Kosit na Valašsko jezdí už 40 let. Dobrovolníci pomáhají vzácným loukám

Pozítří začíná na loukách nejsevernější části Bílých Karpat u Valašských Klobouk jubilejní 40. ročník Tradičního kosení. Jde o jednu z nejstarších dobrovolnických akcí na ochranu přírody u nás. Převážně mladí lidé kosením pomáhají vzácným orchidejovým loukám.

Tradiční kosení má novou tradici

Rok co rok se potkávají desítky lidí nejrůznějšího věku i profesí na lukách nad Valašskými Klobouky, aby vzali do rukou kosy, hrábě, vidle a pomohli zdejším vzácným orchidejovým loukám. A nejen to. Také, aby se vzájemně setkali, neboť „Kosení“ není jen pouhou brigádou, pro většinu účastníků jde i o společenskou událost. Jednu z nejstarších dobrovolnických akcí na ochranu přírodu u nás organizuje místní organizace “Kosenka” Českého svazu ochránců přírody.

„Bylo to v roce 1980“, vzpomíná na úplné začátky Miroslav Janík, současný předseda Kosenky, „tehdy právě vznikala chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty. My sem, do kopců nad Klobúky, jezdili trampovat. Jednou za námi přišel doktor Růžička, první pracovník správy CHKO, my jsme ho zavedli na louky, kde jsme trampovali, on nám ukázal orchideje a další vzácné rostliny a vysvětlil, že jestli se s těmi loukami nebude něco dělat, tak ta romantika na nich brzo skončí. Ty louky tenkrát nevypadaly jako dnes, některé už roky nikdo nekosil, postupně zarůstaly náletovými dřevinami a měly dost namále. Vzali jsme si to k srdci a pustili se do práce.”

Podle Miroslava Janíka to často byla spíš práce s pilou a sekerou, než s kosou. “Louky jsme vysvobodili ze zajetí rozrůstajícího se lesa a začali je pravidelně kosit. Nejprve jen s pár kamarády. Zlom nastal asi o pět let později. V Mladém světě vycházela trampská rubrika Táborový oheň, vedl ji zapálený ochranář Josef Velek. A my jsme prostřednictvím tohoto sloupku pozvali na pomoc další lidi. Trampové, přijeďte chránit Bílé Karpaty! A přijelo tehdy asi sto dvacet lidí z celé republiky. Později už to nebyli jen trampové, začali přibývat i studenti různých přírodovědných oborů, dnes už jezdí lidi všech branží,” popsal začátky kosení předseda Kosenky.

V současné době se kosí na Bílých Potokách, Dobšeně i dalších loukách. Zájem ochranářů o tyhle lokality neskončil jen u kosení. Už v první polovině 90. let se Kosence podařilo vykoupit pozemky na Bílých Potokách, které se tak staly nejspíš první „spolkovou rezervací“ v novodobé historii ochrany přírody. O dvacet let později pak byla v rámci kampaně Českého svazu ochránců přírody Místo pro přírodu vykoupena i Dobšena.

Ruční kosení je nenahraditelný způsob práce

„Byť v názvu akce máme tradiční kosení, zdaleka nejde jen o udržování nějaké tradice“, vysvětluje Mirek Janík, proč se zde stále kosí kosami. „Ruční kosení je nejšetrnější k přírodním společenstvům, zejména ke všem živočichům, kteří se na louce vyskytují a mají možnost unikat nebo se včas skrýt. Ale v porovnání s většinou techniky i k rostlinám, čistý řez je pro ně lepší než rozmlácený stonek. A cenným momentem je i sociální funkce, propojování mezi lidmi a přímý kontakt člověka s přírodou. To žádný stroj neumí,” zdůraznil Janík.

Bílé Potoky i Dobšena patří podle ochránců přírody k perlám severní části Bílých Karpat. Jen z orchidejí tu lze potkat vstavače, hlavinky, pětiprstky, tořiče či kruštíky. Čtyřicáté tradiční kosení probíhá od 4. do 18. července. Podle organizátorů lze přijet na týden či třeba jen na pár dní. V rámci oslav 40. ročníku kosení se chystá i velká výzva v podobě čtyřicetihodinové štafety v kosení. Začne 4. července v časných ranních hodinách.

Další informace naleznou zájemci na stránkách ČSOP Kosenka.

Pozemkové spolky jsou neziskové organizace pečující o přírodní a kulturní dědictví na základě vlastnického či užívacího práva nebo v úzké spolupráci s vlastníky. Toto zaručuje zachování hodnot takovýchto míst i v budoucnosti. Hnutí pozemkových spolků, zahrnující dnes v celéé republice více než šest desítek organizací, zastřešuje Český svaz ochránců přírody. ČSOP KOSENKA je jedním z nejstarších pozemkových spolků na Moravě.

Zdroj a foto: ČSOP