
Nově zvolená Poslanecká sněmovna si minulý týden zvolila své předsednictvo. Mezi šesti členy vedení dolní komory Parlamentu převažují poslanci z Prahy a blízkého okolí, chybí naopak politici z Moravy a Slezska. Ve vznikající Fialově vládě je zastoupení o poznání vyrovnanější.
Jakoby se nikomu z Moravy a Slezska nechtělo vést Poslaneckou sněmovnu. Působí tak alespoň schválené složení předsednictva. Zastoupení v ní mají politici z Prahy a blízkého okolí (předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně Olga Richterová a Věra Kovářová) a středních (Jan Skopeček) a západních Čech (Jana Mračková Vildumetzová). Hraničním případem je Jan Bartošek, který sice žije v moravských Dačicích, jeho politická kariéra je ale silně spojena s Jihočeským krajem a jeho sídlem Českými Budějovicemi.
Své vedení si Poslanecká sněmovna zvolila minulou středu. Jsou v něm zastoupeny všechny sněmovní strany s výjimkou Okamurovy SPD. V čele Sněmovny v minulosti stanulo několik politiků z Moravy a Slezska – Milan Uhde, Lubomír Zaorálek či v minulém období Radek Vondráček.
Brno od premiéra po ministra bez portfeje
Výrazně jinak vypadá seznam členů vlády, který v těchto dnech projednává kandidát na premiéra Petr Fiala s prezidentem Zemanem. Samotný pravděpodobný budoucí předseda vlády je po celý svůj dosavadní život spjat s Brnem. Stejně to má kandidát na ministra spravedlnosti Pavel Blažek a s výjimkou dětství v Poštorné a Břeclavi i potenciální ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Nominovaný ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek se sice narodil ve Šternberku, většinu života ale rovněž prožil v moravské metropoli. Zajímavostí je, že první a poslední člen budoucí vlády působili jako rektoři Masarykovy univerzity.
Čtyřmi Brňany výčet politiků z Moravy a Slezska ve Fialově vládě nekončí. Na seznamu nechybí Marian Jurečka z hanáckého Přerova (místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí), Zbyněk Stanjura ze slezské Opavy (ministr financí), Zdeněk Nekula z Těšetic na Znojemsku (ministr zemědělství), Petr Gazdík ze Suché Loze na Slovácku (ministr školství), Anna Hubáčková z Ratíškovic nedaleko Hodonína (ministryně životního prostředí) a Michal Šalamoun z Třebíče (předseda Legislativní rady vlády). Celkem jde o deset členů vlády z osmnácti.
Z Fialova seznamu už má předchozí vládní zkušenost Marian Jurečka (ministr zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky) a Zbyněk Stanjura (ministr dopravy ve vládě Petra Nečase).
Autor: pjk, foto: redakce, sociální sítě Petra Fialy a Petra Gazdíka
Takže členů vlády z Moravy nebo ze Slezska je více než dost, ale že by kterýkoliv z nich, emeritním rektorem Masárny Fialou počínaje a emeritním rektorem Masárny Bekem konče, otevřeně podpořil snahy o potlačení pokračující čechizace státu, lze s úspěchem a velmi pochybovat. O otevřeném odmítnutí komunistickou zvůlí provedené likvidace zemského zřízení ani nemluvě. Takové složení vlády jen podporuje starý, obehraný a farizejský argument postbolševických centralistů – “Co vy na té Moravě vlastně pořád chcete? Vždyť nám (“zde v Čechách”) vládnou samí Moraváci!”.
Oni to jsou ovšem Češi rodu moravského, palackisti. Rád bych se mýlil a tento můj omyl může být osvětlen jedině přímým dotazem na těch deset rodáků. Vsadím se, že většina z nich se hlásí k české národnosti, a ti z nich, co se hlásí k moravské, z toho nevyvodí žádný konkrétní postoj k emancipaci Moravy. Snad kromě P.Blažka, který my – ale zřejmě maximálně formálně – mohl něco vyprodukovat, anebo P.Gazdíka, který by se k nějaké jinými lidmi vedené akci mohl připojit. Jako kolektiv to ale nedají.
Nechcu kecat, ale mam dojem, ze jsem nekde cetl, ze pan Gazdik se hlasi k moravske narodnosti.
Pan Gazdík podporuje i zemské zřízení, ale takovým rezignovaným stylem – jak to bere hodně Moravanů: “Chci zemské zřízení ale v 90. to nevyšlo a ted už to asi neprosadíme a nevyjde to.”
U Gazdíka reálný pohled, aneb jak prosadit zemský systém přes Čechy kteří jej tvrdě a striktně odmítají ? Pozoruji ,že Moravané se začínají rozdělovat na “rezignované” a na prosazující samostatnost Moravy ( začínají mít plné zuby čechizace a českého přístupu k moravské + slezské otázce )
Nikdo ze zde uvedených členů vlády nemá moravskou otázku v programu své strany / hnutí / koalice. Od toho jsou moravské strany – které zase lidé nevolí. Taže jsme zpět v kruhu.
Není “politická vůle”.
O programu ovšem škoda mluvit – co naplat, že Spolu plácá cosi o omezení byrokracie, když už teď vidíme, že přibyla nová ministerstva a bude nový centrální stavební úřad (je úplně jedno kde, zda v Ostravě nebo v Praze – jde o princip) …