
Jižní Morava platí za oblast, kde jsou dopady klimatických změn nejvýraznější z celé republiky. Se suchem a nedostatkem zdrojů pitné vody se potýká dlouhodobě. Pomoci by mohla voda z opuštěných dolů.
Množství a kvalitu ověří analýza
Po ukončení těžby lignitu na Hodonínsku a černého uhlí v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi se v dolech hromadí velké množství spodní vody. Myšlenka na jejich využití nyní dostává konkrétní podobu. Možnosti zvažuje Jihomoravský kraj. „Necháme si zpracovat analýzu, která nám dá podklad pro reálné možnosti využití vody z opuštěných dolů. Předpokládaná cena zakázky je 200 tisíc korun,“ uvedl náměstek jihomoravského hejtmana Jan Zámečník.
Podle něj je třeba pověřit jak se změnily hydrologické poměry po skončení těžby, v jakém stavu jsou opuštěná důlní díla a jaká je kvalita těchto vod. “Vše proto, abychom mohli rozhodnout, zda tyto vody můžeme využít jako vodu závlahovou, užitkovou nebo k udržení vody v krajině nebo i případně jako vodu pitnou či jiným způsobem, který bude pitnou vodu šetřit,“ doplnila předsedkyně krajské komise životního prostředí a zemědělství Anna Hubáčková.
Nápovědu dávají statistiky
O tom, že se může jednat o významný vodní zdroj, podle vedení kraje svědčí čísla z minulosti. Například v oblasti kolem Hodonína se při hlubinné těžbě odčerpalo v roce 1988 přes dva miliony metrů krychlových vody. V době zahájení útlumového programu v roce 1991 se odčerpalo přibližně 1 900 000 metrů krychlových. Postupně se množství čerpané vody snižovalo. V roce 2000 už to bylo jen 650 tisíc metrů krychlových.
K úplnému zastavení těžby a tedy i čerpání došlo uzavřením dolu Mír Mikulčice v roce 2009. Pro zásobení obyvatel Hodonínska pitnou vodou je přitom ročně potřeba přes šest milionů kubíků pitné vody.
Zdroj: Jihomoravský kraj, Foto: Wikimedia Commons
Buďte první kdo přidá komentář