Špilberk láká na nový prohlídkový okruh, bastion zastavil Švédy

Návštěvníkům brněnského hradu Špilberk se konečně otevřel jihozápadní bastion. K prohlídce nový okruh láká od začátku října.

“Jihozápadní bastion vznikl v rychlosti, během pouhých dvou let, aby byl Špilberk připraven na návrat Švédů k Brnu v květnu 1645. Měl ubránit západní část hradu, kde dosud byly jen malé kamenné bašty renesanční hradby,” uvádí na svých stránkách Muzeum města Brna. Právě od západu přitom Špilberk čelil největšímu náporu švédských vojsk. “Posílit opevnění na západní straně Špilberku,” zněl tehdy jasně rozkaz slavného velitele Raduita de Souches.

V bastionu se ukrýval důmyslný systém zdí, chodeb i náslechových komor, v nichž vojáci pozorně poslouchali, zda Švédové neodpalují další miny. Tělo bastionu tvořilo vnitřní kamenné zdivo, vnější vyztužení bylo z cihel. Jeho tvar určila oblá týlová hradba, která měla na obou bocích vstupy na ochoz.

Jihozápadní bastion vybíhal podobně jako severní bastion diagonálně vpřed ve tvaru hrotu, díky čemuž mohli obránci Brna ovládat širší prostor. Vedle bastionů byl v plánu i půlkruhový ravelín a ještě rozsáhlejší systém vnější fortifikace s krytými cestami, to se však před příchodem Švédů už nestihlo.

Bastion odolal Švédům, podlehl až Napoleonovi

Švédové na Špilberk útočili především ze západu. Odtud hrad čelil mohutné dělostřelbě i podkopávání minérů. Když se dostali pod špici bastionu, povolal velitel obrany Raduit de Souches zedníky a truhláře a nechal uvnitř vybudovat obří bariéru – příkop, zemní val s palisádou a překážkami z velkých beden plných zeminy a zeď s vysokou terasou. Ve špici bastionu sice bývala i předsunutá bariéra, tu však poničila švédská mina. Hlavní bariéra ale přežila a právě ta zastavila útoky Švédů.

Po švédském obléhání se bastion obnovil téměř do původní podoby, také se ještě funkčně zdokonalil. Těleso bastionu bylo vyšší a navíc opatřené zapuštěnými boky ve snížených terasách. Díky tomuto řešení mohli vojáci pálit z děl ve dvou patrech nad sebou a také lépe chránit přístupovou cestu do hradu. Ta po obnově procházela průjezdem podél týlové hradby a dostala i barokní portál. Stavitelé obnovili i cihlovou podzemní galerii v rozbořené špici bastionu, jakousi tunelovitou chodbu, která byla částečně zahloubená do skalního podloží. Z ní vybíhaly i menší tunely sloužící jako náslechové komory.

“U konce jihozápadního bastionu stál další jasný rozkaz. Roku 1809 tentokrát Napoleon nechal bastion odstřelit. Stát zůstala jen část tunelu průjezdu a brána s portálem, dnes jsou v útrobách bastionu k vidění i zbytky původních základů,” uzavřeli historii bastionu pracovníci muzea.

Prohlídky v Jihozápadním bastionu

• Časy jednotlivých prohlídek: 10.00, 12.00, 14.00, 16.00
• od soboty 9. října pak v časech: 10.30, 12.30, 14.30, 16.30
• Délka prohlídky: 30 minut
• Kapacita prohlídky: dle vládních nařízení
• Prodej vstupenek na pokladně v kasematech nebo online. Sraz na prohlídku před vstupem do kasemat.
• Prohlídka se nedoporučuje osobám trpícím klaustrofobií, silnou závratí, případně se sníženou pohyblivostí.
• Doporučuje se dobrá obuv.

Zdroj a foto: Muzeum města Brna