Noční můra všech vinařů a zahrádkářů se po létech opět naplnila. Po týdnech krásných a teplých, doslova letních dnů, přišlo ochlazení s nočními mrazy. Po nich je, na ještě nedávno jasnou zelení nových listů okrášlené vinohrady, žalostný pohled. Zeleň se změnila v tabákovou hněď…
Sedím se svým kamarádem v jeho sklepě se sklenkou loňského vínka a mudrujeme nad tou nelidskou nepřízní počasí. „Úroda je zas pěkně v řiti. Moc nového vína letos nebude. A stejně sa mosíš o vinohrad starat, jako by tam byla dobrá násada!“, láteří můj hostitel. „Myslím sa ty naše tetičky aj s farářem špatně modlijú“, snažím se neblahou situaci a jeho žal alespoň trošku zlehčit. „Modlijú, nemodlijú, já taky chodím do kostela, s důstojným otcem su kamarád, a k čemu to je! Ále, tož nekecaj a řekni, keré si dáš!“, dí v odpověď a já ze starodávné stoličky u stěny letím očima z jednoho demižóna na druhý. Na kantnýřích se střídají střední a malé skleněné nádoby, tu s červeným, vedle s bílým vínem, jinde na trámcích trůní padesátilitrové baně v drátěných koších. Ty jsou většinou prázdné. „To je těžké! Nalej to nejlepší, co máš!“, skrývám uhýbavou odpovědí svou nejistotu ve výběru. „Ty si dobrý! A z čeho to potem doleju! Dyť už teho víniska moc nemám! Taky proč!!! Je už dávno po sklizni a pravidelným přiměřaným pitím, když se sejdú takoví kamarádi, jak si ty nebo celá dobrá partyja, teho moku ve sklepě rychle ubývá!“, lamentuje a šermuje s koštýřem nad demižóny.
Zaujalo mne, že prázdné i ještě plné skleněné nádoby s úzkými hrdly, jsou zajímavě popsané. Znám nejčastější zkratky vín, třeba RB, MT, VZ, RR. Jistě znáte také: MP, F nebo SV. Ale tady jsou i další, mně neznámá zkratky, které užívá můj kamarád.
„Tak nalej to, co piješ každý deň, co máš rozpité a řekni, co je to za zkratky?!“ Bodrý hostitel chvíli tancuje s prázdným koštýřem po sklepě až jej spouští do demižónu se zkratkou BFL! Skloněn, jakoby v neskonalé úctě k navštívenému moku, natahuje do koštýře tmavě červenou tekutinu. Zvedá se a vínko už se zurčením prýští do skleniček! „Tož, co to je?“, ptám se. „To jsou hrozny odrůdy Bago – Frankovka, od známého kamaráda“, slyším vyznání. Pomalu koštuji. Přijímám zvláštní cuvée! „Ale co je SSSR, ZHB a AFR, něco z Afriky?“, dotírám po hltu! „SSSR, to je Súsedova Společná Směska Růžová. ZHB zaséj Zdejší Husté Bago a AFR? To znamená směs André Frankovka!“, přiznává.
Před cestou domů přemýšlím nad údělem vinaře. Odkázán na neurčitelné rozmary přírody řízené vůlí Boží musí být dobrým hospodářem. Jen takový dovede určit množství vypitého vína tak, aby vždy bylo k mání i po neúrodě, způsobené nepřízní počasí. Za to, že je někdy vína málo nebo není vůbec, není opravdu víno vinno…! „Tak na zdraví a jaru sláva! Vždyť je Jaroslava!“, vinšuji s vínem v ruce hostiteli.
Autor: František Synek Foto: archiv autora
František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.
Buďte první kdo přidá komentář