Potravinou budoucnosti bude cizrna, odhadují vědci

Vědci oceňují cizrnu pro její nutriční hodnoty i odolnost proti suchu. Šlechtí novou odrůdu.

Klimatická změna a rostoucí sucho mění podmínky pěstování plodin. Do zájmu zemědělců se tak dostávají potraviny, které u nás nejsou příliš časté. Plodinou budoucnosti se zřejmě stane cizrna oblíbená v Asii i jihovýchodní Evropě. Její výhodou je vysoká a kvalitní nutriční hodnota. Na její adaptaci pro tuzemské podmínky se zaměřují vědci Mendelovy univerzity v Brně.

Cizrna beraní neboli římský hrách je jednou z nejchutnějších luštěnin. V minulosti bývala označována jako takzvané maso chudých. Podle Veroniky Sedláková z Mendelovy univerzity už dávno nepatří jen do jídelníčku příznivců rostlinné stravy. “Díky svému složení, chuti a současně zájmu o pestrost ve stravě i do běžného jídelníčku Středoevropana,” vysvětluje odbornice.

Výživově bohatá plodina, které nevadí sucho

Semena cizrny patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu. Jsou nejen bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, ale také zdrojem minerálů, vitamínů a obsahují některé potenciálně zdraví prospěšné látky, které mohou snížit riziko chronických onemocnění.

Cizrna je obvykle pěstována v sušších oblastech a vyhovuje jí teplejší klima. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu, tedy ve střední Evropě. Vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území České republiky se jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám.

„Cizrna dobře snáší teplejší klima a je poměrně odolná vůči suchu, proto by zde mohla být v budoucnu hojně pěstována. Prozatím se v tuzemsku pěstuje jen na 150 hektarech v teplejších oblastech například u Kroměříže a Mikulova, kde je ale její růst limitován přílišným suchem, které se negativně projevuje na výnosu,” uvedla Sedláková.

Vědci šlechtí odolnější odrůdu

Předejít těmto ztrátám by se dalo vyšlechtěním nové odolnější odrůdy, o což se snaží i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. „Nově vyšlechtěné odrůdy cizrny by měly být určené pro pěstování v našem regionu pro dané klimatické podmínky, což by zajistilo stabilní výnos a zamezilo jeho ztrátám, ke kterým dochází především v době vzcházení a kvetení,” uvedla Sedláková, podle které lze pozitivní vliv pěstování cizrny pozorovat i na kvalitě půdy. Společně s dalšími luštěninami totiž patří mezi oblíbené rotační plodiny.

Přečtěte si  Hranická propast má nový rekord, nejhlubší zatopenou jeskyni světa měřil speciální robot

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity se nyní zaměřují u cizrny na regulaci vývoje semen a osemení, které slouží jako pletivo zajišťující ochranu semene a objasnění genetického základu ztráty dormance během procesu domestikace. „Pochopení biologických procesů a doplnění chybějících informací o vývoji semene, osemení a jeho úloze v dormanci je pro zemědělství velmi důležité. Získané informace budou využitelné jak v základním výzkumu, tak ve šlechtění cizrny pro lepší odolnost k abiotickým stresům, jako je sucho,” dodala Sedláková.

Kde se cizrna pěstuje? Prakticky po celém světě. Vedle zemí Blízkého a Středního východu a zemí severní Afriky jde o Austrálii, Rusko, Kanadu, USA, Mexiko, Argentinu a z evropských zemí především o Španělsko, Itálii či Bulharsko. Celkem jde o 57 států. Luštěniny jako takové tvoří kolem 30 % celosvětové produkce plodin, vyšší procento patří už jedině obilninám. Mezi nejvýznamnější luštěniny patří fazol, cizrna a hrách. Právě druhá příčka patří cizrně jako všestranně využitelné plodině. V čerstvém či zpracovaném stavu je důležitou součástí lidské stravy a využívá se i jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*