Závěry velké mezinárodní studie zní jasně – mezi deseti evropskými městy s nejvíce znečištěným ovzduším patří Havířov, Karviná a Ostrava. Hodnotilo se podle toho, kolik lidí znečištění jemnými částicemi připravilo o život. Vědci se zabývali více než tisíci městy.
Do čela žebříčku vedl těžký průmysl i emise z aut
Žebříček evropských měst s nejvyšší mírou úmrtnosti v důsledku látek znečišťujících ovzduší se objevil ve studii zveřejněné v časopise The Lancet Planetary Health. Jedná se o jemné částice (PM2,5) a oxid dusičitý (NO2). NO2 se pojí hlavně s provozem motorových vozidel, PM2,5 i s jinými zdroji spalování, včetně průmyslu, vytápění domácností a spalování uhlí a dřeva. Právě působení druhé látky vedlo k zařazení zmíněných měst v ČR do popředí evropského žebříčku. Spolu s nimi se zde objevila velká průmyslová města v severní Itálii a polské části Slezska.
Výsledky ukázaly, že každoročně by se dalo zamezit 51 tisícům předčasných úmrtí. Podle odborníků by stačilo, aby zkoumaná města dosáhla úrovně doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Na opačném konci žebříčku se umístila zejména severoevropská města jako Tromsø či Reykjavík.
| Deset měst s nejvyšší úmrtností v důsledku PM2,5 | Deset měst s nejvyšší úmrtností v důsledku NO2 |
| 1. Brescia (Itálie) | 1. Mardid (Španělsko) |
| 2. Bergamo (Itálie) | 2. Antverpy (Belgie) |
| 3. Karviná (ČR) | 3. Turín (Itálie) |
| 4. Vicenza (Itálie) | 4. Paříž (Francie) |
| 5. katovická konurbace (Polsko) | 5. Milán (Itálie) |
| 6. Ostrava (ČR) | 6. Barcelona (Španělsko) |
| 7. Jastrzebie-Zdrój (Polsko) | 7. Mollet del Vallès (Španělsko) |
| 8. Saronno (Itálie) | 8. Brusel (Belgie) |
| 9. Rybnik (Polsko) | 9. Herne (Německo) |
| 10. Havířov (ČR) | 10. Argenteuil-Bezons (Francie) |
První studie svého druhu
„Jedná se o první studii, která odhaduje zátěž úmrtnosti způsobenou znečištěním ovzduší na úrovni měst v Evropě,“ poznamenal podle veřejnoprávní České televize Mark Nieuwenhuijsen, hlavní autor studie a ředitel iniciativy pro městské plánování, životní prostředí a zdraví ISGlobal.
Studie se řídila kvantitativní metodikou posuzování dopadů na zdraví, která porovnává současnou úroveň znečištění ovzduší ve městech se dvěma srovnávacími scénáři se zlepšenou kvalitou ovzduší. Vědci přitom porovnávali hodnoty z roku 2015 s těmi z roku 2018.
Zdroj: The Lancet Planetary Healt, foto: Wikimedia Commons
Buďte první kdo přidá komentář