Sušárny ovoce mizí z valašské krajiny, nejstarší má 300 let

Odborník z Mendelovy univerzity Tomáš Kolář odebírá vzorky z jedné ze sušáren.

Nedávný výzkum šestice historických sušáren ovoce na Vsetínsku přinesl zajímavý výsledek. Laboratorní analýza odebraných vzorků ukázala, že konstrukční prvky nejstarší z nich pochází už ze začátku 18. století. Za výzkumem stojí Mendelova univerzita ve spolupráci s Muzeem regionu Valašsko. Podle odborníků tyto tradiční stavby z valašské krajiny rychle mizí.

S datováním pomohla speciální technologie

Muzeum regionu Valašsko se věnuje výzkumu a záchraně historických sušáren ovoce od roku 2016. Letos v květnu využilo nabídky dendrochronologů z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří pomohli určit stáří šestice vybraných sušáren v regionu. „Vybrali jsme stavby, o nichž je obtížné dohledat informace například pomocí historických map či písemných pramenů, které se nedochovaly. Některé sušárny se dokonce stěhovaly,” uvedla historička Muzea regionu Valašsko Ivana Spitzer Ostřanská.

Dendrochronologické datování dokáže analýzou letokruhů určit stáří dřeva s přesností na jeden rok. Vědci nejprve odebrali vzorky trámů z objektů v lokalitách Vsetín-Uhliska, Zděchov, Halenkov a Hošťálková. Následně je podrobili laboratornímu rozboru. „Zatímco všechny ostatní objekty pocházejí z druhé poloviny 19. až počátku 20. století, stáří sušárny ze vsetínských Uhlisek sahá až do počátku 18. století, takže je zdaleka nejstarší, kterou jsme dosud na Valašsku datovali,” uvedl dendrochronolog Mendelovy univerzity v Brně Tomáš Kolář.

Podle Ostřanské existují dvě možnosti: „Buďto je sušárna opravdu tak stará, nebo na ní bylo použito dřevo z nějaké starší demolice.” Pokud by platila první varianta, mohlo by jít o jednu ze dvou stovek sušáren, jejichž existenci zmiňuje zápis v kronice Vsetínského panství z roku 1782. Na druhou stranu, v minulosti bylo celkem běžné, že se menší hospodářské stavby budovaly stylem „co dům dal”. „S jistotou víme, že sušárna původně stála někde jinde a roku 1910 ji tady přivezl dědeček současné majitelky. Odkud, to zatím bohužel netušíme,” dodala historička muzea s tím, že pátrání po původu této možná nejstarší sušárny ovoce na východě Moravy ještě zdaleka neskončilo.

Podle Koláře bylo na výzkumu zajímavé také využití různých druhů dřev. Typické dřeviny (jedle, dub, smrk nebo borovice) využívané v historických dřevěných konstrukcích jsou u takových hospodářských objektů často nahrazovány dřevinami jako jsou lipové trámy. Ty byly použity právě u nejstarší sušárny. „Když jsme před pár lety datovali soubor sušáren z okolí Provodova, který leží více na jih a blíže k Bílým Karpatům, tak jsme narazili poměrně často na buk, olši, topol nebo břízu,” uvedl dendrochronolog.

Přečtěte si  Zemřel emeritní prorektor Mendelovy univerzity, chemik Vojtěch Adam. Bylo mu 42 let
Sušárna ovoce na Uhliskách

Sušárny musí zachraňovat skanzen

Podle něj podobné typy staveb z krajiny velice rychle mizí, pokud se jich neujme skanzen nebo muzeum. „Velmi často se dozvídáme, že se lidem nechce investovat do rekonstrukce a zachování takových objektů a naopak stavbu často zbourají, než aby ji opravovali. V některých případech je stavba už v tak špatném stavu, že by oprava byla značně nákladná,” vysvětlil Kolář. Někteří lidé dokonce v těchto oblastech koupí víkendovou chatu a podobné hospodářské objekty likvidují kvůli tomu, že jim zavazejí. “Protože je to poměrně častý jev, snažíme se takové stavby alespoň datovat a částečně zdokumentovat před jejich zánikem,” dodal vědec.

Datování historických objektů a archeologických vykopávek je v posledních době stále úspěšnější. Pomáhají k tomu nově budované i vylepšované standardní chronologie zejména pro Českou republiku a Slovensko. Tato databáze zahrnuje záznamy z několika tisícovek živých stromů, historických dřevěných konstrukcí, archeologických a subfosilních nálezů.

Zdroj: Mendelova univerzita, foto: Muzeum Regionu Valašsko

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*