Ochranáři dokončili likvidaci zbořeniště a skládky odpadu, které na vrcholu Králického Sněžníku zůstaly po bývalé Liechtensteinově chatě. Odvezlo se čtyři sta tun hmot, včetně nebezpečných materiálů obsahujících azbest. Po původní chatě zůstala jako připomínka nízká zídka, nechybí ani odpočinkové místo pro návštěvníky či informační tabule.
„Konečně se podařilo šetrně zlikvidovat skládku stavebního odpadu, která do národní přírodní rezervace opravdu nepatřila. Abychom zamezili poškození zdejší přírody, používal se pro transport odpadu vrtulník, který přesun veškerého odpadu zvládl prakticky v řádu hodin,“ uvedl Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Liechsteinova chata byla vybudována v letech 1906–1912. Její nejlepší časy se datují do období před druhou světovou válkou, pak začala kvůli špatné údržbě chátrat a v roce 1971 byla stržena. Více než čtyři sta tun odpadu leželo podle ochranářů uprostřed jednoho z našich nejcennějších biotopů, v takzvaném subalpinském bezlesí. Před zahájením prací byly ze staveniště přesazeny vzácné druhy rostlin, například jestřábník sněžnický. Ten je místním endemitem a nikde jinde na světě neroste.
Na jedné straně zátěž odstranili, na druhé přidali
Ochranáři zároveň poukazují na to, že zatímco na moravské straně Králického Sněžníku jednu ekologickou zátěž odstranili, na území Polska vyrůstá nová rozhledna, jejíž stavba odporuje úmluvám o ochraně přírody (psali jsme o tom naposledy v tomto článku).
„Paradoxem je, že zatímco z naší strany Králického Sněžníku jsme ekologickou zátěž odstranili, na polské straně zřejmě právě jedna taková vyrůstá. Rozdílný přístup k jednomu výjimečnému území je opravdu zarážející a těžko pochopitelný. Příroda hranice nezná a nemá,“ kritizuje Šaj.
Projekt odstranění zbytků Liechtensteinovy chaty byl podpořen penězi z Evropské unie. Celkové náklady činily necelých jedenáct milionů korun.
Zdroj a foto: AOPK ČR
Související články
Pálavu trápí invazní rostlina. Do boje se může zapojit každý, zvou ochranáři
Horolezci se vydali do chráněného nitra Jeseníků, risk se jim nevyplatil
Vytěžené dřevo může z Vlárského průsmyku jen výjimečně, kvůli vzácným tesaříkům
Proti kůrovci v Jeseníkách chceme přitvrdit, požadují lesníci. Ochranáři oponují
“Ochránci” přírody tu podobně jako i na české straně Šumavy 30 let zaspali. Parkoviště musíte rozšiřovat, pokud jste si nevšimli, turisté nejezdí většinou vlaky a autobusy, ale auty. Počet turistů roste. Velmi pěkně parkování řeší v Polsku, v Německu, Řecku… ale i Slovensku. U vjezdů do lesů u turistického cíle mají většinou štěrková parkoviště s informačním panelem, košem na odpadky a lavici, nejen Němci často i asfalt a parkovací automat na 2-5€. Průjezd pro lesní techniku je zachovaný. Viděl jsem to osobně na desítkách turistických míst. Jen u nás je to problém.