Mění se lesy i přístup lesníků. Musíme respektovat přírodu, říká odborník

Masarykův les nedaleko Brna spravuje školní podnik Mendelovy univerzity.

Klimatická změna vede k velkým změnám v lesnictví. Smrkové monokultury stejného stáří nahrazují pestré stromy v takřka rodinném uspořádání. Lesníci je budou pěstovat ve všech věkových fázích v menších skupinkách, tedy od nejmladších po nejstarší členy rodiny. Takto rostoucí stromy ve smíšených porostech si tolik nekonkurují, lépe rostou a jsou odolnější, říká Lumír Dobrovský z lesního podniku Masarykův les Křtiny.

Lesy jsou v českých zemích přes 200 let pěstovány systémem věkových tříd. „To znamená, že podobně jako například ve škole jsou ve třídách žáci stejného věku a nejstarší odchází, tak i v lese jsou starší věkové třídy nahrazovány mladšími, respektive novými výsadbami,“ vysvětluje vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky školního lesního podniku.

Takto uměle nastavený koloběh měl na lesním majetku zaručovat neustálou produkci dříví, nicméně lesy pěstované tímto způsobem jsou náchylnější k narušení. S nejrůznějšími vlivy, jako je znečištění ovzduší, vítr, námraza či kůrovec se museli lesníci v historii lépe či hůře vypořádat. V posledních letech se ovšem vystupňoval další faktor.

Klimatická změna je klíčový faktor

„Extrémní sucho, které v posledních několika letech můžeme pozorovat je jednou z dalších příčin, proč nám stejnověké především jehličnaté lesy na velkých plochách odcházejí,“ říká odborník. Nové lesy podle něj budou muset být pestré nejen druhově, ale i věkově. Pěstební postupy, jak k tomu dospět, jsou z historie lesníkům dobře známy a není třeba vyvíjet nic nového

„Hlavní a zásadní přerod však musí v prvé řadě proběhnout v našich hlavách. Přestat svazovat les do nefunkčních věkových schémat a nevytvářet úmyslně holiny. Je třeba přistupovat k lesu jako k živému společenstvu, kde každý strom i každý metr čtvereční je vlastně jedinečný. Vždy je třeba individuálně zhodnotit úlohu každého jedince v tomto společenstvu, při těžbě využívat výběrné principy v souladu s konkrétními podmínkami a potřebami lesa,“ rozvádí Dobrovský.

Lesníci a obecně lidé si podle něj musí uvědomit, že příroda není protivník, ale partner, tedy naučit se lépe využívat přírodních sil při volnějším způsobu lesnického hospodaření a do jisté míry připouštět i vznikající přírodní “chaos“. „To však neznamená přestat lesnicky hospodařit, netěžit dříví nebo jakkoliv rezignovat na ekonomiku. Naopak, v přírodě bližších lesích s vysokým podílem přirozeného zmlazení šetříme náklady na pěstební činnost, zvedáme přírůst na nejcennějších stromech, tedy produkujeme kvalitnější dříví a les se stává odolnějším“ vysvětluje lesník.

Přečtěte si  Vinná réva se zachránila před jarními mrazy, vyrašila nejpozději za čtvrtstoletí

Určitý ústupek z dosavadního zažitého vnímání lesů bude muset podle něj akceptovat i veřejnost. Pestré lesy s bohatým podrostem i ponechaným ležícím dřevem, například po těžbě, mohou být méně přehledné a prostupné v porovnání s jehličnatou monokulturou. Nicméně budou zelené a budou poskytovat vše, kvůli čemu do nich všichni rádi chodíme, včetně produkce dříví jako obnovitelné suroviny.

Chceme být vzorem

„Hlavní výzvou pro současné i budoucí generace lesníků bude podle Dobrovského zavádění modelů hospodaření přizpůsobující lesy na klimatickou změnu. Sám se spolu s kolegy z mateřské Mendelovy univerzity v Brně na tyto hospodářské přístupy v lesnictví zaměří i díky speciálnímu projektu.

Lesy brněnské Mendelovy univerzity ve správě Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny si kladou za cíl být vzorovým majetkem právě při provozním zavádění adaptačních lesnických opatření. Jak informoval Dobrovský, v univerzitních lesích jsou zajímavé příklady k vidění již nyní. Jedná se například o unikátní demonstrační objekt Klepačov u Blanska, kde jsou na ploše 145 hektarů výběrné principy uplatňovány již téměř 50 let. „Dříve to byla spíše méně známá ukázka pro studenty, ale dnes se stává inspirací pro mnoho lesníků, kteří přemýšlí nad tím, jak hospodařit lépe a v souladu s přírodou,“ dodal odborník.

Lesy na školním podniku byly historicky zakládány a pěstovány jako smíšené s vysokým podílem přirozené obnovy, což se v době klimatické změny a navazující kůrovcové kalamity podle Dobrovského ukázalo jako jednoznačná výhoda. Nedochází ke vzniku velkoplošných holin a potřebě nového zalesnění. Podíl listnáčů se pohybuje okolo 65 % a jehličnanů okolo 35 %.

Zdroj: Mendelova univerzita, Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*