Zemědělec letos vysadil už 280 ovocných stromů. Největší překážky jsou sucho a byrokracie

Rodina Novotných z Vyškovska se snaží hospodařit v ekologickém režimu. Sami se však označení za ekozemědělce brání. Ke své práci přistupují podobně, jako naši předkové po tisíciletí, bez zbytečné chemie a s ohledem na všechny funkce zemědělské krajiny, tedy ne pouze okamžitý ekonomický zisk.

“Vysadili jsme letos už 280 ovocných stromů,” hlásí nadšený zemědělec Jiří Novotný a utírá si pot z čela. “Tohle je už třetí zálivka. Ke každému stromku 10 litrů vody. Je sucho jak sviňa,” dodává bez příkras. A hned počítá: “To je přes 8 000 litrů vody. Zaléváme to ručně kyblama. Už mi teda rukama prošlo přes 8 tun vody.”

Vše dělají v ekologickém režimu, což má svá definovaná pravidla a také kontrolní instituce. Nepoužívají žádná umělá hnojiva, žádné postřiky, u zvířat to pak znamená minimalizaci nepřirozených zásahů a nadbytečné léčby (aplikace antibiotik a odčervení). Neustále se však potýkají s přístupem úřadů a špatně nastavenou dotační politikou státu. Ta je podle podle Novotného nastavena na míru zemědělci, který nechová zvířata a dělá chemické zemědělství na velkých lánech: “Velkými mašinami rychle a efektivně pomlátí všechny práce, vše chemicky ošetří a nakonec sklidí a vybere si zisk. To v jakém stavu zanechá krajinu většinou neřeší, protože nemusí.“

Podle Novotného zemědělec, který hospodaří na malých plochách, složitějším terénu, se zvířaty na krku, tak jednoduchý život nemá. “Musí se lopotit, aby v úřady hlídaných termínech splnil všechny předepsané práce, i když jsou některé nesmyslné, a hlavně musí vést obrovské výkaznictví a evidenci, ze které přechází hlava a jejímž jediným smyslem je generování chyb, na kterých ho může kontrolní orgán sestřelit. Žádný rozumný smysl ty evidence totiž nemají,” nebere si servítky při hodnocení byrokratické zátěže.

• 

• 

• 

Mezi příklady nesmyslné zátěže uvádí příklad z oblasti pěstování ovoce: “Když chcete dělat sadařství v intenzivním módu, nestačí mít stromy v dostatečném množství na hektar, nestačí je řádně stříhat a sklízet. Musíte si vést denně záznam z meteostanic a záznam o sledování škodlivého hmyzu. Je to úplná zbytečnost a formalita, víme to my i úředníci. Ale kdo to nesplní, nemá nárok na dotaci. Snadno to splní chemický agrokomplex, který na to má techniku, popř. zaměstnance. Malý zemědělec, kterému stačí běžné sledování počasí a hmyz má rád a nehodlá ho šplíchat jedem, takové věci nepotřebuje.”

Novotní v sadech dávají přednost starým odrůdám a volnějším rozestupům mezi stromy. “Vyloženě nemám rád zpotvořeniny typu zákrsků a sloupovitých stromů a podobně, mám rád vysokokmeny a takový způsob pěstování, který stromu dovolí co nejpřirozenější vývoj, možnost se “rozmáchnout”. A i když je to ekonomicky nevýhodné, nepěstujeme malý počet odrůd na jedné ploše, ale vždy co nejpestřejší směs,” popisuje svou pěstitelskou filozofii mladý zemědělec.

Podle Novotného jsou některé změny v krajině vidět hned, jiné až za čas. “Když zatravníme pole a vysadíme stromy, příroda umí na takové ploše co rok násobně navyšovat populace hmyzu, drobné zvěře a ptactva, o bylinách nemluvě. zatímco klasické chemické pole má monokulturu nějaké kulturní plodiny, ve které skoro nic nežije, u nás se to hemží vším možným a během let se obnovují i populace cenných, chráněných druhů“, popisuje efekty, které pozoruje na pozemcích o které se stará.

• 

• 

Na 15 katastrálních územích pěstují zhruba 8 000 ovocných stromů jako jsou slivoně, jabloně, hrušně, třešně a višně. Vedle těchto klasických druhů pečují také o meruňky, ořešáky, a rádi se věnují také ne zcela obvyklým dřevinám, jako jsou moruše, mišpule, kdouloně.

Letos dosazovali jednak ztráty z předchozích let, ale taky jednu novou lokalitu. “Osvícený vlastník, a to skutečně osvícený, farnost Bohdalice, měl přání olemovat svou parcelu ovocnými dřevinami,” zmiňuje Novotný práci, která mu udělala v poslední době velkou radost.

Úřední šiml není jedinou potíží, která Novotným dělá vrásky. Problémy jsou také s divokou zvěří, která ve velké míře poškozuje ovocné stromy. “Hlavně přemnožené srnky, ty v otevřené krajině útočí na všechno. Ochrana dřevin v podstatě převyšuje náklady na jejich výsadbu,” pojmenovává jednu z příčin starostí. V posledních suchých letech pak bojují také s velkým suchem. “Enormně narostly náklady na zálivku, bez které by sázení nemělo smysl. Stromům sucho dělá problémy.” Vzápětí však dodává, že právě výsadba stromů je také jedním z řešení zmírňujícím dopady sucha: “Stromky v krajině zvyšují zástin, zlepšují malý vodní cyklus, mikroklima. Poskytují obrovské příležitosti potravní a stanovištní, jsou prostě … přímo kouzelné.”

Rodina Novotných podniká v ekologickém zemědělství na Vyškovsku již deset let. Provozují firmy Moravská krajina s.r.o. a Moravská zahrádka s.r.o. Zabývají se především chovem chovem ovcí a koní, pícninářstvím (seno), sadařstvím a provozují malý pivovar Manner.

Autor: alka Foto: archiv rodiny Novotných