Sucho zemědělcům na jaře nehrozí. Morava je na tom s podzemní vodou překvapivě lépe než Čechy

Letošní jaro zřejmě nebudeme zahlceni zprávami o dramatickém suchu jako v předchozích letech. Půdu dosytily deště a tající sníh a dostane se do ní ještě voda ze sněhu, který v půli února ležel výjimečně i v nižších polohách. Pětileté suché období přetrvává už jen v severních Čechách. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z vědeckého týmu projektu InterSucho, na němž se podílí Mendelova univerzita v Brně a Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe, je situace lepší, než bývala v posledních pěti letech.

Trnka upozornil, že i když to vizuálně v polovině února vypadalo na velké množství sněhu, prakticky nikde ho nebylo nadprůměrné množství ve srovnání s průměrem z let 1961 až 2010 a například v Brně nenasněžila letos ani polovina průměru. Podprůměrné množství napadlo například i na Šumavě. „Situace je taková, že pokud přijde zemědělské sucho, začne se projevovat proti jiným rokům později. V severozápadních Čechách se budeme se suchem potkávat podle dlouhodobých prognóz možná už v květnu,” uvedl Trnka. To proto, že se tam na rozdíl od Moravy i větší části Čech nepodařilo dosytit podzemní zdroje. Zlepšit situaci by mohlo tání současných zásob sněhu, které jsou v postižené oblasti poměrně vydatné.

V předchozích letech na tom byla Morava hůř

Že je v současnosti situace se zásobou vody v půdě a v podzemí lepší na Moravě než v Čechách, je podle Trnky poměrně nezvyklá situace. „Pro nás je to nové a tedy zajímavé. V posledních 200 letech bývalo obvyklé, že když bylo sucho v Čechách, bylo i na Moravě. A dále řada suchých epizod postihla jen Moravu a ne Čechy. Posledních devět měsíců je to naopak, protože Morava byla relativně dobře nasycená na rozdíl od Čech,” poznamenal Trnka.

Nebezpečí je také v častějších intenzivních srážkách

Loňský rok však po srážkově chudých letech ukázal, že zemědělci se nemusejí potýkat jen se suchem, ale i s opačným extrémem, tedy intenzivními srážkami, které jim znemožňují obdělávat půdu. S oteplující se atmosférou se totiž zvyšuje ve střední Evropě riziko intenzivních srážek, často přívalového charakteru, které mohou mít na svědomí i povodně. Zatímco se tak několik let mluvilo především o suchu, je zřejmé, že krajinu je nutno co nejrychleji přetvářet tak, aby si dokázala poradit s oběma extrémy, což je o dost náročnější. „Je zřejmé, že potřebujeme rozmanitější krajinu, která se dokáže po extrémním suchu i srážkách rychleji vrátit do provozuschopného stavu. Ale neexistuje žádné zázračné tlačítko k rychlé přeměně. Mnozí lidé mají pocit, že zemědělství žije v binárním prostředí, že něco je dobře a něco špatně, jenže případná změna krajiny do funkčnějšího stavu je mnohem složitější a komplexnější,” míní Trnka.

Přečtěte si  Brno dál přitahuje špičkové vědce. Polák Glowacki vede vývoj bezdrátové stimulace nervů

I tak lze podle něj v krajině postupně sledovat postupnou proměnu. „Bohužel jsme ztratili spoustu času tím, že jako vědci jsme museli přesvědčovat společnost, že ke změně klimatu dochází, místo abychom dělali opatření jako v Dánsku či Nizozemsku a dokázali včas nejhorším dopadům předejít. O to rychlejší a efektivnější bychom teď měli být,” uvedl Trnka.

Autor: red Zdroj: Mendelova univerzita v Brně Foto: twenty20.com

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*