Pietní akt uctí památku Karla staršího ze Žerotína. Mocný šlechtic hájil samostatnost Moravy

Karel starší ze Žerotína patří podle mnohých historiků k největším postavám dějin Moravy. Příslušník významného šlechtického roku stál na počátku 17. století v čele zemské reprezentace. V pohnuté době vytrvale hájil samostatnost Moravy, byl ale také ochráncem náboženské tolerance. V sobotu 12. září se u jeho hrobky v Bludově uskuteční pietní akt.

Politik, vzdělanec, ochránce zemské samostatnosti a náboženské tolerance

Příslušník významného panského rodu ze Žerotína se narodil v roce 1564. Byl vychován ve víře Jednoty bratrské, kterou po celý život ochraňoval. V dětství navštěvoval bratrskou školu v Ivančicích, později studoval ve Štrasburku, Basileji a na dalších místech po Evropě.

Postupně se stal přední postavou zemských stavů na Moravě, po několik let zastával i funkci zemského hejtmana, tedy vůdce zemské reprezentace a zástupce panovníka (moravského markraběte). Ve sporu slabomyslného Rudolfa II. s jeho ambiciozním bratrem Matyášem se postavil na Matyášovu stranu. Podílel se na vzniku rakousko-uhersko-moravské stavovské konfederace, která v těchto zemích sesadila Rudolfa II. a dosadila Matyáše. Rudolf II. pak zůstal vládcem pouze nad Čechami. I díky Karlovi staršímu Matyáš potvrdil Moravě svobody a privilegia včetně vypovídání války a uzavírání míru.

Toto období bývá považována za jeden z vrcholů zemské autonomie Moravy. Samotný Karel starší ze Žerotína se ke svému moravanství vždy hrdě hlásil, ke své vlasti choval upřímný vztah.

Proti českému hazardérství

V časech vrcholící krize, která vyústila ve stavovské povstání, zastával názor, že Morava se nemá zapojovat do odboje proti Matyášovi a Ferdinandu II. Výrazně napomohl prosazení moravského zemského sněmu, které odmítlo list českých stavů vyzývající Moravu, aby se připojila k povstání.

„Čechové se snaží stát se slavnými tím, že zahubí svoji vlast. Jejich porážky budou počátkem našich, ale vina bude naprosto jejich. Poněvadž sami sebe opustili, nemohou si stěžovat, opustíme-li je my a jiní,“ prohlásil tehdy Karel starší ze Žerotína.

Ještě v prosinci roku 1618 přemluvil většinu moravských stavů k neutralitě a vyjednávání. Pozdějšímu převratu však již nedokázal zabránit. Po vítězství radikální opozice na Moravě na začátku května následujícího roku byl Karel starší odstaven od moci a po nějaký čas držen v domácím vězení, podobně jako přední reprezentant katolické strany kardinál Dietrichštejn.

Po osudové bitvě na Bílé hoře mu bylo jako jednomu z mála nekatolíků nabídnuto, že smí zůstat na svém panství. Snažil se chránit oběti postupující násilné rekatolizace. Především jeho zásluhou se podařilo přesunout tiskárnu Jednoty bratrské z jeho tvrze v Kralicích nad Oslavou do polského Lešna a její knihovnu do Vratislavi. Dlouhodobě také ochraňoval proslulého bratrského kněze a spisovatele Jana Amose Komenského. Vždy podporoval náboženskou toleranci, která byla do bělohorské tragédie pro Moravu příznačná.

Po přechodném dobrovolném exilu žil Karel starší v Přerově, kde také 9. října 1636 zemřel. Pohřben byl nejprve v Brandýse nad Orlicí ve zdejším bratrském sboru, později byly jeho ostatky přeneseny do krypty Žerotínů umístěné Bludově.

Pietní akt se koná každý rok

Právě rodová hrobka Žerotínů v Bludově na severu Moravy se každý rok stává místem pietního aktu na počest památky předního Moravana. Organizátoři ze spolku Moravská národní obec informovali, že sraz účastníků tohoto tradičního setkání bude v sobotu 12. září v 17:00 hodin, v prostoru před kostelem svatého Jiří.

U rodové hrobky Žerotínů byla před třemi lety odhalena busta Karla staršího ze Žerotína, autorem sochy je Zdeněk Makovský, syn významného moravského sochaře Vincence Makovského, který je autorem podobné busty na nádvoří dnešní brněnské Nové radnice, která historicky sloužila jako budova moravského zemského soudu.

“Svoji účast již potvrdil náměstek hejtmana Olomouckého kraje, pan Dalibor Horák a ústy místostarosty Bludova pana Josefa Ťulpíka, také představitelé místní obecní samosprávy. Věříme, že stejně jako v loňském roce přijmou naše pozvání také zástupci domácího rodu Mornstein-Zierotin,” uvedl místopředseda Moravské národní obce Stanislav Blažek.

Autor: pjk, zdroj a foto: Moravská národní obec