Na hřbitově v Lomnici u Tišnova leží poslední moravský zemský hejtman

Když se 21. září 1855 hraběti Gabrielu Serenyimu, původem členu staré uherské šlechty, a jeho manželce Henriettě von Gutschdorff na zámku v Luhačovicích narodil syn, byla z toho velká sláva. Bylo to jejich první dítě a dostalo jméno Otto. V té době ještě nemohli rodiče tušit, že jejich prvorozený syn se stane jednou významnou moravskou osobností a posledním moravským zemským hejtmanem. Ale nepředbíhejme.

Tragická smrt mladé manželky

Mladý Serenyi začíná v šestnácti letech studoval na vídeňském lyceu Theresianum. Ve svých třiceti letech se již nachází v pozici poslance moravského zemského sněmu za stranu konzervativního velkostatku. O sedm let později si ve Vídni bere za ženu Josephinu Berchtold, narozenou na Buchlově, ale manželství za necelý rok stihne pohroma. Josephine umírá v šestadvaceti letech údajně po pádu z koně, ovšem dle ohledacího protokolu matriky zemřelých na božec (Eklampsii). Pochovaná byla do rodinné hrobky v Pozlovicích.

Druhé manželství a přesun do Lomnice

V roce 1892 se Otto žení podruhé, tentokrát s vídeňskou rodačkou hraběnkou Leopoldinou z Harrachu. Měli spolu čtyři děti, přičemž prvorozený Alois se narodil ještě v Luhačovicích, Marianna, Jindřiška a Rudolf již na panství Lomnice u Tišnova, jehož velkostatek Otto Serenyi vlastní po svém strýci od roku 1893, protože strýcovo manželství s Ernestinou ze Žerotína bylo bezdětné. A právě Alois byl nakonec po politických turbulencích 20. století jeho posledním majitelem až do konfiskace v roku 1945.

Otto Serenyi byl v letech 1906 – 1918 posledním moravským zemským hejtmanem, druhým mužem na Moravě po markraběti. Po vzniku Československa na sklonku roku 1918 se již politický vývoj ubíral poněkud jiným směrem. Otto již jako vdovec dožíval na lomnickém zámku. Roku 1927 onemocněl na zápal plic a byl převezen do brněnské nemocnice Milosrdných bratří, kde 17. prosince zemřel pravděpodobně na mrtvici. Pochován byl na lomnickém hřbitově těsně před Vánoci, 20. prosince.

Přečtěte si  Slovácké slavnosti v Uherském Hradišti proběhly po vynucené pauze opět ve víru vína a tance

Památky po Serenyích v Lomnici i Luhačovicích

Co zůstalo na Moravě po rodu Serenyiů? V Lomnici mimo jiné radnice, kostel, morový sloup a hlavně zámek, v Luhačovicích lázně a taktéž zámek. Obě tato zámecká sídla byla nakonec po letitých restitučních tahanicích navrácena poslednímu žijícímu potomku Aloise Serenyiho, dvaadevadesátileté dceři Isabelle. Vždyť rod Serenyiů žil v Luhačovicích i Lomnici po staletí a pod pozlovickou kaplí kostela sv. Martina je jeho hrobka…

Moravský zemský hejtman byl nejvýznamnějším zemským úředníkem na Moravě. Po reformách roku 1861 jím byl volený předseda moravského zemského sněmu. Úřad existoval od 13. století do vzniku Československa roku 1918. Funkci moravského zemského hejtmana zastávali například vojevůdci Jan a Ctibor Tovačovští z Cimburka, Zachariáš z Hradce, Karel z Lichtenštejna, Karel starší ze Žerotína a další.

Autor: rev Foto: actapublica.eu, geni.com, gis.fsv.cvut.cz

Doporučujeme

4 Comments

  1. Druhy nejvyssi po markrabeti, tedy cisari? A funkce mistodrziciho neexistovala? Podle me byl mistodrzici nejvyssi funkce na morave…

    • Funkce místodržícího samozřejmě existovala, ale je spojena s markrabětem. V souvislosti se Serenyim je spíš trochu zjednodušeně poukázáno na jeho význam, do důsledku vzato by byl třeba čtvrtým mužem v důležitosti zastávaného úřadu, protože existovala i funkce zástupce místodržícího…

  2. Markrabě, místodržící i jeho zástupce byly funkce/tituly, odvozené od císařského majestátu. Jen zemský hejtman byl osobou relativně demokraticky zvolenou. Neměl by se tedy dnes na Moravě těšit dokonce větší úcty, než nejméně dva ze tří shora uvedených?

    • ROZHODNĚ ANO ! Moravský zemský hejtman , musel pocházet z Moravy ( mít na Moravě statky ) a v nepřítomnosti markraběte předsedal zemskému sněmu i zemskému soudu. R. 1636 byl zřízen Královský tribunál na Moravě a předsedou celého úřadu byl zemský hejtman. Do jeho pravomocí spadala politická agenda včetně věcí vojenských a kontribučních. Schvalování daní ovšem zůstalo v pravomoci zemského sněmu. Po ústavních reformách r. 1861 byl moravským hejtmanem označován a nazýván volený předseda Moravského zemského sněmu.

1 Trackback / Pingback

  1. Na hřbitově v Lomnici u Tišnova leží poslední moravský zemský hejtman | Moravský národ

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*