V Brně běží další ročník participativního rozpočtu. Na jeho webových stránkách se sešla celá řada projektů. Mezi nimi i ambiciózní návrh na návrat monumentálního pomníku císaře Josefa II., který stával na Moravském náměstí. Pokud získá dostatečnou podporu, zamíří do finálního hlasování.
Projekt má za cíl obnovu pomníku včetně dvou postranních alegorických soch obchodu a tolerance. “Josef II. patří k nejvýznamnějším panovníkům habsburské monarchie. Jako osvícenský panovník roku 1781 například zrušil cenzuru, nevolnictví a vydal toleranční patent,” uvádí k projektu Martin Borůvka, který stojí za podáním návrhu.
Navrhovatel dále připomíná, že Josef II. byl ve své době ve společnosti velmi populární. Na konci 19. století, v roce 1880, došlo k založení spolku Kaiser Josef-Denkmal-Verein, který shromáždil finance na stavbu důstojného pomníku tohoto panovníka. K odhalení monumentu, jehož autorem byl významný moravský sochař Anton Brenek, skutečně došlo o dva roky později. Stával uprostřed moravské metropole na dnešním Moravském náměstí poblíž dnes již neexistujícího Německého domu.
Návrat z blázince na důstojné místo
Architektonicky významný monument ovšem později čekal nešťastný osud. Po první světové válce došlo k jeho odstranění z Moravského náměstí. Radikálně naladěným českým nacionalistům vadil Josef II. jako “habsburský tyran” a zejména jako “německý mocipán”, který stál za “germanizací”. Obnovení pomníku bylo znemožněno československými úřady.
Části sochy jsou dodnes rozesety po Brně. Samotná socha Josefa II. se nachází v areálu psychiatrické léčebny v Černovicích, plastiky Obchod a Tolerance dlí v parku Lužánky. Podstavec byl rozebrán. Zmíněný projekt participativního rozpočtu má vést k nápravě tohoto stavu.
Podle navrhovatele projektu se má významné sousoší vrátit na důstojné místo. “Veřejný prospěch projektu spočívá v navrácení sousoší na důstojné místo. Obyvatelům města Brna pak má připomínat historii, která je s místem spjata,” píše k projektu Martin Borůvka.
Podávání návrhů v letošním participativním rozpočtu města Brna “Dáme na vás” probíhá do 15. května. Do konce května lze jednotlivým projektům udělit “lajk”. Návrhy, které obdrží alespoň 300 “lajků”, zamíří do finálního hlasování. To proběhne v listopadu letošního roku. Vítězné projekty budou posléze realizovány.
Autor: pjk, zdroj: Participativní rozpočet města Brna, foto: archiv, Wikimedia Commons
Související články
Královna Alžběta navštívila Brno, Charles Hostětín. Připomeňte si archivní záběry
Náhoda vedla k objevu tisíců fotek mizející Zbrojovky, pamětníci mohou přispět vzpomínkou
Mučednice nacismu získá v Brně sochu, vyroste v jejích rodných Husovicích
Moravský markrabě Jan Jindřich se narodil před 700 lety, oslava propojila Brno s Mělníkem
Brno jsou potřebnější veřejné záchody jak přihlouplé orloje, prřípadně blbokoně
Veřejné toalety uvolňují v těle oblast mezi pupkem a kyčlemi, kdežto moderní umění ve veřejném prostoru osvěžuje v těle oblast od ústní dutiny nahoru. Tzv. “přihlouplý orloj” se jeví části veřejnosti geniálně a to samé platí o tzv. “blbokoni”. Tím ovšem nijak nechci snižovat rozhořčení pana Miloše Motta z obou těchto kontroverzních sochařských nápadů; každému podle jeho gusta.
U pomníků a soch lze posuzovat výtvarné zpracování a zasazení do okolního kontextu města. Orloj však má kromě těchto dvou aspektů také ukazovat čas – nejlépe tak, že časový údaj je na první pohled zřejmý a není nutno nejprve studovat návod:
http://www.pise.cz/blog/ftp/fyzmatik/brnensky_orloj.pdf
V případě tohoto orloje by bylo vhodné uvažovat o jeho upgrade na sluneční hodiny.
Brno je město známé řadou svérázných věcí, osob i událostí. Právě v případě orloje platí, že časový údaj se pozná na těch tradičních, tak říkajíc běžných, jaký mají např. v Praze, nebo jaký mají socialisticky přestavěný v Olomouci. U staršího z obou netradičních orlojů brněnských je tomu jinak – kdo chce vědět, kolik je hodin, a nemá u sebe ani náramkové hodinky, ani hodinky na řetízku, dokonce ani mobilní telefon nebo jiné podobné zařízení z moderní éry digitalizace a informačního šílenství, může od orloje poněkud poodstoupit a pohlédnout stranou na věžní ciferník sv. Jakuba. Z tohoto brněnského orloje se pozná jen to, že se blíží jedenáctá hodina polední, protože se u něj tísní zájemci o duhovou kuličku 🙂