Počasí pomáhá lesníkům proti kůrovci, získali drahocenný čas

Lesníkům letos výrazně pomohlo počasí. Mohou se tak vzpamatovat z kůrovcové kalamity, která zasáhla především smrkové lesy. Díky deštivému konci jara a vlhkému létu a také nižším teplotám než v posledních letech se letos na horách vylíhlo méně nebezpečných brouků. Správci lesů díky tomu získali drahocenný čas pro obnovu napáchaných škod.

Získaný čas pomůže v přípravě na další kroky

“Ve vyšších polohách se vylíhly pouze dvě generace nebezpečného brouka, ale třetí už to do mrazů nestihne. Loni byly tři a v nižších polohách i čtyři. Díky tomu letos získali majitelé lesů čas k tomu, aby zamezili dalším velkým škodám. Deště lesníkům zároveň pomohly při obnově lesa na holinách, analyzuje letošní rok Radek Pokorný z Mendelovy univerzity.

Podle něj zároveň platí, že ke konci kalamity se ještě neschyluje. „Počasí pomohlo zmírnit průběh gradace, ale určitě nepovede k úplnému zastavení kůrovce. Teď už nicméně lesníci vědí, na co se soustředit,” uvedl vedoucí Ústavu zakládání a pěstění lesů. Lesníci sledují situaci v polesích i za pomoci dronů a letadel. Ještě teď se kácí stromy, které jsou napadené, a v nichž jsou ještě stádia aktivního brouka. Na jaře pak odborníci zjistí z nakácených lapáků, nejen kolik kůrovce přežilo ještě i v půdě, ale jejich odvozem z lesa podle Pokorného snad zlikvidují i zbytky kůrovce, který přezimoval.

Kalamita se projevuje v různých oblastech republiky postupně. Aktuálně zasáhla zejména Českomoravskou vrchovinu. Lesníci musí soustředit těžební kapacity tam, kde lze kůrovce eliminovat a odvozit napadené stromy. Suchý les lze sice nechat zatím stát, ale stejně se začne za tři až pět let rozpadat a bude potřeba jej vytěžit.

Zalesnění provází komplikace

Zalesňovací práce komplikuje koronavirus i nedostatek dělníků. „Začátek jara byl sice suchý, ale pak se díky dešťům hodně nového lesa naštěstí ujalo. To byla klika. Naděje umírá poslední a obnova se musí podařit. Příroda letos pomohla, bude dokonce semenný rok. Nejhorší je nechat volnou plochu,” říká nadějně Pokorný, podle kterého je velkým problémem obnovy zvěř, která mladé stromky okusuje. Lesníci její stavy proto musí regulovat.

Přečtěte si  V Brně vznikl první tuzemský hospic pro nevyléčitelně nemocné děti. Dům pro Julii je obklopen zelení

„Nepochopitelné pro mě je, že se Lesy ČR zbavily péče o zvěř a výkonu myslivosti nejen pronájmem honiteb, ale i obor. Jako hospodář bych péči o majetek z ruky nepouštěl. Až se velké holiny obnoví a bude na nich za pár let mlazina, zvěř už v ní nikdo neuvidí a regulovat její stavy pak bude velmi obtížné,” vysvětlil lesník.

Problematická je aktuálně výsadba na holinách. Zejména na těch velkých lesníci nemohou sázet cílovou stinnou dřevinu. Podle Pokorného se dá sázet i smrk, který má i pionýrskou strategii růstu, ale i když vydrží je pak potřeba jej podsadit stejně jako jiné přípravné dřeviny. „Předpokládám ale, že minimálně tím, že smrk odchází, budou lesy druhově bohatší. Smrk byl na 50 procentech lesních ploch, udržíme jej tak na 35 procentech,” odhaduje Pokorný.

Nové lesy budou pestřejší

Lesy budou v budoucnu druhově bohatší, už jen proto, že se mění klima.

„Vhodné růstové a produkční podmínky ve střední Evropě budou pro jilm vaz, řadu dubů, například letní, zimní, pýřitý, cer, uherský, červený, pro třešeň ptačí, kaštanovník setý, trnovník akát, z jehličnanů pro borovici černou. Mezi naše další domácí dřeviny suchu odolné patří jeřáby břek a oskeruše, nebo javory babyka a mléč. Buk lesní mezi ně spotřebou vody nepatří, jak se možná lesníci domnívají. Jeho vhodné růstové podmínky se budou nacházet až ve středních polohách,” doplnil Pokorný, podle kterého je důležité, aby i v nižších polohách nějaké stromy vůbec rostly, i když nebudou původní.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*