Ve známé zlidovělé písni se zpívá o krásné zemi osázené vinným křem. Tou zemí je Morava, na jejíchž slunečných stráních a výhodně položených tratích založili naši předkové vinohrady. Právě v nich a také v zahradách je nyní pozdně letní čas zralých plodů. Stačí utrhnout, ochutnat…
Z přesládlého hroznu chrupky bílé, jedné z nejrozšířenějších odrůd původem zřejmě z Egypta, jsem vkládal do úst jednu bobulku za druhou a sedíc ve stínu staré trnky s letošní nepříliš bohatou úrodou švestek jsem v poklidu pozoroval zahradu, která právě nabízela mnoho dobrot a krás. Dávno pominul čas nepříliš vydařeného odkvětu meruněk, po němž na stromech zbyly jen ojedinělé dozrávající plody. Sady i zahrady po roce opět nabízejí bohatou úrodu mnoha druhů ovoce a zeleniny. Na letité hrušni i jejích věkem mladších kolegyních dozrávají sladké plody, jejichž údělem je stát se základem jedinečného moku pro zimní chvíle. Mezi letorosty nedlouhého řádku vinohradu právě modrají trsy hroznů modré odrůdy svatovavřineckého, původem z Francie. Vedle jsou již k pojídání také velmi dobré zlatavé hrozny irsaie olivéru, původem z Maďarska. Nedaleko zemi pokrývají zralé plody oříšků lísky obecné. Po suchém kmeni se do vysoka šplhají trsy chmelu s právě dozrávajícími chmelovými hlávkami. Nikdo neví, kde se vzal! Zřejmě zakořeněný dar ptačího pěvce, neb roste u nás poprvé!
Z pojídání a klidného rozjímání mne náhle vyrušily ohromující rány! Bum! – Bum! Bum! – Prásk!!! To pozorný soused plašil pistolkou na poplašňáky nezvané hosty zahrad, hejna dotěrných a při svačině hlasitě štěbetajících špačků. Vylekaní opeřenci proletěli nad stromy a zapadli v nedalekých polích do dozrávajících slunečnic. Střelba utichla. Místo děje se opět ponořilo do letního předpoledního klidu.
Zahrada však nabízí i další plody. V jednom z rohů dozrávají rajčata, jinde se nad zemí v řádcích pyšně vznáší zeleň listoví mrkve a petržele, nedaleko visí tučné lusky fazole. Na vedlejším poli se na slunci líně válí velké plody dýní. Opuštěně vyhlíží kus zahrady, kde bylo pěstováno, nyní již ve sklepě uložené zemní jablko – brambory. Po našem nářečně erteple český botanik Jan Svatopluk Presl ve svém Rostlináři z roku 1820 označil za největší užitek pro lidstvo z objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Plody se již brzy přesunou do domácí kuchyně a obohatí nejeden oběd či svačinu.
Některé z nich posloužily při děkovné mši svaté, při které děkovali věřící v kostelích za letošní bohatou úrodu, za dostatek vláhy pro růst a tepla pro dozrání a sklizeň. Plody jejich lásky – děti, oděny do svátečních krojů, nesly v souladu s prastarou tradicí, s úctou a pokorou, dary země k obětnímu stolu, u něhož je vítal kněz. Chrámem zněla slova slavnostních proseb a vděčných díkůvzdání… I letos měli Moravané za co děkovat a chválit Pána!
Autor: František Synek Foto: archiv autora
František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.
Buďte první kdo přidá komentář