Moravská letiště skomírají. Do tendru na linku Brno-Mnichov se nikdo nepřihlásil

Moravský letiště - ilustrační foto
Moravská letiště - ilustrační foto

Na Moravě fungují dvě mezinárodní letiště a obě řeší podobný problém – nedaří se zajistit dostatečný počet pravidelných letů. Obě letiště odbavují především sezónní dovolenkové lety. Pro cestování letadlem tak musí obyvatelé Moravy a Slezska převážně využívat letišť v Praze a okolních státech.

O provoz linky Brno – Mnichov nikdo neprojevil zájem

Linka z Brna do Mnichova začala létat v listopadu 2015. Od té doby se spoje rozšířily na lety dvakrát denně v každém směru od pondělí do pátku a v neděli se létalo tam a zpět. Měsíčně linku využilo přes 2000 lidí. Loni přesáhla vytíženosti 50 procent. Kraj loni linku dotoval téměř 22 miliony korun.

Zahájení výběrového řízení schválila rada kraje v březnu poté, co letos v únoru zkrachovala společnost British Midland Regional Limited, která linku s podporou veřejných peněz provozovala. Původní termín pro podání nabídek končil 13. května, později kraj termín o měsíc prodloužil.

Do výběrového řízení se ale nikdo nepřihlásil. Lhůta pro podání nabídek skončila dnes v 10:00.

Popravdě mě skutečnost, že kraji nepřišla žádná nabídka, příliš nepřekvapila. A to zejména v kontextu problémů, se kterými se v poslední době potýkají letecké společnosti, a také s ohledem na nedostatek letadel nejen v Evropě, ale i ve světě,” uvedl jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO).

Náš tým bude samozřejmě pokračovat v jednáních s leteckými společnostmi a hledat další možnosti navázání leteckých spojení za přijatelných podmínek, ale v žádném případě nechceme jít cestou dotování linek stamilionovými částkami jako některé jiné kraje,” dodal hejtman. O dalším postupu kraje rozhodně jeho rada.

Mošnov nedokáže držet krok s blízkými letišti v Polsku

O “nastartování” letiště se snaží také na severu Moravy. Do letiště Leoše Janáčka v Mošnově kraj investoval již tři miliardy korun. Na výsledcích to ale není vůbec vidět.

Na konci loňského roku přestala létat pravidelná linka do Prahy. Zbyly pouze linky do vedlejších letišť u Londýna a Milána. Letiště nyní usiluje o linku některého významného uzlového letiště v Evropě, zatím však marně.

Stav letiště kontrastuje s úspěšnými konkurenty na polské straně. Především Katovic a Krakova, kterým neustále přibývá spojů i odbavených pasažérů. Růst polských letišť se podařil díky masivním dotacím z veřejných zdrojů. Rentabilní se totiž provoz stává až při vyšší vytíženosti letiště, nárůstu poskytovaných služeb a možností kombinace letů s větším počtem linek, včetně těch do vzdálenějších destinací.

Přečtěte si  Pořadatelé hromadně ruší plánované akce. Termín mění třeba Den za Moravu, Znojemské vinobraní se letos neuskuteční vůbec

K problémům se přidává také špatný stav přistávací dráhy, která se v horkých dnech stává nezpůsobilou provozu. Kvůli vysokým teplotám dochází k roztahování panelů na ranveji, které vytváří schody. Na začátku června musela být dráha dokonce na čas zavřená. Dráha byla naposledy opravena v roce 1985, kraj chytá její rekonstrukci.

Počty odbavených cestujících v roce 2018:

Letiště Václava Havla – Praha16 800 000
Letiště Krakow 6 769 369
Letiště Katowice 4 838 149
Letiště Brno 500 727
Letiště Leoše Janáčka – Mošnov 377 936

Autor: red Zdroj: ČTK Foto: pixabay.com

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*