
Nejednou se v posledních měsících ptám, kam se lidstvo propadá!? Co se s námi stalo!? Již se nám nestačí dívat denně na zabíjení v kriminálních, válečných nebo fantastických filmech o budoucnosti, historická dramata se stovkami pobitých nevyjímaje! Dnes nám média bez obav a s bláhovým klidem předkládají děsivé zpravodajské obrázky se zabíjením lidských bytostí v přímém přenosu, které se v této nedobré době připletly do válečné vřavy nebo žijí v oblastech, které jsou příčinou střetu…
Živé zpravodajství začali američtí zpravodajci, kteří převzali a dále šířili s pomocí satelitů záběry bombardování a ostřelování budov a celých areálů ve druhé válce, později například v Kuvajtu, v Iráku nebo v Afgánistánu. Živé záběry doplnili odborným výkladem. Divák se dozvěděl, co znamená první záblesk: došlo k proražení betonového ochranného štítu a vytvoření otvoru pro průnik vnitřní části střely. Druhá exploze byla okomentována jako zničení vnitřních prostor objektu. Tyto záběry mne děsily. Vždyť v těch objektech jsou lidské bytosti! Tolik cynismu ze zabití lidí jsem nemohl snést! Teď se tato krutá skutečnost vrací z jiné války. Znovu jsou nám předkládány autentické záběry raketových útoků na vojenská vozidla, zákopy s vojáky, na civilní cíle. Páté přikázání Desatera jakoby neplatilo! A náčelník Generálního štábu AČR otevřeně mluví o válečném konfliktu Ruska a zemí NATO…
O to větší radost mně udělalo výtečné uvedení zlidovělé písně Anežky Gorlové, jejíž vzkaz byl jednoznačný a plný naděje i odhodlání ve své lidské výpovědi: „Bílá holuběnko, poletuj nad nama. Pověz ty nám všeckým, luďom obyčejným, bude-li vojna. Už sem obletěla dokola celý svět! Ludé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú sa rádi mět…“ Píseň v plné síle po létech zazněla na slavnostním koncertu vynikající hudby Mistříňanka. Lidé ve vyprodaném velkém sále hodonínského kulturáku povstali a dlouhým bouřlivým potleskem vyslali jednoznačný vzkaz všem představitelům Evropy i naší malé vlasti, kteří svými slovy, kroky a dodávkami zbraní jen přilévají olej do ohně, místo toho, aby společně usilovali o záchranu lidských životů, klid zbraní a o mírové řešení bojů a svárů na Ukrajině!
Na záběry ze zabíjení se nechci dívat! Z mého přístupu k věci by neměly být vůbec součástí denních televizních nebo internetových zpráv. Měly by být zakázány jako zprávy podporující válečné běsnění a podněcující k nevraživosti a nepřátelství vůči lidem a k navádění k novému násilí! Jejich editoři, stejně jako ti, kteří zbraněmi podporují kteroukoliv z bojujících stran – kdekoliv na planetě!, by měli být povoláni k odpovědnosti za šíření nenávisti ve veřejném prostoru. Nade vše násilí, válčení a zabíjení by mělo stále platit opravdové a lidské přání: „Ludé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú sa rádi mět!“
autor: František Synek foto: redakce
František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.
Buďte první kdo přidá komentář