FEJETON: Slavné vítězství Moravanů roku 871

Na obrazovce mého pracovního počítače mne již několik dnů vítá každé ráno obraz historické části města Řezna, Castra Regina, které bylo v 8. století jednou z řady sídelních míst Karlovců a později hlavním městem Východofranské říše. Ta v historickém kalendáři vedla nejeden zásadní boj o moc s mojmírovskou říší, jejímž centrem byla Morava.  Obrázek mně opakovaně připomněl událost, která se před 1.155 lety zásadně týkala historie Velkomoravské říše.

Vše odstartoval spor moravského vládce Rostislava se synovcem Svatoplukem několik let předtím. Ten se vložil do ochrany Karlomana, vládce východofranské říše a tím rozhněval svého strýce. Prozřel však jeho úskok a v roce 870 jej sám zajal a poslal do Bavor. Král Ludvík Němec k smrti odsouzeného knížete Rostislava roku 871 omilostnil a oslepeného uvrhl do žaláře. V zemi moravské pak ustavil držiteli  markrabata Viléma a Engelšaka, proti nimž se záhy na Moravě rozhořelo povstání. V jeho čelo Moravané ustavili kněze Slavomíra. Frankové se rozhodli  požár odporu mohutným vojskem zadusit…

Tehdy do děje vstupuje u franského dvora také držený Svatopluk. „Mezitím byl Svatopluk Karlomanem propuštěn“, uvádí Fuldské letopisy k roku 871, „neboť mu nemohl prokázat zločiny. Poctěn královskými dary, vrátil se na Moravu a přiváděl Karlomanovo vojsko, jako by chtěl proti Slavomírovi bojovat. Tak totiž obmyslně slíbil, bude-li mu povolen návrat do vlasti.“ Historický děj nabírá na obrátkách v momentě, kdy Svatopluk zapomněl na přísahy věrnosti, vstoupil do starého Rostislavova hlavního města a obrátil síly a snahy k pomstění své potupy. „A hned s velkým vojskem napadl v táboře Bavory, kteří netušili nic zlého a mnoho jich zajali živých, když téměř všechny ostatní pobil. A tak všechna radost Noriků z mnoha dřívějších vítězství nad Moravany byla obrácena ve smutek a nářek!“ Svatopluk lstí porazil Franky, ujal vlády nad Velkomoravskou říší a honosil se titulem král.

Dle výkladu historika Lubomíra E. Havlíka byla bitva vedena před „starým“ či „bývalým hlavním městem Rostislavovým“, které bylo zřejmě totožné s „onou nevyslovitelnou a všem i nejstarším nepodobnou pevností“, k níž se ve spise  II. Život Naumův k roku 869 uvádí domácí název „grad Morava“, tedy město Morava. Historik v knize Kronika Velké Moravy ztotožňuje město Morava s velkomoravskou sídelní aglomerací na Valech v Mikulčicích a uvádí její podrobný popis, potvrzující velkolepost města a jeho okolí v 9. století. 

Po oné slavné bitvě, která se odehrála před 1.155 lety, nastalo nejplodnější období Velkomoravské říše, které Svatopluk vládl do roku 894 téměř celé čtvrtstoletí. I proto si počátky moravské a později české státnosti, časy, kdy jsme tvořili dějiny střední Evropy, zaslouží naši trvalou pozornost a zájem! 

Autor: František Synek Foto: archiv autora

František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.