V sobotu proběhl další ročník Dne za Moravu, který je manifestací moravské identity. Nedílnou součástí je tradiční průvod Moravanů centrem Brna coby moravské metropole. Je to jedna z celé řady akcí připomínajících svébytnost Moravy a moravanství. Podobné aktivity můžeme vidět na různých místech Evropy, kde dochází k rozvoji svébytných identit.
Moravanství čerpá ze staletého odkazu samosprávné Moravy i specifik spjatých s tradiční kulturou. Hrdost na svou identitu ukazují lidé na Moravě různými způsoby. Mezi nejznámější pravidelné akce patří Den za Moravu, který se koná na podzim v Brně. Naposledy to bylo tuto sobotu. Tato již tradiční událost je spjata jak s pietním aktem uctění památky markrabat v kostele sv. Tomáše na Moravském náměstí, tak s průvodem Moravanů centrem historické moravské metropole.
Ve slavnostním procesí lze vidět krojované či vojáky v historických uniformách, ale především moravské patrioty a patriotky v “civilu”, včetně rodin s dětmi. Samozřejmostí je velké množství vlajek, přičemž převažuje žlutočervená bikolóra odkazující na autonomii Moravy. Objevují se i historické markraběcí prapory s bíločerveně šachovanou orlicí. Právě vlajky a prapory představují nejviditelnější symboly moravanství. Doplňují je zejména patriotické písně Jsem Moravan a Moravo, Moravo. Součástí programu se také v posledních letech stalo předávání ocenění v anketě Osobnost Moravy.
Den za Moravu doplňují či doplňovaly podobné akce v Olomouci a Břeclavi (Moravský den) i ve Zlíně (Slavnostní průvod Moravanů). V Bludově na severu Moravy se pravidelně koná setkání k uctění památky slavného moravského rodu Žerotínů, zvláště Karla staršího ze Žerotína. Moravští patrioté také nechybějí na bratrském setkání Moravanů a Slováků (jak zní původní název akce) na Velké Javořině. Mezi tradiční akce patří rovněž hromadné výlety patriotů za krásami moravské krajiny. Mezi neznámější patří pochod k prameni řeky Moravy na Králickém Sněžníku či novoroční výstup na kopec Bradlo na pomezí Hané a Jesenicka, kterému se přezdívá “moravský Blaník”.
V posledních letech se objevují i nové akce moravských patriotů. Patří mezi ně třeba přátelské setkání u vína, piva, hudby a sportu v Brně na “moravské Letné” s názvem Moravské odpoledne. První ročník loni navazoval na podzimní Den za Moravu, podruhé se tato akce konala samostatně letos na jaře. Předcházelo ji odhalení pamětní desky významnému moravskému patriotovi Boleslavu Bártovi. Specifickou aktivitou je spontánní vyznačování česko-moravské zemské hranice a starost o historické hraniční kameny spjatá s výlety na pomezí těchto dvou tradičních středoevropských zemí.
Moravané nejsou v Evropě výjimkou
Bavoři, Korsičané, Slezané… Evropa hýří pestrou paletou svébytných identit od Atlantiku po Ural. Některé požívají autonomní status, včetně územ, které jim je svěřeno ke správě. Neplatí to ale zdaleka o všech. O to důležitější je pro ně veřejné manifestovat svoji svébytnost. Moravě geograficky nejbližší jsou Slezané, kteří pravidelně pořádají mohutný Pochod za autonomii. Slezanství jsme se věnovali v samostatném článku, kde jsme také zmínili kašubskou identitu s přirozeným centrem ve městě Gdaňsk. Ve střední Evropě bychom určitě neměli zapomenout na Lužické Srby, ale i šlesvické Dány či Frísy v Německu.
Na území Francie jde například o Alsasany, kteří mluví jazykem blízkým němčině. Pod francouzskou nadvládu se dostali v důsledku dějinných zvratů v minulém století. Svou odlišnost a svébytnost podporují různými kulturními počiny a společenskými akcemi. Velké vzedmutí představovaly pochody spojené s protestem proti zřízení velkého regionu Grand Est, který vznikl v roce 2016 a spojil značně rozdílné oblasti Alsaska, Lotrinska a Champagne. Dalšími příklady jsou Bretonci keltského původu či Okcitánci, kteří mají jazykově blíže katalánštině než francouzštině. Celou řadou regionálních identit se vykazuje Španělsko. Nejde přitom zdaleka jen o velmi známé Katalánce a Basky, ale i Andalusany či Galicijce. V Itálii to nejsou pouze Sicilané a Sardové, svébytné identity jsou spojené třeba se severoitalskou Lombardií a Benátskem.
