Zemědělec letos vysadil už 280 ovocných stromů. Největší překážky jsou sucho a byrokracie

Rodina Novotných z Vyškovska se snaží hospodařit v ekologickém režimu. Sami se však označení za ekozemědělce brání. Ke své práci přistupují podobně, jako naši předkové po tisíciletí, bez zbytečné chemie a s ohledem na všechny funkce zemědělské krajiny, tedy ne pouze okamžitý ekonomický zisk.

Vysadili jsme letos už 280 ovocných stromů,” hlásí nadšený zemědělec Jiří Novotný a utírá si pot z čela. “Tohle je už třetí zálivka. Ke každému stromku 10 litrů vody. Je sucho jak sviňa,” dodává bez příkras. A hned počítá: “To je přes 8 000 litrů vody. Zaléváme to ručně kyblama. Už mi teda rukama prošlo přes 8 tun vody.

Vše dělají v ekologickém režimu, což má svá definovaná pravidla a také kontrolní instituce. Nepoužívají žádná umělá hnojiva, žádné postřiky, u zvířat to pak znamená minimalizaci nepřirozených zásahů a nadbytečné léčby (aplikace antibiotik a odčervení). Neustále se však potýkají s přístupem úřadů a špatně nastavenou dotační politikou státu. Ta je podle podle Novotného nastavena na míru zemědělci, který nechová zvířata a dělá chemické zemědělství na velkých lánech: “Velkými mašinami rychle a efektivně pomlátí všechny práce, vše chemicky ošetří a nakonec sklidí a vybere si zisk. To v jakém stavu zanechá krajinu většinou neřeší, protože nemusí.

Podle Novotného zemědělec, který hospodaří na malých plochách, složitějším terénu, se zvířaty na krku, tak jednoduchý život nemá. “Musí se lopotit, aby v úřady hlídaných termínech splnil všechny předepsané práce, i když jsou některé nesmyslné, a hlavně musí vést obrovské výkaznictví a evidenci, ze které přechází hlava a jejímž jediným smyslem je generování chyb, na kterých ho může kontrolní orgán sestřelit. Žádný rozumný smysl ty evidence totiž nemají,” nebere si servítky při hodnocení byrokratické zátěže.

Mezi příklady nesmyslné zátěže uvádí příklad z oblasti pěstování ovoce: “Když chcete dělat sadařství v intenzivním módu, nestačí mít stromy v dostatečném množství na hektar, nestačí je řádně stříhat a sklízet. Musíte si vést denně záznam z meteostanic a záznam o sledování škodlivého hmyzu. Je to úplná zbytečnost a formalita, víme to my i úředníci. Ale kdo to nesplní, nemá nárok na dotaci. Snadno to splní chemický agrokomplex, který na to má techniku, popř. zaměstnance. Malý zemědělec, kterému stačí běžné sledování počasí a hmyz má rád a nehodlá ho šplíchat jedem, takové věci nepotřebuje.

Novotní v sadech dávají přednost starým odrůdám a volnějším rozestupům mezi stromy. “Vyloženě nemám rád zpotvořeniny typu zákrsků a sloupovitých stromů a podobně, mám rád vysokokmeny a takový způsob pěstování, který stromu dovolí co nejpřirozenější vývoj, možnost se “rozmáchnout”. A i když je to ekonomicky nevýhodné, nepěstujeme malý počet odrůd na jedné ploše, ale vždy co nejpestřejší směs,” popisuje svou pěstitelskou filozofii mladý zemědělec.

Přečtěte si  Pět moravských radnic bylo nově zapsáno na seznam národních kulturních památek

Podle Novotného jsou některé změny v krajině vidět hned, jiné až za čas. “Když zatravníme pole a vysadíme stromy, příroda umí na takové ploše co rok násobně navyšovat populace hmyzu, drobné zvěře a ptactva, o bylinách nemluvě. zatímco klasické chemické pole má monokulturu nějaké kulturní plodiny, ve které skoro nic nežije, u nás se to hemží vším možným a během let se obnovují i populace cenných, chráněných druhů“, popisuje efekty, které pozoruje na pozemcích o které se stará.

Na 15 katastrálních územích pěstují zhruba 8 000 ovocných stromů jako jsou slivoně, jabloně, hrušně, třešně a višně. Vedle těchto klasických druhů pečují také o meruňky, ořešáky, a rádi se věnují také ne zcela obvyklým dřevinám, jako jsou moruše, mišpule, kdouloně.

Letos dosazovali jednak ztráty z předchozích let, ale taky jednu novou lokalitu. “Osvícený vlastník, a to skutečně osvícený, farnost Bohdalice, měl přání olemovat svou parcelu ovocnými dřevinami,” zmiňuje Novotný práci, která mu udělala v poslední době velkou radost.

Úřední šiml není jedinou potíží, která Novotným dělá vrásky. Problémy jsou také s divokou zvěří, která ve velké míře poškozuje ovocné stromy. “Hlavně přemnožené srnky, ty v otevřené krajině útočí na všechno. Ochrana dřevin v podstatě převyšuje náklady na jejich výsadbu,” pojmenovává jednu z příčin starostí. V posledních suchých letech pak bojují také s velkým suchem. “Enormně narostly náklady na zálivku, bez které by sázení nemělo smysl. Stromům sucho dělá problémy.” Vzápětí však dodává, že právě výsadba stromů je také jedním z řešení zmírňujícím dopady sucha: “Stromky v krajině zvyšují zástin, zlepšují malý vodní cyklus, mikroklima. Poskytují obrovské příležitosti potravní a stanovištní, jsou prostě … přímo kouzelné.

Rodina Novotných podniká v ekologickém zemědělství na Vyškovsku již deset let. Provozují firmy Moravská krajina s.r.o. a Moravská zahrádka s.r.o. Zabývají se především chovem chovem ovcí a koní, pícninářstvím (seno), sadařstvím a provozují malý pivovar Manner.

Autor: alka Foto: archiv rodiny Novotných

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*