Už 350 let putují věřící na Blatnickou horu, aby zde při příležitosti svátku svatého Antonína Paduánského oslavili tohoto světce, děkovali za přijatá dobrodiní a zároveň prosili o své potřeby. Součástí tzv. Domácí a Hlavní pouti bývá každoročně i světská část, ke které patří desítky stánků, v nichž prodejci nabízejí všechny možné i nemožné věci. Na kopci samozřejmě při těchto poutích nemohou chybět ani kolotoče.
Kvůli doznívající koronavirové pandemii bylo ale letos předem rozhodnuto, že při sobotní tzv. Domácí pouti, která bývá vždy v den svátku světce, bude pouze mše svatá. „Konečně je to pouť, jak má být,“ pochvaloval si v sobotním odpoledni před začátkem bohoslužby správce blatnické farnosti P. Zdeněk Stodůlka, pod jehož správu spadá i poutní místo.
„K pouti atrakce i stánky patří, takže se na ně samozřejmě nejvíce těší děti. Vnukům jsme proto chtěli dopřát i tuto zábavu. Každý totiž musí až s přibývajícími roky dospět sám k tomu, že skutečnou podstatou poutí je duchovní stránka,“ řekla před zahájením mše svaté Stanislava Valášková z Blatnice pod Svatým Antonínkem. Spolu s manželem Antonínem se ale shodli, že Domácí a Hlavní pouť bez kolotočů a stánků za svůj život nepamatují. Hlavní pouť se totiž na kopci slaví následující neděli po svátku světce.
V tom okamžiku ale nikdo netušil, že letošní Domácí pouť bude úplně jiná nejen v tom, že na kopci budou chybět kolotoče a stánky. Ještě před zahájením bohoslužby se totiž k Antonínku stahovaly od severu temně modré až černé mraky, které nevěstily nic dobrého. O bouřkách ostatně varovali meteorologové, takže věřící byli vybaveni deštníky a pláštěnkami.
To, co ale přišlo v průběhu mše svaté po kázání, nikdo nečekal. Prudký liják přítomné doslova bičoval a nakonec zahnal kněze s ministranty i část věřících pod střechu kaple. Zde se totiž velké poutní mše svaté běžně neslouží, protože její kapacita na větší počet účastníků nestačí. „Na Domácí a Hlavní pouti jsem za svůj život snad nikdy nechyběla, ale něco podobného, abychom museli do kaple, nepamatuji. Stánky a kolotoče za socialismu komunisté nějaký rok zakázali. Po revoluci potom byly při těchto dvou poutích každý rok, ale abychom se museli schovat do kaple, tak to snad ještě nikdy nebylo,“ pátrala v paměti třiasedmdesátiletá Antonie Vyskočilová.
„Jsme tady, abychom děkovali za to, že je koronavirová pandemie na ústupu a my se dnes můžeme účastnit této pouti. Ještě před měsícem to bylo něco naprosto nemyslitelného,“ připomněl ve své promluvě mimo jiné hlavní celebrant mše svaté děkan z Uherského Brodu P. Svatopluk Pavlica. Na svá slova potom navázal před závěrečným požehnáním už pod střechou kaple. „Důležité je, abychom stále zůstávali v touze plnit Boží vůli, jak to dokázal dnešní oslavenec svatý Antonín. Kéž se tedy od něho dokážeme stále učit a jsme dobrými hlasateli Boží zvěsti především svým životem,“ řekl kazatel na závěr mše svaté.
Autor a foto: Lenka Fojtíková
Buďte první kdo přidá komentář