027, ale teď zaznívají i signály, že by to mohlo být až kolem roku 2030.
Redaktor:
Jaké je podle vás systémové řešení celé situace? Je to tak, že úleva přijde až se silnicí I/73?
Starosta:
Myslím, že pro region je to zásadní. Tranzit těch lidí, kteří dojíždí do Brna, do metropole, za zaměstnáním, musí řešit kapacitní komunikace. Všechny ty silnice, které vedou odtud na sever, jsou rozměrově a parametry často dané úpravami z padesátých a šedesátých let – úzké, nevyhovující komunikace. V některých úsecích jsou zatáčky a poloměry, které dnešním normám neodpovídají; například před Černou Horou ve směru od Lipůvky se dvě nákladní vozidla nevyhnou. Pokud se to nepostaví rychleji a pokud se rozhodování úřadů a soudů bude dál táhnout, tak ta situace bude jen horší a horší.
Redaktor:
Nemáte pocit, že tím, jak stát desítky let nezvládá postavit kapacitní komunikaci, přesouvá zátěž na obce v okolí – tedy i na vaši obec?
Starosta:
Přenáší ji velmi. A současně je problém v tom, že rozhodnutí stavebních úřadů a dotčených orgánů pak napadají různé organizace. Často je v tom ironie: lidé, kteří podávají žaloby, v těch obcích zatížených tranzitem nebydlí a nejezdí ani v těch kolonách. Někdy se samozřejmě brání i obec, která bude stavbou přímo dotčená, ale to se dá řešit drobným posunutím nebo změnou územního plánu. Ale to co se napadá u těch soudů, tak to vůbec nedává logiku.
Redaktor:
Takže myslíte, že ta kritika těch ekologických spolků je oprávněná? Je něco, co byste vzkázal těm spolkům? Z pohledu starosty obce, kde tranzitní doprava je problém?
Starosta:
Vzkázal bych jim – třeba lidem kolem Dětí Země a podobně – aby se zkusili zamyslet a vžít do situace lidí, kteří žijí v bezprostřední blízkosti silnic, kde projedou desítky až stovky tisíc aut. A aby si představili, že tam děti chodí do školy po chodníku, který nemá ani metr a půl, a vedle nich projíždí čtyřicetitunové kamiony.
autor: ČŠ, foto: ČŠ
Buďte první kdo přidá komentář