Tradiční setkání příznivců Moravy se blíží. Na co se můžete těšit?

Významné setkání příznivců Moravy, Den za Moravu, se bude konat již tuto sobotu. Přímí účastníci i náhodní kolemjdoucí se vedle jiných částí programu mohou těšit i na vystoupení řady souborů. Hlavní část kulturního programu proběhne na Náměstí svobody. Začátek Dne za Moravu je v 9 hodin na Moravském náměstí. Akci organizuje Moravská národní obec ve spolupráci s městskou částí Brno-střed.

Zprávy z Moravy o Dni za Moravu už dříve psaly (viz: V Brně se bude konat Den za Moravu, nabídne i bohatý kulturní program). Letošní 14. ročník se koná pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje a primátorky města Brna.

Folklórní soubory, rakouští vojáci i žesťový kvintet

Moravian Memory Brass – žesťový kvintet pod vedením Pavla Vydry. Jejich fanfáry jsme mohli v minulosti slyšet například z věže Staré radnice v Brně, kdy hráli pravidelně v neděli v 11 hodin, v tradičním čase dřívějšího poledne na paměť vítězství obránců města proti švédské mnohonásobné přesile v roce 1645.

Hútek z Bánova – Mužský sbor Hútek zahájil svoji činnost 18. září 2009 díky lásce zakládajících členů k lidové písničce a díky odbornému vedení Jurky Chovance – nestora bánovského folklóru.

Orelská chasa vod Pozořic, národopisný soubor je skupina mladých lidí věnujících se písním a tancům z Brněnska a Hané. Soubor vznikl v roce 2012 pod záštitou Jednoty Orel Pozořice a v současné době jej tvoří okolo 15 členů. Mezi pravidelné akce souboru patří například přehlídka Brněnsko tančí a zpívá nebo spoluorganizace akcí místních (krojovaný ples, orelské hody, adventní trhy). Nepravidelně soubor vystupuje na mnoha kulturních a společenských akcích v širokém okolí.

Líšňáček – Národopisný soubor Líšňáček se zabývá folklórem Líšně a Brněnska obecně. Je souborem dětským, sdružuje malé tanečníky, tanečnice a zpěváčky od čtyř do patnácti roků. V roce 1999 navázal na činnost předchozího dětského souboru. Jádrem repertoáru jsou zvyky, písně, tance a dětské lidové hry z Líšně a okolí zapsané nejen v materiálech Františka Svobody, ale též v publikaci „Naše děti“ Františka Bartoše, v nichž nacházíme veliké bohatství líšeňského dětského folklóru. Studnicí vědomostí je pro soubor též moravská folkloristka a přední znalkyně lidového tanečního projevu Zdenka Jelínková, těm nejmenším věnovala svou studii Za našó rájó.

Kaiser – 1. moravský pěší pluk je tvořen přáteli vojenské historie. První pluk vzpomíná na dlouholetou historii. Původní pluk byl založen v roce 1715. Zajímavostí letošní účasti je polní kanón, z kterého budou střílet.

Královský řád Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbána je světský rytířský řád, jehož cílem je upevňovat, rozvíjet a chránit tradice Moravanů zejména na poli kulturním, uměleckém, duchovním, politickém a hospodářském.

Soubor Barbary Braindl – jádro tvoří německy mluvící Moravané doplnění mladou generací. Největší zajímavostí souboru je repertoár tvořený písněmi z Moravy v původním německém jazyce z meziválečného období.

Sbor Bronislav z Bílovic nad Svitavou – smíšený pěvecký sbor vystupuje pod vedením Mgr. Bohuslavy Hamákové

 Horňácký mužský sbor z Velké nad Veličkou – Ve sboru se slavnou zpěváckou minulostí se vystřídalo na desítky zpěváků. Zpěváci zde zpívají trojhlasným zpěvem a v repertoáru zaznívají většinou písně táhlejšího charakteru. Znají ho milovníci folkloru na Strážnických slavnostech, Horňáckých slavnostech a mnoha dalších. Na Slovensku se přestavili několikrát na Kopaničiarských slávnosťách na Myjavě. Veličané mají za sebou i řadu rozhlasových, televizních a filmových nahrávek. Uměleckých vedoucím Horňáckého pěveckého sboru z Velké nad Veličkou je bývalý primáš cimbálové muziky Ležhory Petr Miškeřík.

Mužácký soubor Moravia z Pováží – Ze slovenského Pováží dorazí vzácná návštěva, která účastníky pozdraví písní.

Cimbálová muzika LH Za oponou hrála na mnoha místech nejen rodné Moravy, ale například i ve Vídni s Boleradickým ochotnickým spolkem, na výročním koncertu slováckého souboru Šafrán a v rakouském Romantik Theater. Pravidelně hrává v Brně. Vznik muziky nebyl nijak plánovaný. Všech pět muzikantů bylo (a stále je) součástí Brněnského Valášku, ale její sestava se postupně „vystříbřila“ z muzikantů, kteří neodkládali nástroje ani o pauzách a po skončení různých folklorních akcí. Humorný název má základ ve zvyku mladších muzikantů, kterými byli i oni sami, stát za oponou při hraní se zkušenějšími hudebníky, stojícími na pódiu. Hráči z LH Za oponou udržují tento název, přestože dnes už na pódiích stojí oni sami.

Autor: pjk, foto: Moravská národní obec (zamoravu.eu)