Začínal v roce 1998 s jednou dodávkou a partou kamarádů. Dnes má jeho firma za sebou víc než šest tisíc stěhování, vlastní Volvo FH 40 s hydraulickou rukou s dosahem 14 m a nosností 6000 kg. A přesto Stanislav Staněk, zakladatel brněnské firmy Stěhování Staněk, tvrdí, že nejvíc ho na práci dodnes baví příběhy zákazníků. Sešli jsme se s ním v Řečkovicích, kde se zrovna chystala dodávka na stěhování bytu z Lesné do Komárova. O tom, co všechno znamená v Brně dnes přestěhovat domácnost, jak se branže za čtvrt století změnila a co lidé při výběru stěhováků nejčastěji podcení, jsme si povídali skoro dvě hodiny.
Vraťme se na úplný začátek. Jak vlastně vznikne firma na stěhování?
Úplně náhodou, řekl bych. V devadesátkách jsem si přivydělával stěhováním pro známé. Někdo se ozval, že jeho kamarád shání lidi, pak ten kamarád dal číslo dál a najednou jsem zjistil, že mě po telefonu sháněli lidi, které jsem jakživ neviděl. To byl ten okamžik, kdy jsem si řekl, že buď z toho udělám firmu, nebo to budu věčně dělat po nocích. Tak jsem v roce 1998 oficiálně začal podnikat. První dodávku jsem si pořizoval na splátky a první rok jsem skoro neviděl rodinu.
Co bylo nejtěžší na rozjezdu firmy?
Důvěra. To si dnes lidé neuvědomují, ale stěhování je obor, kde do bytu pouštíte cizí chlapy. Vzpomínám si, že jsem prvních asi pět let chodil osobně na každou prohlídku, představoval se, ukazoval občanku. Dnes je to jiné – máme reference a vracející se zákazníky. Ale ten základní princip platí pořád: slušné jednání a poctivost.
Kolik lidí dnes ve firmě pracuje?
Máme stabilní jádro 15 stěhováků, někteří jsou se mnou už přes patnáct let. To je pro mě obrovská hodnota – tihle kluci znají Brno, znají typické bytovky na Lesné, vědí, kde je v jakém domě výtah a kde je naopak schodiště točené tak, že se s gaučem prostě neotočíte. K tomu naše vlastní technika. Volvo FH 40 s hydraulickou rukou s dosahem 14 m a nosností 6000 kg nasazujeme tam, kde se musí třeba klavír nebo trezor dostat oknem. Obojí jsme si pořídili postupně, jak se rozrůstaly zakázky.
Stěhování bývá podle psychologů hned za rozvodem a úmrtím v rodině jako nejstresovější životní událost. Je to tak?
Bohužel ano, vidím to dennodenně. A většinou ten stres není ze samotného stěhování, ale z toho, kolik je toho najednou potřeba zvládnout. Klient se stěhuje, protože mění práci, rozvádí se, kupuje první vlastní bydlení, dědí po rodičích. Stěhování je špička ledovce, pod tím leží spousta dalších rozhodnutí. Naše práce je proto nejen stěhování věci z bodu A do bodu B, ale ulevit tomu člověku alespoň od jedné starosti. Když přijedeme a zákazník vidí, že kluci vědí, co dělají, doslova mu spadne kámen ze srdce.
Co lidé před stěhováním nejčastěji podceňují?
Tři věci. Za prvé, kolik toho vlastně doma mají. Když přijdu na prohlídku do garsonky, klient mi s naprostým klidem řekne „máme toho minimum”. Pak otevřeme skříně a stěhujeme čtyři dodávky. Za druhé, balení nádobí a knih. Za třetí, montáž a demontáž nábytku. IKEA dnes vypadá moc hezky, ale rozebrat a znovu složit šatní stěnu po deseti letech používání není legrace.
Máte na to nějakou radu?
Začněte balit dva týdny dopředu. Vážně. Začněte u toho, co každodenně nepotřebujete – sezónní oblečení, knihy, dekorace, věci ze sklepa a půdy. Krabice popisujte ne jen „kuchyně”, ale konkrétně „kuchyně – hrnce a pánve” nebo „kuchyně – příbory, otvíráky”. Po stěhování to ušetří hodiny hledání. A nebojte se říct stěhovákům dopředu, co je zvlášť cenné nebo křehké. My si to označíme a věnujeme tomu zvláštní pozornost. U nás v ceně standardně přivezeme krabice, bublinkovou fólii a stretch fólii zdarma.
Trh se stěhováním je v Brně konkurenční. Když si dnes zákazník vybírá firmu, na co by se měl ptát?
