Vědec z Ostravy míří na Harvard: Zazářil výzkumem prehistorického osídlení Severní Ameriky

Dr. Pavel Flegontov

Mladý vědec Ostravské univerzity zaujal svým výzkumem kapacity z Harvardu. Se svým týmem odkrývá nevyjasněnou kapitolu z prehistorie Severní Ameriky. Nově tak bude ve své práci pokračovat přímo po boku světově uznávaného genetika Davida Reicha.

Pětatřicetiletý Dr. Pavel Flegontov, který zároveň působí v Biologickém centrum Akademie věd ČR, se svým týmem před nedávnem publikoval v časopisu Nature článek, který kombinací znalostí z paleogenetiky a lingvistiky může ukončit dlouholetý spor o prehistorii Severní Ameriky.

Genetici, antropologové a lingvisté dlouho předpokládali, že mluvčí rodiny jazyků na-dené v Severní Americe (k nimž se řadí i Čipevajané a Navahové) se během posledních několika tisíc let mísili s příslušníky původních obyvatel, kteří na kontinent přišli ze Sibiře. Podle této teorie se tak mělo dít dlouho po prvním osidlování, které před patnácti tisíci lety. V roce 2012 přišla výzkumná skupina Davida Reicha na to, že příbuznými mluvčích jazyka na-dené byli takzvaní Paleo-Eskymáci, kteří na kontinent přišli před zhruba pěti tisíci lety z Čukotky. V roce 2014 pak přední tým vedený Eske Willerslevem rozpoutal debatu tvrzením, že příslušníci Paleo-Eskymáků a Athabasků (kmen z rodiny jazyků na-dené) nejsou geneticky příbuzní. Willerslev a jeho spolupracovníci namísto toho tvrdili, že se předci mluvčích jazyků na-dené mísili s příbuznými Korjaků a Čukčů, původními obyvateli Kamčatky a Čukotky. Uvedená hypotéza by však musela znamenat další migraci přes Beringovu úžinu, která však doposud nebyla archeologicky doložena.

Abychom tuto debatu rozřešili, použili jsme širokou škálu metod analýzy dat, od standardních po ty nejnovější. Využitím dvou nezávislých grafových metod jsme pak získali průlomové výsledky,“ říká Pavel Flegontov.

Připravili jsme široké spektrum metod, jak standardních, tak zcela nových. Všimli jsme si migračních proudů, které mohly rozšíření dené-jenisejské rodiny jazyků způsobit. Tento fakt ale samozřejmě úplně nepotvrzuje existenci dené-jenisejského prajazyka, na něčem takovém se musí shodnout lingvisté. Každopádně se teď existence takové jazykové rodiny zdá o něco pravděpodobnější,“ komentuje závěry výzkumu dr. Flegontov

Flegontovův vědecký úspěch jej vymrštil mezi špičky v oboru. „Dostal jsem nabídku pokračovat v tomto a v podobných projektech s týmem Davida Reicha na Harvardu. V září bych se tam měl přesunout a asi pět let působit jako vědecký pracovník. Svou výzkumnou skupinu ale plánuji ponechat tady v Ostravě a doufám, že se k ní za těch pět let vrátím,“ uvedl talentovaný vědec.

Autor: red, Ostravská univerzita Foto: Ostravská univerzita

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*