Vláda ukončila projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, ruší se územní rezervy

Vláda ČR na jednání dne 8.2.2023 schválila faktickou stopku na projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, proti kterému dlouhodobě bojovali ekologové i obyvatelé dotčených oblastí. Projekt byl kontroverzní z enviromentálního, finančního i užitkového hlediska. Rozhodnutí odblokovává stavební uzávěry v trase plánovaného kanálu. 

Schválili jsme vyjmutí územní rezervy pro celé spojení Dunaj-Odra-Labe a zrušili řadu souvisejících historických usnesení vlád,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka z ODS. Dodal, že současná vláda nedala na přípravu kanálu ani korunu, celý projekt označil za nesmyslný.

Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Nynější rozhodnutí kabinetu území odblokuje pro jiné stavby. Už dříve se pro tento krok vyslovily obce v trase kanálu, které územní rezervy označovaly za brzdu svého rozvoje.

Plánování kanálu DOL desítky let blokovalo například rozvoj Přerova v oblasti územní rezervy pro dopravní cestu i obrovské přístaviště. Je dobře, že současná vláda projekt zastavila. Miliardy, které minulá vláda chtěla do projektu DOL investovat, se mohou rozumně využít třeba na udržování a rozvoj dálnic nebo na na investice do vysokorychlostní železnice, která u nás stále chybí a dává daleko větší smysl. Kanál by se totiž nevyplatil ani z přepravní kapacity, takže bychom měli jen obří stavbu, která by požírala peníze, říká krajský zastupitel za Piráty Jaromír Horký, který v roce 2019 v Přerově inicioval připojení města k memorandu proti kanálu DOL, které však radnice zamítla.

Babišova vláda počítala jen s propojením Dunaje s Odrou

Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Předchozí vláda Andreje Babiše se chtěla zaměřit na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. I tato varianta středečním rozhodnutím vlády padá.

Vizualizace vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe

První pokus o spojení Dunaje s povodím Severního moře na českém území podnikl český král a římský císař Karel IV. roku 1375. Důvodem k výstavbě bylo úsilí Karla IV. o tranzit benátského zboží přes Čechy do belgických Brugg. Za první podnět k vybudování průplavu Dunaj-Odra je však považováno usnesení Moravského zemského sněmu z roku 1653 o propojení Moravy s Odrou, podporované Ferdinandem III., návrh se však nedočkal uskutečnění. Dalším významným zastáncem výstavby vodní cesty Dunaj-Odra byl podnikatel Tomáš Baťa, jehož firma se podílela na polovině nákladů na stavbu “Baťova kanálu” o celkové délce 51 kilometrů, která byla dokončena v roce 1938 a počítalo se s prodloužením této vodní cesty k Dunaji. V letech 1901 až 1989 bylo vybudováno celkem 39 vodohospodářsko-plavebních stupňů na Labi, Odře a Moravě. Tato výstavba plynule pokračovala bez ohledu na státní, společenské, válečné a politické události celých 90 let, až se tato příprava k vyvrcholení tohoto evropského projektu zastavila po roce 1989 na celých 20 let.

Přečtěte si  Místo zpackaného pavilonu pro šimpanze vznikne v brněnské zoo nová subtropická expozice

Autor: red Zdroj: Olomoucký kraj, Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe Foto: Ministerstvo dopravy ČR

Doporučujeme


9 Comments

  1. BTW …přerovská radnice projekt podporovala, protože věřila, že průplav přinese regionu prosperitu.

  2. Stejně způsobem pražská vláda blokuje dostavbu dálnice z Brna na Vídeň. Naopak na D3 se pracuje dnem i nocí….po Patrikovy ani vidu ani slechu….🤢🤢🤢

  3. Dobrá zpráva pro aktivisty, špatná pro Moravu. Permanentně zanedbávaná část východní Moravy ztratila naději stát se v budoucnu oblastí hospodářské, dopravní a turistické prosperity. Přitom centralisté již plánují okružní trasu metra “O” kolem Prahy, splavnění Vltavy od Budějovic po Prahu a třeba dostavbu dálnice D4 z Prahy někam do Písku. Z Prahy se čile budují dálnice do devíti stran, zatímco z Brna zůstáváme u třech směrů jako v r. 1989. Jinými slovy řečeno: periférie zůstane periférií, jenom ne žádné megalomanství, vy jedni.

    • Bohužel je to tak. Morava Slezsko zůstanou na “vedlejší koleji” dokud se neosamostatní. A nějaká quasi samospráva tuto situaci pravděpodobně nezmění.

  4. Význam projektu, který podporoval císař, král a markrabě Karel IV., Moravský zemský sněm s podporou císaře a markraběte Ferdinanda III. i slavný podnikatelský rod Baťů, a nyní jej zastavila vláda, osazená většinově renegáty původem z Moravy a ze Slezska, nedovedu odborně posoudit, ale pokud se bude takto prohlubovat koloniální panství Čech nad Moravou a zdejší částí Slezska, jak popisujete zde v diskusi, jednou to prostě s velkou ostudou rupne, a je jen otázkou, zda to bude trvat desítky nebo stovky roků… Takže tlumení investic ve východních periferiích ze strany už více jak sto let pravidelně selhávajícího státu je vlastně pozitivní vývoj.

    • Ok, ironii stranou. Nedokážu pochopit, jak Moraváci ve vládě nevidí nebo nechtějí vidět (nebo že by za tím bylo něco jiného?), že doba sucha je “za rohem” a Morava “díky” své poloze už částečně je a bude ještě více zasažena tímto fenoménem. Rozhodnutí o zrušení stavby průplavu, který by přivedl životadárnou vodu z Dunaje na vysychající Moravu se dá přirovnat k záchranným člunům na Titaniku, které by kapitán místo jejich použití, nařídil prázdné potopit. Morava na toto krátkozraké rozhodnutí Pražské vlády škaredě doplatí. O tom nemůže být pochyb.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*