Nenechte si ujít: Osobnosti hodnotí, jak je na tom Morava třicet let od Listopadu 1989

Na neděli 17. listopadu 2019 připadá třicáté výročí událostí, které vedly k pádu vlády jedné strany. Komunistický režim se zhroutil, nastala doba polistopadová. Takzvaná „Sametová revoluce“, jak jsou někdy převratné události konce roku 1989 nazývány, nastolila nové podmínky – euforické první svobodné volby i těžkou ekonomickou transformaci; velké naděje i velká zklamání. A jak je na tom Morava po těchto třech dekádách? Kam dospěla, je vyhovující její současné postavení a jaká je její budoucnost? Ptali jsme se moravských osobností i odpovědných politiků. V následujících dnech budeme zveřejňovat jednotlivé rozhovory.

„Základní přínos, pokud jde o vliv revoluce, je ve znovunabytí občanské svobody. Svoboda však není samospasitelným lékem na četné společenské neduhy, neboť ani ve svobodné zemi nevládne abstraktní svoboda, ale lidé,“ Jiří Jilík, spisovatel ze Slovácka. Rozhovor vyšel 8. listopadu.

„Morava se probouzí do krásy. Samozřejmě, že je stále co zlepšovat, ale ten, kdo v naší zemi nebyl třicet let, tak je velmi překvapen a zemi nepoznává,“ Jindřich Štreit, výtvarník a umělecký fotograf. Rozhovor vyšel 9. listopadu.

„Listopad 1989 vskutku v Brně jiný byl, koneckonců Brněnské fórum zde vzniklo už za totality a jeho název dal jméno Občanskému fóru za převratu v listopadu 1989. Disent byl v Brně velmi činný i vně, tedy propojoval se daleko víc s lidmi kolem a netvořil uzavřené skupiny jako v Praze,“ Jana Soukupová, brněnská novinářka a disidentka. Rozhovor vyšel 10. listopadu.

„Morava se samozřejmě proměnila tak, jako celá naše společnost. Zlepšila se výrazně životní úroveň, ale tím, bohužel, přestali být obyvatelé Moravy obezřetní. Zcela ustoupil do pozadí jakýkoliv zájem o změnu státního uspořádání a obnovu země Moravské či Moravskoslezké,“ Marie Dluhá, sestra Boleslava Bárty, prvního předsedy Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko. Rozhovor vyšel 11. listopadu.

Listopadové události v Ostravě

„Především se mně jako nevhodná zdá současná koncepce krajů. Domnívám se, že měly být zachovány buď předchozí kraje ve svých hranicích, nebo v úvahu připadá i zemské uspořádání,“ Jiří Hlavenka, zastupitel Jihomoravského kraje. Rozhovor vyšel 12. listopadu.

„Nikdy jsem se netajil tím, že jsem nebyl spokojen se způsobem územně správního členění. Kraje podle mě měly respektovat historickou hranici Moravy. Považoval jsem to a považuji za chybu,“ Petr Fiala, emeritní rektor Masarykovy univerzity, poslanec Parlamentu České republiky. Rozhovor vyšel 13. listopadu.

„Vytvoření krajů jako územně samosprávných jednotek byla jedna z největších chyb po roce 1989. Jsem jednoznačně pro obnovení zemského zřízení v historických hranicích Moravy,“ Pavel Blažek, poslanec Parlamentu České republiky. Rozhovor vyšel 13. listopadu.

Pražské úřady na Moravu nedohlédnou a krajské úřady jsou slabé. Pokud se máme vyrovnat například s problémem nedostatku vody v moravské krajině, musíme ho přeci řešit v rámci celého povodí, které odpovídá zemským hranicím Moravy. Když chceme zvelebovat naši zemi, potřebujeme k tomu odpovídající demokratickou instituci,“ Ondřej Hýsek, středoškolský pedagog, komunální politik, předseda Moravského zemského hnutí. Rozhovor vyšel 14. listopadu.

„Před třiceti lety jsme propásli velkou příležitost vrátit se k normálnímu, středoevropskému vyřešení této otázky. Nechybělo mnoho. Morava je oběť rozpadu Československa,“ Petr Pithart, první premiér České republiky (v rámci federace), bývalý předseda Senátu. Rozhovor vyjde 15. listopadu.

34230cookie-checkNenechte si ujít: Osobnosti hodnotí, jak je na tom Morava třicet let od Listopadu 1989


1 Comment

  1. Morava je na tom katastrofálně nejenom neobnovená zemská samospráva , ale také vyliďnování především na Ostravsku – podfinancovaná a záměrně dálničně nenapojena na Vídeň. Moc se mi lbí jak členové ODS a KDU jsou pro zrušení krajů , ale tak nějak mi uteklo , že by tyto strany a jejich lidé něco pro to udělaly potažmo předložily alespoň nějaký návrh či zahájily politickou debatu.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*