Brno v letošním roce chystá řadu investic, včetně stavby atletické haly u bohunického kampusu. V plánu je rovněž rozšíření sběru bioodpadu v podobě tisíce hnědých kontejnerů, podpora fotovoltaiky a zahájení budování svitavského nábřeží s relaxační zónou. Investiční plány nenarušila ani probíhající koronavirová krize.
Brno nepolevuje v investicích
„V tomto roce začneme budovat protipovodňová opatření na řece Svratce. Úpravy se dočkají první tři kilometry v úseku mezi Riviérou a mostem Uhelná. Postupně zde vzniknou klidové zóny, kavárny či cyklostezky. Stavba podle návrhu architekta Ivana Rullera by měla být dokončena v roce 2023,“ představil jeden z plánovaných projektů první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.
V oblasti životního prostředí pak podle něj bude nejzásadnějším krokem rozmístění tisíce hnědých sběrných popelnic určených pro bioodpad. Ten se doposud v Brně sbíral pouze ve sběrných střediscích. Brno začne také instalovat fotovoltaické technologie na objekty města a městských firem.
„Díky tisícovce hnědých kontejnerů dokážeme zajistit sběr bioodpadu na sídlištích a veřejných prostranstvích. Připravujeme také systém svozu bioodpadu od rodinných domů. Bioodpad bude svážen na centrální kompostárnu, usilovně také plánujeme výstavbu bioplynové stanice, díky které bychom dokázali přeměnit bioodpad na palivo pro vozy hromadné dopravy. Chceme také podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů, proto začneme instalovat na střechách městských budov a městských firem fotovoltaiku,“ dodal Hladík.
Vedení Brna plánuje v tomto roce investovat více než 200 milionů korun do rekonstrukce škol a školek. Zahájení výstavby se pak dočkají některé sportovní projekty.
„Těší mě, že bychom letos konečně měli začít s výstavbou atletické haly (o plánované stavbě atletické hlasy jsme už dříve psali v tomto článku, pozn. red.). Připravujeme žádost o dotaci k Národní sportovní agentuře, pokud dotace vyjde, můžeme začít okamžitě stavět. Kromě sportovní haly také zahájíme v prvním čtvrtletí výstavbu nového plaveckého bazénu v areálu za Lužánkami, zde momentálně vybíráme zhotovitele. V oblasti školství se nám podařilo opět prosadit 200 milionů korun na rekonstrukce. Postavíme novou mateřskou školu v Žebětíně a zahájíme stavbu atria ve Waldorfské mateřské a základní škole,“ přiblížil brněnský radní Jaroslav Suchý.
Územní plán míří k druhému veřejnému projednání
V oblasti územního plánování a rozvoje města se připravuje druhé veřejné projednání návrhu územního plánu a chystají se revitalizace některých brněnských brownfieldů.
„Dokončujeme vypořádání více než 30 tisíc jednotlivých připomínek, které byly podány k návrhu nového územního plánu. Snažíme se vyhovět připomínkám občanů. Během jara by měla Kancelář architekta města překreslit návrh nového územního plánu. Intenzivně řešíme navýšení procenta zeleně nebo zahrádek. Směřujeme k druhému veřejnému projednání, které by mělo být v červnu,“ uvedl brněnský radní Filip Chvátal.
Co se týče revitalizace brownfieldů, intenzivní práce podle něj aktuálně probíhají na projektu chytré čtvrti Špitálka mezi ulicí Cejl a Křenovou. Podobně je tomu i v případě Zbrojovky, Jaselských kasáren, či areálu bývalého Krasu na Starém Brně. Dotáhnout by se měly také práce na územních studiích Sadová, Bosonohy a Žlutý kopec, které se zanesou i do nového územního plánu.
V tomto dojde rovněž k zahájení rekonstrukce Arnoldovy vily, která může po opravě doplnit čtyřku slavných brněnských vil. Vila v Černých Polích dlouhodobě chátrá. „Skvělým úspěchem na závěr loňského roku bylo získání dotace z Norských fondů na rekonstrukci Arnoldovy vily. Získání finančních prostředků ve výši 36 milionů korun z Norských fondů bylo zásadní podmínkou pro celkovou rekonstrukci vily,“ vyjádřil se k projektu Hladík.
V plánu je dále rozšíření soběšického hřbitova či vybudování nových pavilónů pro žirafy a šimpanze v brněnské ZOO. V oblasti zdravotnictví pak dojde k zahájení rekonstrukce zdravotnického střediska Bílý dům a dalším opravám na poliklinice Lesná. Bude se také připravovat projektovou dokumentaci na sociálně-zdravotnický komplex na Červeném kopci.
Foto: Masarykova univerzita
Je dobré taky započítat rozestavěné projekty ve kterých se nepolevuje a dále i přes pandemii pokračují. Jako např. podzemní “šalina” do kampusu – 2 etapa VMO Žabovřeská – zahájení VMO Tomkovo nám. – projekt na podzemní tramvajový diametr (někdy označované metro ) – čtvrť Zbrojovka – rekonstrukce Zvonařka + Jižní centru. Z Brna se stává postupně významná metropole a to je dobře ,protože Morava takové silné město jako protiváhu Praze nutně potřebuje.