Brněnské Mosilaně hrozí totální zánik. Proti je město i odborníci

Areál bývalé Mosilany patří k posledním zachovalým místům "moravského Manchesteru".

Areálu bývalé Mosilany v Brně hrozí srovnání se zemí. Jedná se o jedno z posledních zachovalých míst průmyslového dědictví “moravského Manchesteru”. Vedení města Brna vzdoruje investorovi, pozastavilo se změnu územního plánu. Za Mosilanu se postavil i nový spolek Za Brno, který spojil přední odborníky na hodnotnou architekturu.

Změna je nutná, ale ne za každou cenu

Společnost Financial Consortium chce na místě bývalého textilního komplexu Mosilana postavit rezidenční čtvrť. Komplex leží mezi ulicemi Vlhká, Křenová a Špitálka, je ze severu ohraničen vlakovými kolejemi a protéká jím Svitavský náhon. Developer nyní čeká na výsledky probíhajících změn v územním plánu, která stanoví závazné limity budoucí výstavby.

„Chceme přeměnit zbytky průmyslového výrobního areálu na moderní obytnou čtvrť. Většina budov je v neutěšeném stavu a desítky let chátrá, žádné z nich nejsou památkově chráněné,“ řekl Brněnskému deníku Rovnost manažer projektu Ladislav Všetečka. Podle něj zatím existuje pouze pracovní zastavovací studie.

Investor si podal žádost o stanovisko k demolici celého tohoto komplexu. V návaznosti na to zástupci odborné veřejnosti z tuzemska i ze zahraničí odeslali otevřený dopis, ve kterém proti zbourání areálu protestují. S jejich názorem souzní i vedení města. První náměstek brněnské primátorky Petr Hladík přibližuje významnost tohoto místa a jedná o záchraně hodnotných prvků v areálu.

„V lokalitě se nachází z historického i architektonického hlediska důležitá a hodnotná místa. Chceme je ochránit a jejich historický odkaz předat dalším generacím. Proto jsme urgentně začali jednat se zástupci investora, abychom našli řešení, díky kterému se podaří i v rámci nové výstavby zachovat genia loci původní Mosilany,“ uvedl Hladík.

Vedení Brna se tímto územím zabývá již delší dobu. Proto byl dán pokyn na zpracování Územní studie Špitálka, která jasně stanovila možnosti přestavby zanedbaných brownfieldů, vedení Brněnské třídy a stanovila i historicky hodnotné budovy, které ovšem zatím nejsou památkově chráněny. Zástupci vedení města zároveň připravují vznik Městské památkové zóny, která by měla cenné objekty chránit.

Nyní probíhá kvůli chytré čtvrti Špitálka, areálu Mosilany a Brněnské třídě změna územního plánu. V rámci projednání se ke změně v případě lokality Mosilany vyjádřila nesouhlasně i městská část Brno-střed.

„Je třeba jednat rychle. Vyvoláme společné jednání s investory i za účasti vedení městské části. Změnu územního plánu zatím zastavíme, abychom měli prostor najít společné řešení. Cílem je přestavba areálu, která umožní jak nové bydlení, tak plochy zeleně včetně začlenění toku Svitavského náhonu. Chceme konečně dát nový život této části středu města, ale ne za každou cenu,” sdělil radní pro oblast územního plánování a rozvoje města Filip Chvátal.

Přečtěte si  Komplikace pro plánovanou vysokorychlostní trať: Přerovští se bojí o krajinu, prosazují tunel

“Věřím, že nalezneme řešení přijatelné pro obě strany, jak pro město, tak i pro investora. Jedná se o jedny z posledních zbytků autentické architektury, které v chytré čtvrti i v Mosilaně představují tvář brněnské průmyslové historie,“ dodal radní.

Areál Mosilany s okolím

Zachraňte hodnotné budovy

Za záchranu nejhodnotnějších budov v areálu Mosilany se postavil i vznikající spolek Za Brno, který sdružuje přední odborníky na městskou architekturu. V dopise odborníci označili několik konkrétních budov Mosilany, u kterých žádají, aby město vyjednalo s investorem jejich zachování.

V dopise odborníci stanovili několik konkrétních budov, u kterých požadují, aby město vyjednalo s investorem jejich zachování. „Uvědomujeme si, že areál je dlouhodobě evidován na seznamu brownfieldů a nová výstavba může přispět k pozitivní transformaci tohoto území. Současně se ale domníváme, že pro alespoň částečné zachování jedinečného charakteru místa a brněnské industriální minulosti je nezbytná konverze několika nejhodnotnějších budov,“ píší v otevřeném dopisu.

Vznik spolku podnítila ztráta chráněného statusu celé řady významných objektů na území města. Mezi zakládajícími členy patří například spisovatelka a historička umění Kateřina Tučková, architekt Robert Václavík, památkář Petr Svoboda či archeolog a etnolog Michal Doležel.

Podporu záchraně Mosilany vyjádřil i brněnský historik a předseda Moravského zemského hnutí Ondřej Hýsek. “Město vždy hledá kompromis mezi zachováním starých hodnot a vlastním rozvojem. V poslední době se však kyvadlo vychýlilo na stranu bourání starého a hodnotného, namísto aby se hledala řešení, jak staré prostory zachovat, opravit a nově využít. Genius loci a odkaz moravského Manchesteru je třeba zachovat,” vyjádřil své mínění Hýsek.

O spolku Za Brno jsme už dříve psali v tomto článku.

Národní podnik Mosilana v sobě soustředil brněnské textilní továrny rozkládající se mezi ulicí Křenovou a Radlasem. Vznikl po druhé světové válce jako jeden z velkých státních průmyslových podniků na území Brna. Továrny dříve patřily židovským a německým majitelům. Po listopadu 1989 podnik rychle zanikl a zbyly jen zdevastované budovy tvořící takzvaný brownfield. Součástí komplexu bývalé Mosilany je řada historicky a architektonicky hodnotných budov upomínajících na zašlou slávu “moravského Manchesteru”.

Autor: pjk, zdroj: město Brno, Za Brno, foto: Blanka Suris, Michal Doležel

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*