Udrží Blažek kandidaturu na ministra spravedlnosti? Jsem čistý, brání se očerňování

Pavel Blažek, budoucí člen Fialovy vlády?

Pavel Blažek (ODS) platí za jednoho z politických matadorů, svou kariéru začínal před více než dvěma dekádami v době opoziční smlouvy. Ve vznikající vládě Petra Fialy figuruje jako kandidát na ministra spravedlnosti. Z minulosti si nese kontroverze spjaté s brněnskou politikou, za což si vysloužil nelichotivou přezdívku “Don Pablo”. Na oživenou kritiku teď zareagoval vlastním vysvětlením.

Dvaapadesátiletý právník a dlouhodobý poslanec z Brna vylučuje, že by následoval příklad Věslava Michalika (STAN), který kvůli zveřejnění některých podrobností svého podnikání odstoupil z kandidatury na post ministra průmyslu a obchodu. Informace ve veřejném prostoru, které připomněly jeho aktivity v brněnské politice, označil za mýty a nesmysly šířené jeho odpůrci. Patří mezi ně zejména političtí oponenti z hnutí Žít Brno v čele s Matějem Hollanem a novinář Jan Urban, který někdy publikuje pod přezdívkou Kverulant.

V kauze Stoka nefiguruji

Pavel Blažek byl několika veřejnými osobami nepřímo spojen s takzvanou kauzou Stoka. Týká se policejního vyšetřování korupce při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Blažek odmítl jakoukoliv spojitost s jeho osobou s poukazem na to, že v Brně už politicky nepůsobil.

“Mé jméno během několikaletého trestního řízení vůbec nezaznělo a zaznít ani nemohlo. Tento případ se týká období 2014–2018, kdy jsem v Brně už nepůsobil a ODS byla na Magistrátu města Brna i na radnici Brno-střed v opozici,” podotkl ministerský kandidát.

Poukázal naopak na hnutí Žít Brno, které je známé jeho nevybíravou kritikou a které v dané době bylo ve vedení obou brněnských radnic. “Nese tak politickou spoluodpovědnost za veškeré tehdejší dění. Na rozdíl od Dona Pabla, kteroužto přezdívkou mne právě Žít Brno kdysi přejmenovalo,” komentoval Blažek.

S byty jsem nekupčil

Další kritika míří na Blažkovo působení v Radě městské části Brno-střed, kde mělo docházet ke korupci v souvislosti s přidělováním městských bytů. “Nejsem v Radě MČ Brno-střed od roku 2010 a nikdy jsem nebyl vyšetřován v souvislosti s jakýmikoli byty v Brně. Navíc pokud vím, cokoliv coby se mělo dít kolem bytů na Brně-středu před více než jedenácti lety, se nikde nevyšetřuje,” reagoval Blažek.

Odmítá také jakékoliv nařčení v souvislosti s podezřelou privatizací bytového fondu. “Nikdy jsem nebyl účastníkem převodu jakékoli nemovitosti do mého vlastnictví, kdy prodávajícím či převádějícím bylo město Brno, a to ani jako společník právnické osoby,” uvedl politik z Brna.

Kvůli manželce nejsem ve střetu zájmů

Otazníky také visí nad vztahem mezi Blažkovým politickým působením a činností jeho manželky Aleny, která je brněnskou soudní exekutorkou. Několik týdnu po jeho zvolení místopředsedou ODS vyšlo najevo, že Blažkova manželka dostávala od roku 2002, kdy začal působit jako radní Městské části Brno-střed, od úřadu této městské části zakázky na exekuce. V období 2002–2009 se jednalo o přibližně 90 % zakázek z oblasti exekucí, za které inkasovala 1,9 milionu korun.

Přečtěte si  Při nehodě na Šumpersku skončilo auto v rybníku

Blažek ale kontroval, že na zadávání zakázek neměl vliv. “Exekucemi se, pokud vím, v roce 2002 a později zabývaly odbory úřadu městské části, v radě jsem o tom, kdo má vést exekuce, nikdy nijak nehlasoval. Rozhodoval to úřad městské části, jehož součástí ani nadřízeným jsem nikdy nebyl,” tvrdí možný budoucí člen vlády.

Vyloučil také, že by se kvůli svému manželství ocitl jako ministr spravedlnosti ve střetu zájmů. Zároveň poukázal na to, že to by ministerský post nemohla zastávat celá řada politiků. “To by pak ministry v ČR mohly dělat jen nezadané a raději bezdětné osoby, ideálně k tomu sirotci,” tvrdí Blažek v nadsázce.

Připomněl rovněž, že za stejné rodinné situace už post ministra spravedlnosti zastával (ve vládě Petra Nečase, pozn. red.). “Ministrem jsem již za stejné rodinné situace byl, v žádném střetu zájmů jsem shledán nebyl a i zákony jsou v tomto ohledu stále stejné,” uzavřel Blažek.

Diag Human a Onderkova éra

Do výčtu kontroverzí spjatých s osobou Pavla Blažka patří také kauza Diag Human, ve které figuroval jako zástupce státu. Novinář Jan Urban jej v této souvislosti označil za lháře a podvodníka. Podle Urbana měl Blažek jako státní zástupce svými rozhodnutími připravit stát o zhruba osm miliard korun.

Výraznou stopu v brněnské politice zanechal Blažek, když po komunálních volbách v roce 2010 svým vlivem přispěl ke vzniku velké koalice na brněnském magistrátu s ČSSD v čele s Romanem Onderkou, ačkoliv mohl sestavit vládu s KDU-ČSL a TOP 09. Novináři byl tento krok označen za prodloužení éry opoziční smlouvy.

Autor: pjk, foto: ODS

Pavel Blažek je vystudovaný právník a advokát. V roce 1998 vstoupil do Občanské demokratické strany (ODS) a témže roce byl zvolen do do zastupitelstva městské části Brno-střed, kde se po čtyřech letech stal i radním. V letech 2002 až 2014 byl brněnským zastupitelem, zastával post předsedy brněnského oblastního sdružení ODS a v roce 2010 byl na čtyři roky zvolen místopředsedou ODS. Po odvolání Jiřího Pospíšila se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Petra Nečase, v čele resortu působil v letech 2012–2013. Od roku 2013 je členem Poslanecké sněmovny. Po letošních sněmovních volbách byl za koalici SPOLU navržen na ministra spravedlnosti ve vznikající vládě Petra Fialy.

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*