Plošná aplikace jedu proti hrabošům je podle odborníků z Mendelovy univerzity nepřijatelná

Hraboš polní - ilustrační snímek

Hraboš je významnou součástí potravního řetězce, radikální zásah by narušil přirozené vazby, uvedli v dnešním vyjádření pro média vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Spíše než jed doporučují hlubokou orbu a očekávají prudký pokles populací hraboše. Plošnou aplikaci jedu Stutox II na povrch půdy považují vědci za ekologicky nepřijatelnou.

Cílem zákroků proti přemnoženým hrabošům nemůže být podle vědců vyhubení, ale udržení hraboší populace v únosných mezích. Podle map rostlinolékařské správy se hraboš vyskytuje mozaikovitě, nikoliv plošně. Používání Stutoxu II na hubení hraboše je podle vědců účelné u populací s nízkou až střední početností, při gradaci je zbytečné.

Psali jsme:
Jed proti hrabošům otrávil na Brněnsku zajíce a bažanty. Škoda je přes 100 tisíc

Zemědělci budou plošně trávit hraboše. Podle ornitologů to ohrozí dravce i čápy

Hraboši decimují úrodu. Zemědělci žádají povolení účinnější chemie

Letošní přemnožení se podle MENDELU neliší od předchozích z hlediska počtu jedinců na hektar. Hraboši se ale přemnožili už na jaře, nikoliv až na podzim, jak to většinou bývá. “To je také důvodem tak obrovských škod, tedy neobvyklé není samo přemnožení, ale škody, které při tom vznikly,” uvedl vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty MENDELU Josef Suchomel.

Po strmém růstu populace hrabošů vždy následuje jejich prudký úbytek

Hraboší populace obvykle vzroste z nízkých jarních stavů k podzimnímu maximu. Během tří či pěti let počty hrabošů rostou k maximu, načež se zhroutí. “Předpokládáme tedy, že tam, kde byl hraboš přemnožen, půjde populace prudce dolů. Mozaikovité rozšíření hraboše v krajině můžeme potvrdit i podle našich zkušeností v terénu. Proto bychom nevolili plošnou aplikaci na povrch půdy Stutoxem II. Důraz bychom kladli na provedení hluboké orby po sklizni obilnin a řepky, která může lépe než toxický přípravek hraboše likvidovat,” uvedla Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Dravci při hluboké orbě živé jedince loví. Orba zlikviduje také hraboší systém nor a zásobáren.

Je potřeba podporovat přirozené predátory

Predátoři letos úspěšně vyvedli mláďata, a tak očekáváme, že v příštím roce, budou-li ještě hraboši místně ve vyšších populačních hladinách, jsou schopni udržet hraboše v přijatelných hustotách pro zemědělskou praxi,” doplnila Heroldová. To ale podle Suchomela platí jen ve vhodně strukturované krajině, a ne třeba na jižní Moravě, kde výměry polí dosahují i stovky hektarů a dravci nemají moc možností trvale se zabydlet.

Přečtěte si  Architektonická soutěž na rekonstrukci bývalé věznice v Uherském Hradišti zná svého vítěze

Podpora predátorů musí jít ruku v ruce se změnami krajiny, jako jsou menší pole, bohatší struktura plodin a vegetačních prvků v krajině, aby měli predátoři kde po celý rok pobývat,” uvedl Suchomel.

Zemědělci by měli podle vědců na podzim sledovat stavy hrabošů na vysetých a vzcházejících ozimech a při zvýšených stavech přistoupit k aplikaci Stutoxu II do nor v pozdním podzimu, kdy se hraboši už nerozmnožují, a zásah je tak efektivnější.

Rozhazování jedu Stutox II po polích nedávno povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Po vlně kritiky ministerstvo zemědělství platnost povolení pozastavilo. Kritici opatření namítají, že jedem se otráví další býložravci nebo dravci a šelmy, kteří otrávené hraboše sežerou.

Hraboš polní je a bude stálým obyvatelem naší krajiny a to především zemědělské. Ideální podmínky nachází na vysoce bonitních půdách v nadmořských výškách 200-600 metrů nad mořem. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů. Žijí v norách (v hloubce 30–50 cm), které tvoří složitý komplex. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů. Samice vyvádí mláďata (nejčastěji 3 až 10) třikrát až sedmkrát ročně. Díky tomu se hraboši v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům. Dožívá se věku kolem dvou let.

Zdroj: ČTK, Mendlova univerzita, Wikipedie Foto: Mendlova univerzita

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*