Úhyn ryb na Dyji u Bulhar nezpůsobila malá vodní elektrárna, ale znečištění povrchových vod

Biologické centrum Akademie věd ČR prezentovalo na společném jednání zástupců Jihomoravského kraje, města Břeclav, Povodí Moravy, s. p. a Moravského rybářského svazu možné příčiny vyčerpání kyslíku a následného úhynu ryb v nadjezí jezu Bulhary v červenci loňského roku. Dle závěrů vědců úhyn ryb nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, příčinou je znečištění povrchových vod. V nadjezí však probíhají procesy, které vykazují řadu anomálií a lokalitu je tak třeba podrobně monitorovat. 

10. března proběhlo jednání, na kterém Jakub Borovec z Biologického centra Akademie věd ČR představil závěry posouzení možných příčin úhynu ryb v úseku mezi VD Nové Mlýny a jezem Bulhary. Výstupem zpracovaného hodnocení byl návrh souboru opatření, která mají snížit riziko dalších úhynů v budoucnu. Lokalitu a procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále podrobně zkoumat. Zásadním podkladem pro zpracování hodnocení byl rozsáhlý monitoring kvality vody bezprostředně po havárii. 

Nedostatečné číštění odpadních vod a následný naměrný obsah biomasy ve vodě

Dle Akademie věd došlo ke ztrátě kyslíku v nadjezí kvůli jeho vysoké spotřebě velkým zastoupením biomasy – tedy spotřebou řasami, sinicemi, rybami a odumírající organickou hmotou – a jeho nedostatečné produkci v denních hodinách. Provoz malé vodní elektrárny neodstraňuje z vody kyslík a při nadlepšování obsahu kyslíku rozstřikem pod segmenty je jeho spotřeba v nočních hodinách pod VD Nové Mlýny natolik vysoká, že nedoputuje do nadjezí jezu Bulhary či nepostačuje k pokrytí jeho deficitu.

V nadjezí se odehrávala řada různých procesů, z nichž některé označilo hodnocení AV za anomálie. „Příkladem je situace, kdy ani v denních hodinách při příznivých světelných podmínkách nedocházelo k dostatečnému dosycení vody kyslíkem fotosyntézou. Ke spotřebě kyslíku docházelo nejen v nočních, ale nadměrně také během dne. Ani okysličená voda odpouštěná z nádrže, případně doplněná rozstřikem pomocí segmentů, nebyla schopná do nadjezí dotéct tak, aby množstvím kyslíku umožnila udržet vysoké množství ryb při životě,“ popsal Jakub Borovec z Akademie věd. 

Vědecké zhodnocení příčin úhynu potvrzuje dřívější vyjádření Povodí Moravy. „Jsme přesvědčeni, že příčinou je enormní vypouštění nedostatečně čištěných odpadních vod v celém povodí, zejména živin, pokles průtoků a nárůst teplot vlivem klimatické změny. Je však třeba zdůraznit, že při stávajícím zatížení povrchových vod živinami z odpadních vod, vysokých objemech biomasy, vysokých teplotách vzduchu a vody v letních měsících, snížených průměrných průtocích v tocích a původním druhovým složení rybí obsádky a jejího množství nelze havarijní stav při souběhu nepříznivých faktorů předvídat a vyloučit,“ zdůraznil ředitel pro správu povodí Antonín Tůma z Povodí Moravy, s. p.

Přečtěte si  Brněnská přehrada se chystá na zimu. Hladina klesne o pět metrů kvůli bezpečnosti a údržbě

Hodnocení AV dále navrhlo soubor opatření, která by měla dalšímu úhynům předcházet. Hlavní navržené dlouhodobé opatření přitom potvrzuje, že příčina úhynu spočívá ve vypouštění množství nedostatečně pročištěných odpadních vod do vodních toků. 

Vznikla pracovní skupina Společně za čistou a živou Dyji

Proto bylo ze strany Jihomoravského kraje iniciováno založení pracovní skupiny „Společně za čistou a živou Dyji“. Zástupci Jihomoravského kraje, města Břeclav, Povodí Moravy, s. p. a Moravského rybářského svazu se shodli, že je potřeba společně vytvořit tlak na snížení vypouštěného znečištění, zvýšení účinnosti odstranění živin z odpadních vod, kontroly vypouštěného znečištění a zpřísnění limitů vypouštěného znečištění, neboť stávající vypouštěné znečištění je v zásadním nepoměru k množství povrchových vod, do kterých jsou odpadní vody vypouštěny. „Poměr vypouštěného znečištění a množství vody v přírodě se stále zhoršuje dopadem klimatické změny, která se zejména na jižní Moravě projevuje v nárůstu průměrných a hlavně maximálních teplot, navýšení počtu tropických dní a zvýšení ztrát povrchové vody evapotranspirací, výparem, větrnou erozí a nerovnoměrně rozloženými srážkami.

Společně bude pracovní skupina iniciovat výzkumný projekt s cílem podrobného popisu všech procesů, které budou podporou pro zpřísnění limitů vypouštěného znečištění a návrh technických a organizačních opatření k ovlivnění faktorů a procesů zejména v nadjezí jezu Bulhary, které by snížily spotřebu kyslíku, zvýšily jeho produkci a vytvořily společně s definovanou rybí obsádkou i v kritických tropických dnech rovnovážný stav,“ sdělil náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro životní prostředí Lukáš Dubec.

Autor: red Zdroj: Povodí Moravy s.p. Foto: Povodí Moravy a JMK

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*