Jaromír von Mundy. Cesta z hradu Veveří k organizaci Červený kříž

Jistě každý zná světově proslulou humanitární organizaci Červený kříž. Málo se ví, že jejím spoluzakladatelem byl Jaromír von Mundy, vnuk barona Wilhelma Mundyho, který se narodil na moravském hradě Veveří. Ale popořádku.

Dědeček Jaromíra Wilhelma Mundy se narodil v roce 1751 v porýnském Monschau, ale již jako soukenický tovaryš přichází roku 1773 do Brna. Začal pracovat v textilní manufaktuře Johanna Leopolda Köffilera jako mistr. Brzy se osamostatnil a zakládá vlastní textilní dílnu, později továrnu. Peníze chytře investoval do nákupu půdy a velkostatků, stává se tak majitelem panství Hvozdec, Říčany, Drnovice, Tišnov a Veveří se zeměpanským hradem. Později ještě přikoupil Račice, Výšovice, Nezamyslice a Mořice. Císař Josef II. ho za jeho zásluhy roku 1789 povýšil do stavu svobodných pánů.

Jaromírův otec Jan Mundy se roku 1816 oženil s Isabelou, hraběnkou Kálnoky, se kterou měl pět dětí, a to Isabelu, Bohuslava, Jana, Jindřicha a právě Jaromíra, který se narodil jako čtvrtý syn roku 1822 na hradě Veveří. Za kmotry mu šli rychtář ze vsi Komín Benedikt Špaka s manželkou Marianou a rychtář z nedalekých Rozdrojovic František Jandek s manželkou Kateřinou.

Zakladatel první záchranné služby

Své dětství a mládí ale Jaromír prožil na zámku v Račicích. Studoval na gymnáziu v Brně, následně absolvoval filozofii a nakonec se stal lékařem. Byl mimo jiné zakladatelem rakouské vojenské záchranné sanitní služby a všeobecného záchranářství i spoluzakladatelem již jednou zmíněného Červeného kříže. Na světové výstavě v Paříži, která se konala roku 1867, předvedl Jaromír svůj vlastní prototyp upraveného nákladního železničního vozu pro transport raněných z bojiště, později pořádal přednášky o organizaci sanitní služby, ve kterých se zabýval problémy hromadných evakuací z území zachvácených epidemiemi.

Ihned po uhašení požáru vídeňského divadla v roku 1881, kde zahynulo 386 lidí, založil Jaromír baron Mundy dobrovolnou záchrannou službu, partnery mu byli Jan Nepomucký hrabě Wilczek a Eduard Lamezan.

Ke konci svého života působil ve funkci jednatele vídeňské záchranné služby, na kterou posléze ze zdravotních důvodů rezignoval. Tehdy se u něj bohužel začala silně projevovat maniodepresivní psychóza, ostatně touto nemocí trpěla i jeho matka Isabela, a těžké astma. Svůj život zakončil sebevraždou roku 1894, kdy se ve Vídni pod Sophiiným mostem zastřelil v těžké depresi pistolí do spánku. Tak zemřel skromný člověk, který se navzdory svému baronskému přídomku podepisoval jen jako dr. Jaromír Mundy.

Hrobka Mundyů v Drnovicích

A kde je Jaromírovo poslední spočinutí ? Na centrálním hřbitově ve Vídni. Ovšem hrobka rodu Mundyů se nachází pod kostelem sv. Vavřince v Drnovicích u Vyškova. Je zde pohřbena Jaromírova babička Františka, dále jeho otec Jan ( který v testamentu odkázal zdejšímu farnímu kostelu 1000 zlatých ), matka Isabela a bratr Jan. Nedaleko kostela je zámek Jaromírova otce barona Jana Mundyho, který byl v průběhu času přeměněn na Zemský zaopatřovací ústav. Takzvaný chorobinec založil Zemský výbor Markrabství moravského na památku padesátiletého jubilea vlády císaře Františka Josefa I. Mělo zde být místo pro 80 žen a dívek, které se pro nevyléčitelnou nemoc či stáří nebyly schopny o sebe samy postarat, ale nakonec jich v ústavu žilo celkem 120. Zaopatřovací ústav byl zrušen k 1. červenci roku 1947, ale to už je jiná historie …

Přečtěte si  V Brně vznikne Moravské židovské muzeum. Podívejte se, jak bude vypadat

Autor: Radovan Vrtěl Foto: archiv

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*