Podobně bychom mohli projít celou Evropu. Některé identity staví na etnicitě, zejména na jazyku, jiné jsou navázány především na tradici a patriotismus. Živá společenství tohoto druhu často nejsou na první pohled vidět, protože o ně kulturní a společenský “mainstream” příliš nedbá. Když ale člověk nahlédne pod povrh, zjistí, že je Evropa opravu rozmanitá, Moravu a Moravany nevyjímaje.
Tato společenství bohužel často naráží na neochotu ze strany oficiální moci uznat jejich svébytnost a nároky na kulturní a společenský rozvoj. Mnohdy nepředstavují početně významnou část a trpí roztříštěností. Vznikla proto sdružení různého druhu, která posilují vzájemnou solidaritu a pomáhají formulovat požadavky na širší platformě. Například ve zmíněné Francii je to Régions et Peuples Solidaires (Solidární regiony a národy), na úrovni Evropské unie tyto požadavky zastává Evropská svobodná aliance (European Free Alliance).
Autor: redakce, foto: Jan Procházka, Moravská národní obec, Wikimedia Commons (Paralacre, scArf)
Den za Moravu v Brně je skvělá, perfektně organizovaná akce a po vyvěšování moravské vlajky asi i nejviditelnější moravskou aktivitou. MNO udělala maximum pro propagaci, navíc je spojena s oceněním moravských osobností a přesto letos na 16 ročník dorazilo hodně málo lidí. Moravané pokud budou chtít být více viděni a vnímáni veřejností či v mediích, tak se takových akcí musí aktivně účastnit v co největším počtu lidí. K moravské národnosti ( moravskému národu ) se hlásí cca 1 mil obyvatel a přesto na náměstích a na akcích nejsou ve větším počtu vidět . Jeden milion hlásící se k Moravě není málo a očekával bych účast spíše tisíců než desítek.
Menší účast může být způsobena i tím, že akce nemá žádnou politickou “šťávu”. Moderátorka i pořadatelé úzkostlivě eliminují ventilování politických požadavků a dokonce i pouhou tichou prezentaci politických stran a hnutí během akce. Moravská národní obec (MNO) se vehementně snaží akci prezentovat jako tzv. nepolitickou když všichni víme, že zejména ze strany přihlížejících a mlcících obyvatel Brna, z nichž významná většina si již neuvědomuje svoji moravskou identitu, je vnímána akce jako značně a především politická. Distancování od politiky ze strany pořadatelů vyznívá velmi pokrytecky.
Tak v tomto případě pane Kolářský NESOUHLASÍM 1) MNO je dlouhodobě nejviditelnější a nejúspěšnější moravskou organizací a zpolitizovat její akce by byla hrubá chyba. Pravdou je ,že současná moderátorka není ideální. 2 ) Jakou politickou štávu přesně myslíte ? Např. to ,že Morava 1918 do voleb nesehnala ani 1000 podpisů aby vznikla a kandidovala jako pol. strana ( což bylo deklarováno )? Nebo to ,že moravská politika není schopna se pragmaticky spojit do jedné kandidátky tak aby byla alespoň nějaká naděje k zisku 1,5 % a tím pádem se dosáhlo na peníze z voleb , použitelných pro další propagaci moravanství a Moravy ? Opravdu nevidím smysl moravské politiky v tom ,když každá strana si hraje na svém písečku a ve volbách potom udělají 3x 0,5 % místo toho se spojit a pokusit se získat 1,5 % .Přesněji to považuji naprosto k ničemu a myslím si ,že i spousta dalších Moravanů a Moravanek. Akcím by prezentace takové politiky spíše uškodila než přitáhla zájemce.
Chtělo by to přidat koncert pár populárních kapel na Svoboďáku, stánky s burčákem (tam by se mohly prezentovat i vinařské podniky – třeba by i káplo něco na sponzoring). Prostě něco, co zaujme i lidi, kterým je Morava více méně lhostejná, ale úplně se jim to nepříčí. Organizovat to třeba přes agenturu, napřímo je to náročné…
Úplně špatný nápad to není, ale pro některé kapely to ještě není košer hrát pod moravskou vlajkou, navíc manažeři těchto populárních kapel chtějí za vystoupení nemalý peníz, určitě mimo možnosti MNO. Větší otevření se veřejnosti je určitě správná cesta, celkově mi chybí multižánrový fest zaměřený na propagaci Moravy, ale i akce na Den dětí nebo zimní plesy moravských hnutí, stran a spolků.
Menší účast může mít souvislost s Kovidem. I na dny NATO dorazilo letos (2021) méně diváků než obvykle.