Odvodňování mokřadů ohrožuje vzácné ptáky i celou krajinu, varují ornitologové

Vodouš rudonohý
Vodouš rudonohý, který je u nás kriticky ohrožený, vyhledává vlhká místa nebo okolí mělkých vod, především zamokřené louky.

Na 12 polních mokřadech na Moravě zaznamenali ornitologové právě probíhající hnízdění kriticky ohroženého vodouše rudonohého. Periodicky zaplavované tůně na polích pro něj představují ideální místo, podobně jako pro mnoho dalších vzácných živočichů vázaných na vodu. Nyní je ale ohrožuje cílené odvodňování kvůli obnovám starých melioračních systémů a snahám o jejich nové vytváření. Informaci uvedla v tiskové zprávě Česká společnost ornitologická.

Odvodňování mokřadů ohrožuje zvířata i celou krajinu

„Mokřiny, které se díky dešti a tajícímu sněhu periodicky tvoří na orné půdě, jsou doslova ostrovy života a hostí pestrou škálu rostlin i živočichů, včetně mnoha ohrožených druhů ptáků. Kromě toho pomáhají zadržovat vodu v krajině a mají pozitivní vliv na mikroklima,“ uvedl ornitolog Jan Sychra.

Ornitologové zjistili, že v těchto periodicky vytvářených mokřadech hnízdí i vodouš rudonohý, který patří v tuzemsku ke kriticky ohroženým. „Vodouš k hnízdění potřebuje zaplavovaná území a polní mokřady pro něj představují ideální biotop. Letos jsme na jaře zaznamenali výskyt vodoušů na 17 lokalitách polních mokřadů. I přes pokračující silné sucho je ještě v průběhu května obsazených 12 z nich, přičemž 6 z nich jsou vysychavé mokřiny a 6 nevysychající polní mokřady,“ řekl Sychra.

Na území Moravy a v jižních Čechách hnízdí podle odhadů ornitologů pouhých 25 až 40 párů vodoušů rudonohých. Již takto malé číslo ale může ještě poklesnout. „Mokřady v zemědělské krajině, kterých už je i tak málo, jsou stále pod velkým tlakem člověka. Jsou ohroženy zavážením zeminou, rušením, a především cíleným odvodňováním. Nedávným příkladem je zánik mokřadu u Uherčic, kde zprovozněním starého melioračního systému došlo k odtoku a vysušení vody z území 7 hektarů. I na tomto místě hnízdil vodouš rudonohý,“ připomněl Sychra.

O cíleném zničení mokřadu u Uherčic jsme už dříve psali v tomto článku.

Boj proti suchu jen na papíře

Přežití druhů, jako je vodouš rudonohý, je silně závislé na vodě a člověk jim svou činností rozmnožování komplikuje. „I přes lamentaci veřejnosti nad extrémním suchem jsme stále svědky obnovy meliorací a snahy o jejich další budování. Kdysi rozsáhlé vlhké louky plné života, které bylo možné najít po celé jižní Moravě, jsme již kvůli masivním melioracím především v 70. a 80. letech minulého století ztratili. Je nepochopitelné, proč i v dnešní době boje proti suchu musíme dále čelit dalšímu vysoušení i těch posledních zbytků mokřadní krajiny,“ řekl Sychra.

Přečtěte si  Poodří je pod ochranou třicet let. Jakými změnami prošla nejmladší CHKO na Moravě?

Ornitologové sledují stavy ptactva detailně od roku 1982. Od té doby z našeho území zmizela třetina ptáků žijících v zemědělské krajině. „Na vině je člověk hospodařící příliš intenzivně, tedy na velkých polích bez remízků a dalších krajinných prvků. A také používání zemědělské chemie a záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů a pramenišť. V období, kdy čelíme velkému dlouhodobému suchu, bychom se měli snažit vracet vodu do krajiny tam, kde dříve přirozeně byla a snažit se ji zadržovat,“ dodal Sychra.

Ornitologové chtějí vytvořit ptačí park

Jihomoravská pobočka ČSO podle informací ornitologů usiluje o vytvoření Ptačího parku Kosteliska nedaleko Dubňan na Hodonínsku. Ochranou přirozených mokřadů, vytvářením nových tůní a drobných vodních prvků a obnovou tradičního hospodaření se zde snaží o vznik pestrého a pro přírodu i lidi atraktivního území. „Aktuálně ve zdejším polním rozlivu hnízdí minimálně 2 páry vodoušů rudonohých. Vzácných druhů ptáků, obojživelníků i plazů je ale v tomto území mnohem víc,“ uvedl za Jihomoravskou pobočku ČSO Přemysl Heralt.

Zdroj a foto: Česká společnost ornitologická

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*