Ke svátkům patří vánoční oplatek, posiluje ducha svornosti

Staré vánoční tradice na Moravě připomínají obrazy Antoše Frolka

Přichází nejkrásnější svátky v roce se svým nezaměnitelným kouzlem. Po čase adventním prožijeme Štědrý večer, Narození Páně a Svátek Štěpána. Každý sváteční den má své specifikum a udržované prvky tradice. V mnoha rodinách začíná štědrovečerní večeře po východu první hvězdy potřením oplatku medem. Oplatek vyrobený z dílů oplatkové a polohrubé mouky a vody, symbolizuje prostý chléb a připomíná u stolu sedící rodině svornost a lásku.

Ponejprv jsem chuť oplatku okusil při slavnosti prvního svatého přijímání společně se všemi spolužáky. V roce 1962 do náboženství chodily všechny děti – i kovaných komunistů. Později jsem přijímal pravidelně, veden rodiči k spořádanému životu. Přesto hostie páni ministranti tajně mlsali i mimo mši svatou. Z papírové krabice jsme je kradli panu faráři.

Jednou jsem byl poslán ke stařičkému kostelníku na výpomoc při výrobě vánočních oplatků. Služebník boží seděl v malé komůrce na dřevěné stoličce u roztopených kamen a na otevřeném živém ohni pomocí speciálních kleští hotovil velké oplatky. Pomáhal jsem stříháním okrajů, uždiboval připálené kousky a poslouchal jeho vzpomínky. S oblibou povídal o divadelním ochotničení. Stále uměl řadu svých rolí a texty rád přednášel. Připomínal i svou činnost v lidové straně, cvičení a slety Orla. Než jsem cokoliv z toho později stačil, již coby student národopisu, zaznamenat, Pán si jej povolal k sobě.

Starý zvyk podporuje rodinnou pospolitost

Vánoční oplatky jsou starým obřadním pečivem. Pekly se na ohništi v litinových nebo mosazných kleštích – oplatečnicích. Jejich terčovité pláty nesly vyryté figurální motivy a náboženské symboly.  Ve městech se výrobou oplatků zabývali oplatečníci od 15. století.  Do lidového prostředí pronikla výroba o dvě století později. Stařeček kostelník o ní věděl své.

„Oblatky pékli pro dědinu učitelský, kostelník lebo nekerá z ženských. U štědrovečerního stola sa mazaly medem, potíraly česnekem aj šípkem. Negdy sa do nich zapékly aj lístky barvínka, petrželá, rozmarýnka lebo celéra. To býlí mělo velikú moc a silu pro zdraví, pomoc Boží, ochranu lidského díla, ba aj života!“ vzpomínám, že říkali.

Odkaz a dílo stařičkého kostelníka převzal a výrobu obnovil nedávno můj švagr. Oprášil místní tradici domácí výroby vánočních oplatků a po dvou, třech letech pokusů a nezdarů, si práci osvojil, ba i vylepšil. Dnes v adventním čase vyrábí vánoční oplatky pro celou širokou rodinu i své přátele

Přečtěte si  Salcburská Klausentor vypráví o rakouské mentalitě. My jsme svou zničili

I jeho přispěním získaly Vánoce opět silnějšího ducha svornosti, tradiční rodinné pospolitosti, vzájemné pomoci, respektu i úcty. Je dobře, že staré vánoční tradice a zvyky, onen jedinečný odkaz předků, v nás žijí stále a trvale! Ke krásnosti Vánoc, jež ve svých dílech tak pěkně zobrazili Josef Lada nebo Antoš Frolka, patří tradiční, medem potřený, plátek vánočního chleba svornosti.

Autor textu a foto: František Synek

Doporučujeme

5 Comments

  1. Na Slovensku jsou vánoční oplatky dosud úplně běžná věc. Jako vánoční cukroví, často stočené do trubičky. Ale nestočené taky pro tradiční vánoční rituál. U štědrovečerního stolu se jeden pomaže medem a slepí s duhým. Takto slepený oplatek se rozlomí na tolik částí, kolik je lidí u stolu. Každý si vezme svou část, sní ji a vzájemně si lidé přejí, aby se sešli u stolu i dalsí rok.

1 Trackback / Pingback

  1. Ke svátkům patří vánoční oplatek | Moravský národ

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*