Naším národním stromem je lípa, učili jsme už jako malé děti ve škole. Zdálo by se, že tomu tak bylo odjakživa. Jedná se přitom o výmysl obrozenců, kteří vytvořili konkurenční symbol vůči “německému” dubu. K Moravě by přitom lépe seděl jiný druh stromu, třeba jabloň. Přesněji řečeno jedna její odrůda. […]
Slovácký rok v Kyjově je nejstarší slavností lidové kultury na Moravě. Vedle mezinárodního festivalu ve Strážnici a vlčnovské jízdy králů představuje přední společenskou událost zaměřenou na moravský folklor. Přestože se dnes soustředí pouze na kyjovské Dolňácko a Hanácké Slovácko, láká pokaždé k návštěvě tisíce lidí. Nejde přitom jen o zábavu, ale o hlubší hodnoty, zamýšlí se etnolog a historik František Synek v textu ke stoletému výročí slavnosti. […]
Morava patřila v minulosti k výkladním skříním středoevropské železniční dopravy. Její rozvoj zásadně poškodil rozpad Československa a vznik centralizované České republiky. Nerespektování specifik moravské železniční sítě vedlo k mnoha chybám ze strany pražského ústředí. Týká se to i plánované výstavby vysokorychlostních tratí. […]
V sobotu proběhl další ročník Dne za Moravu, který je manifestací moravské identity. Nedílnou součástí je tradiční průvod Moravanů centrem Brna coby moravské metropole. Je to jedna z celé řady akcí připomínajících svébytnost Moravy a moravanství. Podobné aktivity můžeme vidět na různých místech Evropy, kde dochází k rozvoji svébytných identit. […]
Morava byla svou polohou uprostřed Evropy a otevřeností krajiny odjakživa předurčena sloužit jako křižovatka obchodních cest. Už v pravěku tudy po známé jantarové stezce proudily mezi Baltským a Jaderským mořem drahé kameny či otroci. Geografické podmínky se za staletí příliš nezměnily a také dnes křižují Moravu tahy transevropské dopravní sítě, známé pod zkratkou TEN-T. Z devíti hlavních evropských tras vedou přes Moravu hned tři. […]
Existují ještě Čechy a Morava, nebo definitivně zanikly a jejich místo je jen v učebnicích dějepisu? A jak je to s jejich hranicemi? Mnohé staré i nové připomínky ukazují, že ani po dekádách likvidace zemské samosprávy naše tradiční země nezmizely z myslí lidí. Sociální geograf Petr Marek se zamýšlí nad přetrváváním staré česko-moravské hranice a nad proměnami jejích funkcí. […]
Reforma naší veřejné správy na přelomu tisíciletí nedopadla dobře. Zůstala po ní zmatečná veřejná správa se svým smíšeným modelem, nevhodně mísícím zájmově odlišné správní systémy státní správy a územní samosprávy. Prakticky chybí regionální samospráva, která by znamenala skutečnou územní decentralizaci státní moci. Jaké jsou cesty pro nápravu? […]
Zemská správa byla pro střední Evropu typická. Státnost a politika nebyla založena na národním státě, ale na historicky vzniklých zemích. Pakliže poměřujeme ne národy, ale země – Moravu, Čechy, Slezsko, Rakousy, Štýrsko či Bavorsko a Sasko – dostáváme územní jednotky, které byly svou velikostí a významem zhruba srovnatelné. Jako správní a státoprávní celky se ve střední Evropě historicky osvědčily. […]
Před dvaceti lety proběhla velká správní reforma, která vedla k zavedení krajů a smíšení státní správy a samosprávy, zrušeny byly naopak okresy. Výsledkem nebyla proklamovaná decentralizace a přiblížení veřejné správy občanovi, došlo k jejich opaku. Centrální orgány v Praze kontinuálně posilují, vznikl organizační a zájmový propletenec, kterému občané a mnohdy i politici nerozumějí. Co se na přelomu tisíciletí vlastně stalo? […]
V Polsku právě probíhá sčítání lidu. Po deseti letech se vedle otázek na bydlení či zaměstnání opět objevila i kolonka, která se ptá na národnost. Vedle převažující polské národnosti si naposledy zapsalo tu slezskou přes osm set tisíc lidí, letos to může být milion. Situace je přitom podobná jako na Moravě, kde sílí samostatná moravská identita. […]