
Tento víkend patří na Slovácku oslavám fašanku. Není snad vesnice, kde by se neslavil. Náhodný projíždějící touto částí Moravy mohl vidět průvody s maskami i v tradičních lidových krojích. Všude se zpívá, tančí, popíjí a jí něco dobrého.
Zatímco někde jde o uměle vytvořenou tradici, aby byl důvod se pobavit, na jiných místech se snaží o udržení tradice, která se předává z otců na syny bez jakékoliv komerce už po staletí. Jedním z těchto mála míst je i Bystřice pod Lopeníkem nedaleko Uherského Brodu, kde v sobotu vesnici obcházeli tzv. Bobkovníci.
„Všechno začalo někdy okolo roku 1700, kdy mladí kluci hlídali hranice před vpády Turků. A proč se jim začalo říkat Bobkovníci? Protože je tehdy vedl nějaký pan Bobek a právě podle jeho jména vzniklo jejich pojmenování. Kluci sháněli obživu, sešli z hor, zaskákali tady šavlový tanec, od lidí dostali nějakou výslužku a zase se vrátili hlídat hranice. Často nás přejmenovávají na Babkovníky, ale to je velký omyl, protože jsme Bobkovníci,“ připomněl historický vznik fašankové obchůzky v obci a nezvyklý název fašankářů správce Muzea Bystřice pod Lopeníkem Libor Velan.
Tradici předávají z generaci na generaci
Jeho slova potvrdil přímý účastník letošní obchůzky Pavel Jankůj. „Nejsme žádný folklorní soubor. Spíše jen parta lidí, kteří udržují tuto tradici. Abychom ale vše dobře zazpívali a zatančili, museli jsme se samozřejmě připravit. Bez toho by to nešlo. Setkávali jsme se od Vánoc. Dědinu dnes obcházíme od rána od sedmi. Končíme okolo čtvrté, páté hodiny odpoledne a večer nás čeká zábava. Tato tradice se tady předává z generace na generaci. Můj taťka je ročník 1959 a také skákal při fašanku. Tehdy ale chodívalo více kluků, protože to vždy býval ročník odvedenců, kteří potom šli na vojnu,“ připomněl Pavel Jankůj, jemuž lidé na dřevěnou šavli při obchůzce napichovali slaninu a košík mu plnili nejrůznějšími nápoji na posilněnou.
V muzeu vsadili na tradiční gastronomii
Návštěvnici muzea přitom mohli ochutnat z okolo třicítky připravených pokrmů. Na stole byly zabijačkové speciality, nejrůznější buchty i koblihy a Boží milosti, které jsou typickými fašankovými sladkostmi. „Kromě toho jsou v nabídce také různé druhy omáček. Jaké? Fazolová, houbová a křenová,“ vyjmenoval namátkou Libor Velan, který je autorem hned tří kuchařek tradičních jídel s názvy Jak chutná východní Slovácko a Jak chutná Slovácko a Luhačovické Zálesí. Tamní muzeum je totiž zaměřeno na tradiční lidovou gastronomii. Minulý týden byla v obci zabijačka a zpracované dobroty se proto objevily při fašanku na stole v podobě škvarků, škvarkové pomazánky či tlačenky.

„Muzeum patří obci. Jsem rád, že se tady díky nadšení lidí tato tradice udržuje. Obec ráda podporuje veškeré aktivity. Během roku zdaleka nejde jen o fašank. Máme zajímavé akce v rámci oslav Velikonoc, Vánoc a velmi vydařené bývá také vaření trnek,“ uvedl starosta Bystřice pod Lopeníkem Martin Gavenda.
Oslavy fašanku skončí v úterý o půlnoci. Popeleční středou věřící katolíci zahájí čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Ty se letos začnou slavit 9. dubna Zeleným čtvrtkem, poté bude následovat Velký pátek (10. 4.), kdy si věřící připomenou ukřižování Ježíše Krista, Bílá sobota (11. 4.) a Velikonoční neděle (12. 4.), kdy podle Bible Ježíš Kristus vstal z mrtvých.
Obrazem: Fašank v Bystřici pod Lopeníkem
Autor a foto: Lenka Fojtíková
Buďte první kdo přidá komentář