První písmo Slovanů nebyla hlaholice. Před ní znali germánské runy, zjistili vědci

Hlaholici jako první písmo u Slovanů vystřídaly starogermánské runy. Vyplývá to z archeologického výzkumu, který zkoumal souvislosti nápisu na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány na jihu Moravy. Jedná se o jedinečný objev, který zásadně mění pohled na slovanskou kulturu, informovala Masarykova univerzita.

Popsanou kost našli výzkumníci v roce 2017. Následně ji prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie. Odborníci zjistili, že jde o nejstarší nápis nalezený u Slovanů.

K analýze kosti vědci použili nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. Z rozboru vyplynulo, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu.

Učební pomůcka?

Vyryté znaky identifikoval specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy takzvaného staršího futharku. Jedná se o písmo germánsky mluvícího obyvatelstva střední Evropy mezi 2. až 7. stoletím našeho letopočtu.

Abeceda staršího futharku se skládala z 24 znaků, posledních sedm bylo vyryto na zkoumaném zlomeném žebru. Podle vědců je pravděpodobné, že celá kost původně obsahovala celou runovou abecedu. Spekuluje se o tom, že se nejednalo o konkrétní sdělení, ale o učební pomůcku. K tomuto závěru přispívají i některé chyby v zápisu. Tým odborníků informoval, že v současnosti znají vědci z celé Evropy pouze 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku.

• 

• 

Germánské runy jako první písmo Slovanů

Do uveřejnění objevu se jako nejstarší písmo Slovanů označovala hlaholice, kterou přinesli misionáři Konstantin a Metoděj v 9. století z Byzance na Moravu. Kost s runami, kterou dává tým vědců do souvislosti s nálezem keramiky pražského typu ve stejné vykopané lokalitě, poukazuje na to, že Slované už před vznikem hlaholice přišli do kontaktu s runami a starogermánské písmo sami začali používat.

Dosud také nebylo jasné, zda došlo k přímým kontaktům mezi germánskými Langobardy, kteří ze střední Evropy emigrovali během 6. století do Itálie, a Slovany, kteří na tomto území postupně převážili. Podle týmu vědců kost na slovanském nalezišti svědčí pro přímý kontakt, byť nelze zjistit, kdo na ni zkoumané runy vyryl.

Podle odborníků lze rovněž poukázat na poznámku bulharského staroslověnského mnicha Chrabra, který působil na přelomu 9. a 10. století a náležel k preslavské literární škole. Chrabr ve spisu O písmenech zaznamenal, že Slované ještě jako pohané neměli písmo, ale počítali a věštili „črtami a zářezy“. Chrabr mohl mít na mysli právě runovou abecedu.

Výsledky výzkumu uvádějí archeologové z Masarykovy univerzity v článku uveřejněném v odborném časopise Journal of Archaeological Science. Po konci průzkumů, které jsou v lokalitě Lány prováděny, bude kost s runami vystavena pro veřejnost prostorách univerzity.

Zdroj: Masarykova univerzita, foto: Masarykova univerzita, Science Direct