Zemědělci budou plošně trávit hraboše. Podle ornitologů to ohrozí dravce i čápy

Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství.

O přemnožených hraboších jsme psali v článku:

Hraboši decimují úrodu. Zemědělci žádají povolení účinnější chemie

Rodenticidy, tedy jedy na hlodavce, dostaly zelenou.

V současnosti je v evidenci ÚKZÚZ 48 okresů s katastry, kde populace hraboše od počátku roku 5x nebo vícekrát překročila tzv. práh škodlivosti tohoto škůdce – tato situace je považována za kalamitní přemnožení. V mnoha okresech také již došlo ke značným škodám zejména na ozimých plodinách, které byly hrabošem totálně zničeny a porosty musely být zaorány.

S ohledem na tento zcela mimořádný stav v ochraně rostlin na značném území ČR vydal ÚKZÚZ v souladu s legislativou EU a se zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, dvě nařízení o výjimečném použití rodenticidního přípravku Stutox II. Ten v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití. Přípravek může být výjimečně použit ve vyšší dávce při aplikaci pouze do nor hraboše po celém území ČR a ve vyšší dávce při aplikaci rozhozem pouze v okresech ČR, kde je výskyt hraboše hodnocen jako kalamitní. Tyto výjimky se vztahují na období od 1. srpna do 28. listopadu 2019, resp. od 5. srpna do 2. prosince 2019. Použití rodenticidů je v nařízeních ÚKZÚZ podmíněno dodržením řady opatření k eliminaci rizik ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí, uvádí
ÚKZÚZ.

Podle ornitologů je plošné rozmístění jedu v krajině nebezpečné a krátkodobé řešení

Přiotráveného hraboše může snadno chytit predátor, kterému tak rovněž hrozí otrava. „Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ podotýká Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Jako jeden z nejpočetnějších hlodavců je hraboš kořistí mnoha druhů ptáků, například poštolek, káňat, sýčků, kalousů, ťuhýků, volavek a dalších. „V těchto dnech se na polích ve velkých počtech shlukují také čápi, kteří budou brzy odlétat na jih a hraboši pro ně představují prostřený stůl. Otrávení hraboši je mohou ohrozit na životě. Je přitom pravděpodobné, že gradace by skončila i bez použití chemie. Když už se jedy musí použít, je šetrnější aplikace přímo do nor. Na povrchu se k nim kromě ptáků snadno mohou dostat i zajíci nebo srnci. A pozření otrávených hrabošů ohrožuje i psy a kočky,“ říká Zámečník.

Dravcům se díky hrabošovi dařilo, teď je může zahubit

Ptáci, na rozdíl od zemědělců, silný hraboší rok přivítali. Díky dostatku hlodavců mohli dravci a sovy uživit mláďata a posílit populaci. „Objevili jsme rekordní rodinu se 7 mláďaty kriticky ohrožených sýčků, kteří jich jinak mívají 3 až 5. Celkově jsme spočítali o třetinu mláďat sýčků víc než loni. To je skvělá zpráva, protože sýčků u nás zbývá posledních sto párů,“ říká Martin Šálek, který se v České společnosti ornitologické a na Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR zabývá výzkumem a ochranou zemědělské krajiny.

Jenomže plošná aplikace jedu je povolena ve 48 okresech ze 76 včetně severozápadu republiky, kde má sýček kmenovou populaci a včetně celé jižní Moravy. Tam ornitologové díky hrabošovi letos pozorovali ptačí baby boom. „Kromě toho, že ptáci měli více mláďat, u nás zahnízdily i raritní druhy. Vzácná sova kalous pustovka hnízdila na jižní Moravě dokonce v 50 párech, jindy u nás hnízdí jen výjimečně. Na Olomoucku poprvé od 70. let 20. století prokazatelně vyhnízdila poštolka rudonohá. K dalším raritám patří orel královský, raroh velký či moták pilich. Tito a další budou plošným rozmístěním jedu výrazně ohroženi. Nejde ale pouze o ptáky. Návnady jsou hrozbou i pro už tak malou populaci ohroženého tchoře stepního,“ říká Šálek.

Podle Zámečníka hrabošovi nahrává intenzivní způsob zemědělství s velkými lány. „S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů, kteří se na hraboše specializují. Krátkodobým řešením je možné podpořit přítomnost ptačích predátorů hrabošů například umísťováním berliček, ze kterých mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny namísto současných monokultur,“ říká Zámečník.

Ornitologové žádají veřejnost o pomoc s kontrolou

Ornitologové apelují na veřejnost, aby každý nález živočicha na poli s podezřením na otravu hlásila na Českou inspekci životního prostředí – cizp.cz. „Zároveň prosíme o vkládání případů nalezených ptáků do naší databáze birds.cz, bližší informace o možných otravách přivítáme také na našem mailu cso@birdlife.cz,“ žádá Zámečník.

Dodává, že neexistuje žádné odborné posouzení dopadu takto plošné aplikace rodenticidů na životní prostředí. „Ministerstvo životního prostředí by takový posudek mělo před rozhodnutím požadovat,“ domnívá se Zámečník.

Česká společnost ornitologická dlouhodobě upozorňuje, že kvůli intenzivnímu zemědělství mizí z České republiky polní ptáci, zhoršuje se kvalita půdy a povrchové i podzemní vody jsou znečištěné pesticidy. Prostřednictvím petice https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/ apeluje na ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství a nepodporoval používání pesticidů. Petici podepsalo už více než 30 tisíc lidí.

Autor: red Zdroj: ÚKZÚZ, birdlife.cz Foto: pixabay.com