Staněk: První věc – pojištění. Není pojištění jako pojištění. My máme zákaznický majetek pojištěný do pěti milionů korun, a to nejen během převozu, ale i při balení, nakládání, vykládání a rozmísťování v novém bytě. To je rozdíl. Spousta menších firem má pojištěnou jen jízdu autem, takže když vám stěhovák cestou ze schodů upustí televizi, máte smůlu.
Co dál?
Druhá věc je cena. Vyhněte se firmám, které vám po telefonu řeknou „bude to třeba pět tisíc” a pak na místě zjistíte, že je to dvanáct. U větších stěhování by měl technik přijet na prohlídku zdarma, projít s vámi byt, podívat se na příjezdovou cestu, na výtah, na schodiště, na to, jestli se tam vůbec dostane stěhovací auto. Teprve pak vám může dát závaznou nabídku. My to děláme tak, že cena, na které se domluvíme, na konci platí
A třetí?
Termín. Pokud vám firma slibuje, že přijede „někdy mezi devátou a třetí”, utíkejte. Stěhování má dohodnutý čas. V Brně a okolí si do třiceti kilometrů navíc neúčtujeme kilometrovné. Lidé si to často neuvědomí, ale když máte stěhování z Bystrce do Židenic, jsou to pro někoho desítky kilometrů, které vám můžou v ceně přiskočit. U nás ne.
Specializujete se i na stěhování těžkých břemen. Co to obnáší?
Staněk: Začalo to tím, že nám jednou v roce, dva, někdo zavolal s tím, že potřebuje přestěhovat klavír. Postupně jsme zjistili, že poptávka je docela velká – v Brně je spousta hudebníků, ale taky firem, které potřebují přesunout stroje, trezory, výrobní linky. Tak jsme do toho začali investovat techniku. Dnes stěhujeme od stovek kilo po několik tun. Loni jsme dělali přesun třítunového lisu z jednoho výrobního závodu na jihu Brna – stál v suterénu, ven se musel dostat oknem, naložit přes hydraulickou ruku a převézt do nové haly.
A klavíry?
Klavíry jsou kapitola sama pro sebe. Mají často citový význam – po babičce, po dědečkovi, klavír, na kterém se učila celá rodina hrát. Lidé jsou citliví, jestli s ním zacházíme s úctou. A pak jsou tam i čistě technické výzvy. Nedávno jsme stěhovali pianino do devátého patra novostavby v Komárově. Výtah – malý, instrumentál se do něj nevešel. Schody – točité. Takže jsme volili variantu okny: speciální popruhy, dva kluci nahoře, dva dole, balkón po balkóně. Trvalo to čtyři hodiny. Majitel měl slzy v očích, když pianino dosedlo na své místo. Tyhle zakázky člověka v branži drží.
Bývá to často, že se stěhuje něco neobvyklého?
Stěhujeme vlastně všechno možné. Bowlingovou dráhu z brněnského hotelu, který se rušil. Kompletní vybavení tetovacího studia. Jednou i sbírku starých motocyklů – dvanáct kusů, každý jiný a nejdřív bylo potřeba je rozebrat, protože některé už nejely. Loni v zimě obrovský trezor z jedné staré brněnské kanceláře. Vážil přes tunu, do baráku se musel dostat oknem do druhého patra a my jsme měli na všechno čtyři hodiny, protože v ulici platil zábor pro Dopravní podnik.
Co vás na téhle práci po 27 letech ještě baví?
Tahle otázka mě dostala. (úsměv) Asi to, co jsem říkal na začátku. Když přijdete v devět ráno k bytu, ve kterém někdo žil třicet let, a v sedm večer ten samý člověk ve stejné krabici cest najde svůj hrnek na kávu už ve své nové kuchyni, máte ten skoro nevyslovitelný pocit, že jste byli u něčeho důležitého. Stěhování je vždycky o tom, že někdo někde končí a někde jinde začíná. Důchodci, kteří se po smrti partnera stěhují k dětem. Mladí, kteří kupují první vlastní byt. Firmy, které expandují. Pro nás je každá zakázka jiná, i když děláme tu samou práci už čtvrtstoletí.
Co byste vzkázal lidem, kteří dnes přemýšlí, jestli stěhování zvládnou svépomocí, nebo si zavolat profíky?
Jediná věc, kterou bych řekl – nepočítejte jen peníze, počítejte čas a nervy. Normální byt zvládnete s kamarády za tři dny. My ho zvládneme za jeden. A za ten ušetřený čas zaplatíte víc, než stojí stěhovací firma. Plus víte, že je vše pojištěné. Když vám kamarád upustí televizi, zaplatí vám to? Když ji upustím já, máte nový televizor z mého pojištění.
Autor: red Foto: Stěhování Staněk
Buďte první kdo přidá komentář